Cibule šalotka se výrazně podobá cibuli kuchyňské. Na rozdíl od ní však tvoří větší množství drobných cibulek v trsu. Jejich chuť je jemnější, kořenější nežli chuť klasické cibule. Hodí se i pro ty, kteří obyčejnou cibuli nesnášejí. Využití našla ve studené kuchyni do pomazánek a salátů, ale také do omáček. Kromě toho obsahuje až dvojnásobek cukrů nežli klasická cibule, má proto lehce nasládlou chuť. Obsahuje také více sušiny, což ji činí velmi dobře skladovatelnou. Je bohatá na vitamín C a B, provitamín A. Daří se jí tam, kde se běžné cibuli nedaří.
Z podpučí 1 vysazené mateční cibule vyrůstá několik úžlabních pupenů (hnízdo), ze kterých se později vytvoří 5 - 9 cibulí. Zpočátku jsou šupiny cibule nafialovělé, později hnědé. Lodyha vytváří listy pouze při bázi, které jsou jednoduché, přisedlé, duté a mají sytě zelenou barvu. Pěstujeme různé odrůdy, které mají slámově žlutou, hnědou, červenou a fialovou barvu. Rovněž tvar cibule je odlišný, může být protáhlý, zploštělý nebo kulovitý. Zatímco šalotka s jemným listem má tvar cibule protáhlý, druhy s hrubším listem mají kulovité nebo zploštělé cibulky. Během vegetace je možné sklízet nať nebo odebírat cibule jako zelenačku.
Květy jsou oboupohlavné. Kvete v zakulaceném lichookolíku i s pacibulkami. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků narůžovělé až fialové barvy, se středním tmavě nachovým pruhem. Plodem je tobolka.
Sklizeň jarní výsadby začíná zhruba za 110 dní. První známkou zralosti je poléhání natě a její zasychání. Při opožděné sklizni, kdy je již nať zcela suchá, se mohou trsy cibulek rozpadat a hůře vybírat z půdy. Po vytažení z půdy cibulky necháme týden zasychat na záhoně a teprve poté odstraníme kořínky a zbytky natě. Výhodou skladování šalotky je, že neraší ani pozdě zjara. Skladovat se dá při pokojové teplotě, aniž by se znehodnotila.
| Odrůdy: |
Golden Gurmet - tvoří žlutý plod; Red Sun - červená cibule |
| Původ: | Západní Asie |
| Druh: | cibulová zelenina |
| Typ listu: | střední listy, trávovité |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | růžová, fialová |
| Kvete: | Kvete od května do června. |
| Náročnost pěstování: | Šalotka má nižší pěstitelské nároky nežli cibule kuchyňská. |
| Použití: | Hodí se výborně při studené kuchyni do salátů a pomazánek. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | normální zahradní ze |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | květen, červen |
| Stanoviště: | Rostlině se daří na světlém stanovišti. |
| Voda: | Dobře snáší sucho. |
| Množení: | Množí se dceřinnými cibulkami nebo pacibulkami. |
| Sadba: | S výsadbou začínáme od konce února do března. Pozdější výsadba snižuje výnosy. Cibulky zcela zakryjeme půdou. Důležité je, aby přišly podpučím dolů. Sázíme je do sponu 250 x 100 mm nebo 300 x 100 mm. Nejvhodnější velikost sadby je 30 - 40 mm. Je možné provést i podzimní výsadbu, která už není však tak výnosná oproti jarní. Pěstuje se i pro sklizeň cibule s natí tzv. zelenačky, která se sklízí 50 - 60 dní od výsadby. Odolává mrazům bez poškození do -10°C. V takovém případě je však nutné nechat cibuli volně rozmrznout. |
| Zemina: | Ideální je lehčí, humózní půda. Příliš těžké a vlhké půdy se neosvědčily. |
| Tip: | Po sklizni je možné na záhoně dopěstovat salát, špenát nebo čínské zelí. |
Střídání plodin se v zemědělství říká sofistikovaněji osevní postup. Definice říká, že je to plán postupného střídání plodin na pozemcích. Jde tedy o synonyma. Bohužel se to ani v zemědělství neděje v až takové míře, v jaké by bylo třeba. Důsledkem je pak nadměrné vyčerpávání půdy a zvýšené náklady na hnojiva i pesticidy.
Dobrá sklizeň je sice nezpochybnitelným dokladem zahradníkova umu, ale není to úplně jen jeho zásluha. Za úspěchem stojí spousta faktorů: třeba počasí během sezóny, nebo štěstí toho, že nebyl dobrý rok pro slimáky. Důležitá je taky úrodnost půdy. Na poušti nic nevypěstuje ani dobrý zahradník. Zrovna úrodnost půdy se ale po každé sklizni snižuje, protože spolu s košíky výpěstků z ní odnášíme cenné živiny.
Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Před rokem 1990 jsme jezdili na pravidelné zemědělské brigády a jednou z nich byla sklizeň cibule. Na poli se před slzením utéct nedalo, byť jsme cibuli neloupali a nekrájeli, jen sklízeli. Všude cibule a všude slzy. Zato v zákulisí nám pak ukázali, jak se to při zpracovávání cibule dělá. Na stůl se postavilo několik obrovských hrnců s horkou vodou a bylo. Nevím, jestli nám tehdejší pracovnice JZD natolik vsugerovaly, že to pomáhá, až jsme si to opravdu i mysleli anebo voda skutečně zabrala.
