Na prvním místě jsou mechanické vlastnostiBeton je velmi pevný a stálý materiál, přičemž nedochází k jeho deformaci v interiérech ani při styku s vodou (jinak je tomu ve venkovním prostředí v kombinaci s mrazem). Anhydrit je po vyzrání taktéž pevný materiál, ale při kontaktu s vodou nabobtná a časem i plesniví, načež se rozsypává a ztrácí svou funkčnost. Anhydrit je prostě sádrovec.Důležité jsou též tepelné vlastnosti obou materiálůTepelná vodivost anhydritových podlah je o cca 20% vyšší než u betonu. Betonová podlaha však oproti tomu dosahuje vyšší akumulace tepla a tedy i setrvačnosti udržení tepla, což je důležité právě pro podlahové vytápění, ale i jakýkoli jiný způsob vytápění bytu. Rovinnost a spádyBetonové i anhydritové podlahy se pokládají ručně, to je jejich společný rys. A právě držení roviny je při realizacích zásadní! Důležité je u betonu držet rovinnost v normě 2 mm na dvoumetrové lati. Anhydrit je samonivelační materiál, ovšem tlak na snížení ceny s sebou přináší zhoršení kvality používaných směsí, načež pak nejsou samonivelační vlastnosti ideální. Navíc není u samonivelačních materiálů možné spádování, jaké se provádí při realizacích podlah betonových, u kterých nejsou spády žádnou překážkou. Problém též může nastat při schnutí anhydritu, pokud nebyla směs dokonale promíchána. Vadí také vystavení přímému slunci a průvan, které mohou způsobit nerovnoměrné schnutí anhydritu a s tím související riziko vzniku možných nerovností. Betonové směsi jsou přitom pouze vlhké, nikoli tekuté, načež je vysychání podlahy bezproblémové. Dilatace a praskání betonuPraskání je největší slabinou betonu. Při zrání realizované betonové podlahy (především první týden po položení) dochází ke smršťování betonu, čímž mohou vzniknout vlásečnicové trhliny. Proto je třeba vytvořit v čerstvém betonu pracovní spáry. Ty se nejčastěji realizují ve dveřích, v místnostech větších než 36 m2 a mezi topnými okruhy.Rychlost realizace podlahU anhydritových podlah lze realizovat až 1500 m2 za jediný den, zatímco pokládka betonových podlah je řádově pomalejší. Jenže pokud se realizují podlahy v běžném bytě či rodinném domě, kde celková betonovaná plocha často ani nepřesahuje 100 až 150 m2, je tento rozdíl bezpředmětný. Běžná firma položí za den až 200 m2 betonových podlah. Před pokládkou anhydritu je navíc třeba vytvořit dokonalou igelitovou vanu, aby anhydrit nikam nevytekl, což je časově náročné. U betonových podlah se pouze uloží separační fólie a poté se hned betonuje. Cena betonové a anhydritové podlahyBetonová podlaha je o 30 až 40% levnější než anhydritová. U anhydritu je navíc třeba použít při pokládce finální podlahové krytiny speciální, drahá lepidla.Strojní hlazeníStrojní hlazení se provádí u podlah betonových i anhydritových. Jde o jednoduché a praktické řešení, které odstraní nerovnosti, načež je výsledkem dokonale rovná podlaha.Vhodnost využitíBetonové podlahy se na rozdíl od anhydritu hodí i do vlhkých a mokrých prostor. Jinak se obě řešení hodí pro novostavby i rekonstrukce rodinných domů a bytů, jakož i pro realizace dílen, montážních hal a jiných typů komerčních i veřejných staveb. Betonová podlaha je plně pochozí již po 48 hodinách.Zdroj: www.be-po.cz
