Rajče jedlé (Solanum lycopersicum) je jedna z nejdůležitějších zelenin na světě a patří do čeledi lilkovitých. Pochází z Jižní Ameriky, kde roste jako vytrvalá bylina. Do Evropy se dostalo spolu s bramborem už v 16. století, ve střední Evropě se ale až do 19. století jedlo málo, protože se považovalo za jedovaté.
V Česku se rajče pěstuje jako jednoletka, protože nesnáší mráz. Má žluté nenápadné květy a hlavní hodnotu mají jeho jedlé plody, kromě klasických červených i žluté, fialové nebo bílé. Odrůdy jsou keříčkové (determinantní) nebo tyčkové (indeterminantní) s neukončeným růstem, které potřebují pevnou oporu.
Charakteristika rostliny
| Barva květu: | žlutá |
| Jedovatost: | Zelené části rostliny jsou mírně jedovaté a nezralé zelené plody mohou způsobit otravu. |
| Šířka: | 60 - 90 cm |
| Výška: | 90 - 180 cm |
| Náročnost pěstování: | Středně náročné: vyžaduje předpěstování sazenic, pevnou oporu, odstraňování zálistků, pravidelnou zálivku a hlídání chorob. |
| Použití: | Zelenina pro záhony, skleníky i nádoby. Plody se jedí čerstvé, sušené i tepelně upravené v omáčkách a polévkách, vyrábí se z nich i kečup. |
| Tvarování / řez: | Rajčata potřebují pevnou oporu. U rostlin vedených na opoře odstraňujte zálistky (boční výhony), aby rostlina měla jeden nebo dva hlavní stonky. |
| Světlo: | Potřebuje plné slunce. |
| Odolnost: | nemrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | středně |
Požadavky na pěstování
| Světlo: | Potřebuje plné slunce. |
| Stanoviště: | Slunné místo na zeleninovém záhonu, ve skleníku, fóliovníku nebo v nádobě. Nesázejte do blízkosti ořešáku černého, rajče je citlivé na juglon. |
| Teplota: | Nesnáší mráz, proto se v Česku pěstuje jako jednoletka. Ven se sází až po zmrzlých mužích v polovině května, do skleníku už ve druhé polovině dubna. |
| Voda: | Středně vydatná a pravidelná zálivka po celou sezónu. Mulč kolem kořenů pomáhá udržet vlhkost v půdě. |
| Vlhkost: | Vyhovuje půda se střední vlhkostí, nejlépe vlhká, ale propustná. |
| Množení: | Množí se semeny předpěstovanými doma. Pro skleník nebo fóliovník se vysévá nejdříve ve druhé polovině února, obecně asi 5–6 týdnů před posledními jarními mrazy. |
| Sadba: | Do skleníku sázejte ve druhé polovině dubna, na zahradu až po zmrzlých mužích v polovině května. Rostliny u opory stačí sázet asi 45 cm od sebe, ve volných řadách 60–120 cm podle typu odrůdy. |
| Zemina: | Propustná, hluboká, úrodná a humózní hlinitá půda se střední vlhkostí. |
| Problémy: | Objevují se fyziologické poruchy jako hniloba konce plodu, opadávání květů, svinování listů a úžeh. V blízkosti ořešáku černého roste špatně. |
| Škůdci: | Rajčata napadají hlavně mšice, mandelinka bramborová, dřepčíci, osenice a molice. |
| Choroby: | Nejobávanější je plíseň bramborová za deštivého a proměnlivého počasí. Dále antraknóza, bakteriální a alternáriová skvrnitost, fuzáriové a verticiliové vadnutí a viry. Pomáhá střídání plodin a odrůdy odolné proti vadnutí (V, F). |
| Tip: | Půdu kolem rajčat namulčujte – omezíte plevel a déle udržíte vlhkost u kořenů. |
Časté dotazy a problémy při pěstování
Kdy se rajčata sázejí ven?
Na zahradu až po zmrzlých mužích, tedy v polovině května. Do skleníku můžete včas vysetá rajčata sázet už ve druhé polovině dubna.
Dá se rajče přezimovat?
Venku ne, rajče nesnáší mráz a naše zimy nepřežije. Proto se v Česku pěstuje jako jednoletka a každý rok se znovu předpěstovává ze semen.
Je rajče jedovaté?
Zralé plody se běžně jedí, ale zelené části rostliny jsou mírně jedovaté a nezralé zelené plody mohou způsobit otravu. Děti proto nenechte ochutnávat listy ani zelená rajčata.
Proč se u rajčat vylamují zálistky?
U rajčat vedených na opoře se odstraňují boční výhony, aby rostlina měla jeden nebo dva hlavní stonky.
