Betonovou podlahu nebo anhydritovou? Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Rozhodnutím mezi podlahou betonovou a anhydritovou se zabývá mnohý stavebník. Připravili jsme proto pro vás malé srovnání podlah betonových a anhydritových, abyste nemuseli požadované informace pracně a dlouho vyhledávat.

Na prvním místě jsou mechanické vlastnosti

Beton je velmi pevný a stálý materiál, přičemž nedochází k jeho deformaci v interiérech ani při styku s vodou (jinak je tomu ve venkovním prostředí v kombinaci s mrazem). Anhydrit je po vyzrání taktéž pevný materiál, ale při kontaktu s vodou nabobtná a časem i plesniví, načež se rozsypává a ztrácí svou funkčnost. Anhydrit je prostě sádrovec.

Důležité jsou též tepelné vlastnosti obou materiálů

Tepelná vodivost anhydritových podlah je o cca 20% vyšší než u betonu. Betonová podlaha však oproti tomu dosahuje vyšší akumulace tepla a tedy i setrvačnosti udržení tepla, což je důležité právě pro podlahové vytápění, ale i jakýkoli jiný způsob vytápění bytu.

Rovinnost a spády

Betonové i anhydritové podlahy se pokládají ručně, to je jejich společný rys. A právě držení roviny je při realizacích zásadní! Důležité je u betonu držet rovinnost v normě 2 mm na dvoumetrové lati. Anhydrit je samonivelační materiál, ovšem tlak na snížení ceny s sebou přináší zhoršení kvality používaných směsí, načež pak nejsou samonivelační vlastnosti ideální. Navíc není u samonivelačních materiálů možné spádování, jaké se provádí při realizacích podlah betonových, u kterých nejsou spády žádnou překážkou. Problém též může nastat při schnutí anhydritu, pokud nebyla směs dokonale promíchána. Vadí také vystavení přímému slunci a průvan, které mohou způsobit nerovnoměrné schnutí anhydritu a s tím související riziko vzniku možných nerovností. Betonové směsi jsou přitom pouze vlhké, nikoli tekuté, načež je vysychání podlahy bezproblémové.

Dilatace a praskání betonu

Praskání je největší slabinou betonu. Při zrání realizované betonové podlahy (především první týden po položení) dochází ke smršťování betonu, čímž mohou vzniknout vlásečnicové trhliny. Proto je třeba vytvořit v čerstvém betonu pracovní spáry. Ty se nejčastěji realizují ve dveřích, v místnostech větších než 36 m2 a mezi topnými okruhy.

Rychlost realizace podlah

U anhydritových podlah lze realizovat až 1500 m2 za jediný den, zatímco pokládka betonových podlah je řádově pomalejší. Jenže pokud se realizují podlahy v běžném bytě či rodinném domě, kde celková betonovaná plocha často ani nepřesahuje 100 až 150 m2, je tento rozdíl bezpředmětný. Běžná firma položí za den až 200 m2 betonových podlah. Před pokládkou anhydritu je navíc třeba vytvořit dokonalou igelitovou vanu, aby anhydrit nikam nevytekl, což je časově náročné. U betonových podlah se pouze uloží separační fólie a poté se hned betonuje.

Cena betonové a anhydritové podlahy

Betonová podlaha je o 30 až 40% levnější než anhydritová. U anhydritu je navíc třeba použít při pokládce finální podlahové krytiny speciální, drahá lepidla.

Strojní hlazení

Strojní hlazení se provádí u podlah betonových i anhydritových. Jde o jednoduché a praktické řešení, které odstraní nerovnosti, načež je výsledkem dokonale rovná podlaha.

Vhodnost využití

Betonové podlahy se na rozdíl od anhydritu hodí i do vlhkých a mokrých prostor. Jinak se obě řešení hodí pro novostavby i rekonstrukce rodinných domů a bytů, jakož i pro realizace dílen, montážních hal a jiných typů komerčních i veřejných staveb. Betonová podlaha je plně pochozí již po 48 hodinách.

Zdroj: www.be-po.cz
Be-po podlahy s.r.o. Poslat poptávku