První zmínky o špenátu byly objeveny na Blízkém východě, odkud se pravděpobně dostal do Španělska. Již v 16. století patřil mezi běžnou zeleninu. Špenátové listy jsou ceněny pro vysoký obsah bílkovin, menirálních látek jako je železo, draslík, jod a fosfor. Z vitamínů to jsou zejména C, E, B1, B2. Je bohatý na antioxidanty, které mají pozitivní vliv při prevenci Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Je všeobecně známo, že špenát obsahuje až 4x více betakarotenu než např. brokolice. Právě proto by jej měly zařadit do svého jídelníčku těhotné ženy. Dále je bohatý na vlákninu, která účinně působí na snížení hladiny cholesterolu v krvi. Dále obsahuje vysoké množství kyseliny listové, která pozitivně ovlivňuje onemocnění srdce a cév. Nutno však také zmínit, že obsahuje vysoké množství kyseliny šťavelové, která má schopnost na sebe v těle vázat vápník. Naštěstí však hodnoty nejsou pro lidský organismus nebezpečné. Omezuje však jeho podávání lidem trpící tvorbou močových a ledvinových kamenů. Vysokému obsahu kyseliny šťavelové lze předejít dostatečným hnojením draslenem a fosforem, včasnou sklizní a vhodnou kuchyňskou úpravou.

V kuchyni se používá zejména k přípravě pokrmů vařením. Velmi dobře se hodí s vejcem, jak vařeným, tak s volským vokem. Používá se do palačinek, jako nočky do polévek, do slaných koláčů, závinů z listového těsta, do těstovin. Listy se mírně povaří, mladé listy lze použít čerstvé do salátů.

Špenát roste jako jednoletá rostlina. Tvoří nízkou růžici bublinatých nebo hladkých listů sytě zelené barvy. Vegetační doba rostliny je závislá na období výsevu. Zatímco u jarní výsevu je to 50 - 60 dní, u podzimního výsevu je to i s přezimováním 240 - 250 dní. Hodí se proto jej pěsovat jako předplodinu nebo následnou rostlinu. Lodyha může být až 70 cm vysoká, nevětvená, lysá. Listy jsou řapíkaté, vejčitého tvaru, mohou být až 25 cm dlouhé. Lodyha nese květy, které jsou obvykle jednopohlavné. Plodem je nažka s 2 - 6 ostnitými výrůstky. Špenát je dvoudomou rostlinou, tzn. že existují samčí a samičí rostliny. Samčí rostliny obvykle rychleji vyvinou květní stvol a jsou mnohem méně olistěné, zatímco samičí vykvétají mnohem později. Z hledika hospodářského mají samčí květy mnohem menší význam nežli samičí. Byly však již vyšlechtěny hybridy, které vytvářejí rostliny s obojími květy.

Sklizeň začíná, kdy rostlina doroste výšky zhruba 5 cm. Listy je možné uříznout všechny najednou nebo jednotlivě. Pokud necháme nad zemí 2,5 cm natě, rostlina obvykle znovu obrazí. Listy se spotřebují nejlépe čerstvé ihned po sklizni. V lednici vydrží v sáčku cca 1 týden. Jinak je možné listy uchovat zmrazením.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: Odrůdy vhodné jarnímu a podzimnímu pěstování:
Medania - odolný druh vůči plísni a vybíhání do květu;
Polka - odolný vůči vybíhání do květu;
Space - jednodomý druh, odolný vůči vybíhání do květu;

Odrůdy vhodné k přezimování:
Wolter - odolný k plísni;
Sprinnaker - odolný k plísni;
Původ: Blízký východ
Druh: listová zelenina
Typ listu: malé listy, vejčité
Barva listu: zelené
Barva květu: bílá, zelená
Kvete: Kvete od května do srpna.
Náročnost pěstování: Rostlina není náročná na pěstování.
Trvanlivost: Je to jednoletá rostlina.
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: půda bohatá na humus
Náročnost na pěstování: bez nároků
Doba květů: květen, červen, červenec, srpen

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Vhodné je světlé stanoviště chráněné před silným větrem.
Teplota: Rostlina je mrazuvzdorná. Pod sněhem snese mráž až do -20 st. C. Vysoké mrazy snášejí zejména odrůdy vyšlechtěné pro přezimování.
Voda: Sucho rostlině nesvědčí, vyžaduje dostatek vláhy.
Hnojení: I když nesmí rostlina trpět nedostatkem dusíku, hnojení pouze dusíkem vede k nežádoucímu vysokému obsahu dusičnanů v listech. Volíme tedy dusíkatá a amonná hnojova.
Množení: Množení je možné semeny.
Sadba: Semena vyséváme zásadně na venkovní záhon. Při jarním výsevu semena vyséváme od března. Sklizeň začíná od května do června. Při výsevu v srpnu, sklizeň začíná koncem října. Výsevem v září, rostlina přezimuje na záhoně, sklizeň začíná od března do května. Ozimý špenát se nehodí pěstovat v oblastech s dlouhou zimou, na zahradách s těžkou jílovitou půdou a po pozdních košťálovinách a pozdní mrkvi.

Semena vyséváme do řádků vzdálených od sebe cca 15 cm, při přezimování hustěji. Při výsevu je nutné respekovat odrůdy pro daný typ výsevu určené. Pro přezimnování musíme použít jednou tolik semen nežli při ostatních výsevech. Pokud se stane, že semena neklíčí, mohlo dojít k jejich zaschnutí nebo je půda přehnojená.
Zemina: Pro pěstování je vhodná zásaditá humózní půda. V kyselých půdách se rostlině nedaří.
Problémy: Vybíhání do květu způsobuje zejména nedostatečná zálivka a živiny, nebo příliš hustý porost.
Škůdci: Největší nepřítel špenátu jso larvy květilky špenátové v listech. Bojujeme proti ní buď předčasnou sklizní nebo chemickou ochranou. Postřik by však neměl být aplikován 3 týdny před sklizní.
Choroby: Světlé skvrny na listech způsobuje plíseň špenátová. Jako prevenci moříme semena a volíme rezistetní odrůdy. Ohraničené tmavé skvrny na listech způsobuje skvrnitost listů. Aplikujeme postřik Kuprikolem.

Články na téma Špenát


Nejčastější mýty o ovoci a zelenině vznikaly různými způsoby

Nejčastější mýty o ovoci a zelenině vznikaly různými způsoby

Jsou nepochybně chutné a lidskému zdraví prospěšné. Ale ve spojení s mánií zdravé výživy se na ně nalepila i řada nezdravých mýtů, pověr a legend. Špenát není plný železa, mrkev váš zrak lepší neučiní, džus pravidelnou konzumaci ovoce nezastoupí a organická produkce není obsahově hodnotnější.

Co je smíšená kultura a která zelenina si navzájem prospívá

Co je smíšená kultura a která zelenina si navzájem prospívá

Vysít a vysázet zeleninu odděleně, každou na jiný záhon či jinou část záhonu a nebo ji střídat prostorově? A se kterou zeleninou si to vůbec můžeme dovolit? Proč se dnes tolik hovoří o smíšené kultuře, čili polykultuře? A jaké jsou její historické kořeny?