Plody a listy gravioly, anony ostnité, respektive láhevníku ostnitého (Annona muricata) prý totiž působí daleko lépe než chemoterapie proti rakovině, navíc fungují proti stárnutí buněk a zlepšují imunitu. Dalšími známými jmény jsou anona měkkoostěnná a láhevník měkkoostěnný. Plodům, případně celé rostlině z čeledi láhevníkovité (Annonaceae) se též říká quanabana, gunabana, guanaban, velký či ostnitý corossol, ostnitý cachiman, graviola nebo soursop. Jmen a synonym má tedy tento zázrak přírody mnoho. A to dokonce i v latině (Annona bonplandiana, Annona cearaensis, Annona graviola, Annona macrocarpa, Annona muricata var. Borinquensis, Annona sericea a Guanabanus muricatus). Oblastmi původu gravioly jsou karibské Antily, Střední Amerika a sever Jižní Ameriky, výskyt je však dnes zaznamenán i v tropech Asie, Oceánie a Afriky. V přírodě najdeme rostlinu v nadmořských výškách tropů okolo 1 000 m n. m., nejčastější výskyt je v Peru a Bolívii. V Americe byla tato rostlina využívána ještě před objevením kontinentů Kolumbem. Domorodci ji užívali jako lék, přičemž přisuzovali různým částem rostliny různé léčivé vlastnosti. Nejčastěji používali kůru a listy, z nichž připravovali odvary. Samozřejmě konzumovali i ovoce, nejčastěji jako syrové. Dnes se ovoce též přidává do ovocných salátů a využívá jako surovina k výrobě různých sladkých pokrmů (zmrzlin, koktejlů, ovocných šťáv, marmelád, a sladkého pečiva). Při otlačení se plody rychle kazí, proto se musí zpracovávat co nejdříve po sklizni a problematická je i přeprava. Láhevník ostnitý je malý, vzpřímený a bohatě větvený stálezelený strom. Dorůstá výšky 3 až 10 metrů a má hladkou a tmavě hnědou kůru, která se u starších stromů mění ve vrásčitou. Větve mají sametově plstnatý povrch a obrůstají lesklými zelenými listy, které jsou široké 3 až 7 cm a dlouhé 8 až 16 cm. Směrem ke špičce se listy zužují. Strom kvete na jaře zhruba 6 týdnů, květy jsou tmavě hnědé nebo purpurové, třílaločné a obvykle vyrůstají po dvou nebo ve větším počtu. Najdeme je však na stromech i samostatně. Plod je dlouhý nejčastěji 20 až 30 cm a připomíná protáhlou šišku, vážit může až 0,5 kg. Povrch plodu je pokryt měkkými ostny. Plody mají nejprve zelenou barvu, ta se s dozráváním mění na žlutozelenou a nakonec hnědou. Dužina plodu je mírně nakyslá, bělavá a krémové konzistence. Chuť připomíná kombinaci jahod s banánem. Musíme však být opatrní, semena v dužině jsou jedovatá. Před konzumací je musíme důsledně odstranit. Toxický je v semenech annonacin. Jde o neurotoxin, který může vyvolávat degenerativní onemocnění mozku s rysy odpovídajícími Parkinsonově chorobě. Akutní toxicita však nebyla prokázána. Ostatně právě i semena se používala a dosud používají v lidovém léčitelství. Jinak ale platí, že bychom to s jakoukoli konzumací gravioly neměli přehánět, vždy existuje riziko neurotoxických problémů a to i po odstranění semen. Z léčebného hlediska jsou pak nejuznávanější listy jakožto vynikající antioxidant. Různých zdravotních účinků je však v souvislosti s touto rostlinou studováno mnoho.Z účinných látek najdeme v plodech vitamíny (především A a C), minerály (zejména draslík), vlákninu, flavonoidy, saponiny, třísloviny a annocenové acetoginy. V našich podmínkách lze láhevník ostnitý pěstovat jako pokojovou rostlinu. Získaná semena je nejlepší nejprve namočit na cca dva dny do vody a poté je vysejeme do pěstitelského substrátu a necháme vyklíčit. Klíčení může trvat 14 dní až šest týdnů. Láhevník ostnitý vyžaduje světlejší stanoviště a teploty cca 23 až 25 °C. Nezbytná je pravidelná zálivka, v přírodě rostlina vyžaduje stále vlhkou půdu.Zdroj: Wikipedia.org, semeniste.cz, bylinkyprovsechny.cz
