Rajče jedlé (Solanum lycopersicum) je jedna z nejdůležitějších zelenin na světě a patří do čeledi lilkovitých. Pochází z Jižní Ameriky, kde roste jako vytrvalá bylina. Do Evropy se dostalo spolu s bramborem už v 16. století, ve střední Evropě se ale až do 19. století jedlo málo, protože se považovalo za jedovaté.

V Česku se rajče pěstuje jako jednoletka, protože nesnáší mráz. Má žluté nenápadné květy a hlavní hodnotu mají jeho jedlé plody, kromě klasických červených i žluté, fialové nebo bílé. Odrůdy jsou keříčkové (determinantní) nebo tyčkové (indeterminantní) s neukončeným růstem, které potřebují pevnou oporu.

Charakteristika rostliny

Barva květu: žlutá
Jedovatost: Zelené části rostliny jsou mírně jedovaté a nezralé zelené plody mohou způsobit otravu.
Šířka: 60 - 90 cm
Výška: 90 - 180 cm
Náročnost pěstování: Středně náročné: vyžaduje předpěstování sazenic, pevnou oporu, odstraňování zálistků, pravidelnou zálivku a hlídání chorob.
Použití: Zelenina pro záhony, skleníky i nádoby. Plody se jedí čerstvé, sušené i tepelně upravené v omáčkách a polévkách, vyrábí se z nich i kečup.
Tvarování / řez: Rajčata potřebují pevnou oporu. U rostlin vedených na opoře odstraňujte zálistky (boční výhony), aby rostlina měla jeden nebo dva hlavní stonky.
Světlo: Potřebuje plné slunce.
Odolnost: nemrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: půda bohatá na humus
Náročnost na pěstování: středně

Požadavky na pěstování

Světlo: Potřebuje plné slunce.
Stanoviště: Slunné místo na zeleninovém záhonu, ve skleníku, fóliovníku nebo v nádobě. Nesázejte do blízkosti ořešáku černého, rajče je citlivé na juglon.
Teplota: Nesnáší mráz, proto se v Česku pěstuje jako jednoletka. Ven se sází až po zmrzlých mužích v polovině května, do skleníku už ve druhé polovině dubna.
Voda: Středně vydatná a pravidelná zálivka po celou sezónu. Mulč kolem kořenů pomáhá udržet vlhkost v půdě.
Vlhkost: Vyhovuje půda se střední vlhkostí, nejlépe vlhká, ale propustná.
Množení: Množí se semeny předpěstovanými doma. Pro skleník nebo fóliovník se vysévá nejdříve ve druhé polovině února, obecně asi 5–6 týdnů před posledními jarními mrazy.
Sadba: Do skleníku sázejte ve druhé polovině dubna, na zahradu až po zmrzlých mužích v polovině května. Rostliny u opory stačí sázet asi 45 cm od sebe, ve volných řadách 60–120 cm podle typu odrůdy.
Zemina: Propustná, hluboká, úrodná a humózní hlinitá půda se střední vlhkostí.
Problémy: Objevují se fyziologické poruchy jako hniloba konce plodu, opadávání květů, svinování listů a úžeh. V blízkosti ořešáku černého roste špatně.
Škůdci: Rajčata napadají hlavně mšice, mandelinka bramborová, dřepčíci, osenice a molice.
Choroby: Nejobávanější je plíseň bramborová za deštivého a proměnlivého počasí. Dále antraknóza, bakteriální a alternáriová skvrnitost, fuzáriové a verticiliové vadnutí a viry. Pomáhá střídání plodin a odrůdy odolné proti vadnutí (V, F).
Tip: Půdu kolem rajčat namulčujte – omezíte plevel a déle udržíte vlhkost u kořenů.

Časté dotazy a problémy při pěstování

Kdy se rajčata sázejí ven?

Na zahradu až po zmrzlých mužích, tedy v polovině května. Do skleníku můžete včas vysetá rajčata sázet už ve druhé polovině dubna.

Dá se rajče přezimovat?

Venku ne, rajče nesnáší mráz a naše zimy nepřežije. Proto se v Česku pěstuje jako jednoletka a každý rok se znovu předpěstovává ze semen.

Je rajče jedovaté?

Zralé plody se běžně jedí, ale zelené části rostliny jsou mírně jedovaté a nezralé zelené plody mohou způsobit otravu. Děti proto nenechte ochutnávat listy ani zelená rajčata.

Proč se u rajčat vylamují zálistky?

U rajčat vedených na opoře se odstraňují boční výhony, aby rostlina měla jeden nebo dva hlavní stonky.