Černooká Zuzana má nápadné, jasně oranžové, ale i žluté květy s výrazným černým středem. Proto černooká. Ovšem soudobé moderní kultivary již nabízí i jiná zbarvení květů než jen oranžovou a žlutou. Správně se však tato liána jmenuje thunbergie křídlatá (Thunbergia alata) a je poměrně málo známou rostlinou popínavou, která se hodí právě i do našich zahrad. Pochází ale z jižního Mexika, proto se jí můžeme pyšnit pouze jako letničkou, zimu by venku nepřečkala. Vyšplhat se přitom může do výšky až šesti metrů (v našich podmínkách do cca dvou metrů). Velmi pohledné jsou i u báze srdčité listy černooké Zuzany. Rostlina roste velmi rychle a dosti brzy tvoří hustý zapojený porost na pergolách, plotech a jiných oporách. Svým vzhledem přitom působí silně dekorativně, obzvláště kvetoucí. Květenství černooké Zuzky se výrazně liší od jiných zvonkovitě (nálevkovitě) kvetoucích rostlin. Květy vyrůstají ve větvených, až 40 cm dlouhých jednostranných květenstvích. Poupata jsou zprvu sytě červená, před rozkvětem se však zbarvují do oranžova a po otevření jsou květy nejčastěji oranžové až krémově žluté. Žluté tyčinky vyčnívají z květů mírně zakřiveně a jsou přibližně dvakrát delší než koruna. Kvetení se od této rostliny dočkáme od července až do září (května až října podle doby výsevu a podzimního počasí), čili jde o dlouho kvetoucí druh. Je však potřebný včasný výsev, aby nám začala kvést co nejdříve. Půdu vyžaduje kvalitní hlinitopísčitou, slunné stanoviště a pravidelnou zálivku. Vyloženě nesnáší průvan a větrná stanoviště. Též pravidelným přihnojováním dosáhneme bohaté násady květů, pokud možno hnojíme jednou za týden plným hnojivem, ale s rozumem. Přehnojování nesvědčí žádnému rostlinnému druhu. Pro dosažení potřebné výšky tato rostlina vyžaduje oporu a na rozdíl od mnohých jiných lián se v závěsné nádobě nebude chtít svěšovat dolů, neporoste ochotně jako rostlina převislá, ale potáhne se nám po závěsu nádoby vzhůru. Prostě „šplhavka“ jak má být. Můžeme však násilně zasáhnout a úmyslně ji svěsit dolů. Takto po našem zásahu vytvoří bohatě kvetoucí převislý vodopád. Semínka vyséváme každoročně v teple na konci února a nebo si později koupíme již dobře rostlé sazeničky. Vegetaci černooká Zuzana končí v našich podmínkách s příchodem prvních mrazíků. Chlad má opravdu nerada. A ještě zpět k výsevu, aby rostliny stihly plný růst a květ již od začátku července, výsev musí být opravdu časný. A když jej v teple svého domova provedeme již v lednu, také neuděláme chybu. Vegetační doba černookých Zuzan je dosti dlouhá. Liány mají navíc tu úžasnou vlastnost, že jim oproti jiným rostlinám nevadí zprvu vytáhlejší a slabší stonky kvůli nedostatku světla. Později zesílí. Opora je však potřebná již od samého začátku pěstování, již krátce po vyklíčení rostliny hledají, čeho by se chytly. Pro výsev je ideální substrát, který si připravíme jako směs výsevní zeminy, agroperlitu a písku. Vyplatí se též dezinfekce substrátu vhodným přípravkem, ale není podmíněna. Nádobu však dezinfikujeme v každém případě. Semenáčky je vždy vhodné zaštípnout, aby se nám rozvětvily. Rostliny budou bohatší, vytvoří rychleji více hmoty. Pokud černookou Zuzanu pěstujeme v mobilních nádobách, můžeme ji na zimu ukrýt před chladem a mrazem na světlém místě. V chladnějších světlých místnostech přezimuje thunbergie při teplotě do deseti stupňů Celsia. Na podzim i na jaře je pak třeba rostlinu zkrátit, aby rostla rychle a bohatě vykvetla. Zkrácením na jaře nastartujeme růst stejně jako zahájením pravidelného hnojení.
