Začněme tedy se sněženkami a bledulemi, které jejichž cibulky musí jít do půdy od konce srpna do poloviny října. Ne dříve a ne později. Ovšem konec srpna je ideální, jelikož cibulky nemají ochrannou vrchní slupku, při delším skladování proto vysychají. Již při nákupu je třeba dbát na to, aby cibulky nebyly suché, resp. oschlé, ale ani plesnivé a jakkoli poškozené. Nejlepší je cibulky vysazovat hned po nákupu, v opačném případě je skladujeme na chladném, tmavém a vzdušném místě, ideálně ve vlhkém písku, pilinách či rašelině.Ve volné přírodě jsou bledule i sněženky chráněné, ve stejné době vysazujeme v zahradách jejich cibule, zhruba ve stejné době nám kvetou a vypadají velice podobně. Oba rostlinné druhy jsou navíc silně jedovaté. A právě největší množství alkaloidů najdeme v cibulkách, proto je třeba při manipulaci s nimi a výsadbě používat rukavice. Ne snad, že bychom se otrávili, ale mohou nastat alergie a puchýře na citlivé pleti. Bledulím i sněženkám vyhovuje kyprá, výživná a dostatečně vlhká půda. Vybíráme stinnější místa a dáváme pozor na půdu vyloženě přemokřenou, zde by cibulky uhnily. Ideálním stanovištěm je okolí vzrostlého stromu nebo keře, případně úpatí zídek a skalek, opět stinnější místo.Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) nám rozkvete již v únoru, přičemž běžně vylézá ze sněhu. Křehké cibulky sázíme do hloubky 5 až 7 cm v rozestupech 7 až 10 cm. Jestliže je třeba cibulky z konkrétního místa přesadit, vrátíme je rychle do země na jiné stanoviště. Jinak jim hrozí uschnutí.Bledule jarní (Leucojum vernum) také začíná kvést již konci února, přičemž stonek vždy nese jediný květ. Cibulky sázíme do hloubky 8 cm a klidně i do vlhčí půdy než cibulky sněženek. V přírodě bledule vykvétají podél potoků a v mokřinách. Bledule letní (Leucojum aestivum) je mnohem vzácnější než jarní, na jednom stonku má více květů a kvete v dubnu až květnu. Jinak sázíme její cibulky také 8 cm hluboko. Určitě je v zahradě skvělý mix jarních květů a také postupné nakvétání jednotlivých druhů. Květy se pak budeme těšit v delším časovém horizontu. Poté je nahradí trvalky a letničky spolu s květy lučními, bylinkami a plevely. Používá se také pojem „podzimní cibulovina“, který zahrnuje ty cibuloviny, které je třeba vysadit na podzim. Jarní cibuloviny se pro změnu vysazují brzy na jaře.Krokusy čili šafrány (Crocus) vysazujeme na podzim ty jarní, tedy cibulky rostlin,k které nám pokvetou na jaře. Na podzim kvetoucí krokusy se vysazují naopak na jaře. Buďte proto ostražití, jaký druh krokusů si vlastně pěstujete. Podzimní krokusy jsou odolnější a kvetou déle, ty jarní nám však zahradu krásně vybarví, byť na kratší dobu. Přece jen běloba sněženek a bledulí je poněkud fádní. Od konce srpna do půlky října též vysazujeme na jaře kvetoucí tulipány a narcisy. A zde je výběr obzvláště u tulipánů díku Holanďanům naprosto neskutečný. Narcisům je třeba po třech až čtyřech letech vyjmout z půdy cibulky a oddělit cibulky dceřiné. Načež najdeme nová stanoviště. Tulipány vyžadují neutrální až alkalickou půdu a nikdy ne mělkou výsadbu.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, pixabay.com
