U obou druhů našich čápů již bylo zaznamenáno i zimování v Evropě a Asii, konkrétně na jihu Pyrenejského poloostrova a v Izraeli. Kromě Španělska a Blízkého východu jsou také zaznamenána zimoviště v Bulharsku a Francii. Zřejmě je to důsledek mírnějších zim, navíc tráví zimu velká část populace táhnoucí západní cestou na skládkách Pyrenejského poloostrova. A někteří čápi už z tohoto zimoviště dokonce neodlétají vůbec a jiní pro změnu neodlétají do zimoviště a úspěšně přezimují i u nás. Čápi jsou denními migranty táhnoucími ve větších skupinách. Při překonávání velkých vzdáleností především plachtí, přičemž využívají stoupavé vzdušné termální proudy nad pevninou. Podobně táhnou třeba i pelikáni a někteří dravci. Nad mořem totiž tyto vzdušné proudy chybí, proto se těmto vodním plochám ptáci vyhýbají, byť to značně prodlužuje jejich tahovou trasu. Moře čápi překonávají pouze nad úžinami. Evropští čápi bílí (Ciconia ciconia) migrují západní tahovou cestou přes Gibraltar do západní Afriky a východní tahovou cestou přes Turecko do zimovišť ve východní a jihovýchodní Africe. A právě naši čápi využívají obě trasy. Od listopadu do února se naši čápi sdružují především v travnatých oblastech afrických savan a stepí. Jejich pobyt je zaznamenán v Etiopii, Keni, Ugandě, Tanzanii, Mosambiku, Zimbabwe a Jihoafrické republice, kde bylo dokonce nalezeno nejvíce našich okroužkovaných čápů. Čili až tak daleko. Vzdálenost mezi hnízdištěm a zimovištěm činí v tomto případě vzdušnou čarou okolo 9000 km, jenže čápi neletí přímo a zřejmě nalétají při cestě tam a zase zpět více jak 20 000 km. Vlastně jde o nejdále táhnoucí ptačí druh. Někteří jedinci, většinou nedospělí, pak v Africe často zůstávají i celé první léto a domů (na hnízdiště) se vrátí až v dalším roce. Migrační trasa čápů černých (Ciconia nigra) je však výrazně kratší. Čápi táhnoucí jihozápadním směrem nalétají tam a zpět přibližně jen 10 000 km, v případně jihovýchodního směru je to cca 14 000 km. Většina z nich zimuje v pásu subsaharské Afriky od Senegalu na západě až po Etiopii na východě. Rovník čápi černí překonají jen výjimečně. Na zimovišti hledají hlavně řeky, močály a tzv. marigoty (periodické tůně vzniklé v období dešťů). Jak můžeme pomoci ornitologům? Pokud je čapí hnízdo, na které se čápi pravidelně vrací, právě ve vašem okolí, můžete ornitologům pomoci s pozorováním těchto ptáků. Přispějete tak k většímu povědomí o krásných a ušlechtilých opeřencích, kteří prý mají i moc nosit lidem děti (čáp chlapečky, vrána děvčata).„V programu občanské vědy Čapí hnízda sledujeme průběh hnízdění čápů od roku 2014. Sledování čápů je velmi oblíbené, lidem přináší radost a jejich pozorování není náročné,“ řekla Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické (ČSO). Do programu nazvaného Čapí hnízda se přitom může zapojit úplně každý. Zajímavou zábavou a osvětou mohou být taková pozorování především pro rodiny s dětmi a školní kolektivy. Ani všímaví senioři však nemusí zahálet. Především jde o monitorování průběhu hnízdění ptáků. Ti, co již přilétli nyní, zřejmě zimovali ve střední nebo jižní Evropě, většina čápů se však začne vracet teprve v následujících slunečných dnech. Na začátku tohoto týdne bylo zatím na našem území potvrzeno 57 obsazených hnízd.Výsledky pozorování přitom mohou dobrovolníci zaznamenávat podobně jako při Ptačí hodince. „Sledujte hnízda ve svém okolí a svá pozorování zadejte na www.birdlife.cz/capi. I když tam čápa neuvidíte, najděte hnízdo na mapě a uveďte ‚čáp nepozorován‘. Jen tak budeme vědět, že hnízdo bylo kontrolováno a čáp na něm ještě nebyl,“ doplňuje Dobruská. Čím více hnízd se podaří kontrolovat, tím přesnější údaje o příletu čápů ornitologové získají. Takže je to také v mnoha ohledech právě na vás. Zapisujeme též vylíhnutí mláďat, jejich počet i případné úhyny, kdy mláďata poprvé opustila hnízdo atd. Čápi každoročně při svém příletu doplňují a opravují svá hnízda. Bohužel vezmou, co mají právě po ruce, tedy zobáku. Klidně i lehké a tvárné plastové odpadky, ty pro ně však představují značné nebezpečí. Třeba do provázků a vlasců se mláďata snadno chytí jako do pasti. Je proto dobré nejen pozorovat, ale důkladně také vyčistit alespoň nejbližší okolí hnízd od odpadů. A právě plastové provázky a vlasce jsou nejnebezpečnější. Navíc samozřejmě platí, že člověk by po sobě v přírodě neměl nechávat žádný odpad. Pokud u vás, ve vaší lokalitě, žádní čápi nehnízdí, byť je zde dostatek vhodných míst pro jejich hnízdění, důvodem je zřejmě vaše okolí, krajina, čili nevhodné životní podmínky pro toto ptactvo. Pokud zde nenajdou dostatek potravy, nezahnízdí. Chybí především přirozené mokřady a vůbec pestrá krajina. U té musíme začít. Pak se čápi vrátí i tam, kde již dlouho nehnízdili.Zdroj: birdlife.cz, novinky.cz
