Propadnout nějakému módnímu trendu je vlastně docela snadné. A nemusí to být hned o střihu šatů, účesech nebo barvě kuchyňské linky. Neúprosný marketing diktující „novou módu“ na náš útočí i se zbožím, které nabízí krmení pro naše psy. Osvícené, udržitelné, etické a wellnes novinky slibují stravu pro psy tak „hodnotnou“, že ji mohou klidně a bez obav konzumovat i lidé.Šťastný nápad to ale není. Psí nutriční potřeby se od těch lidských pochopitelně liší. Psi jsou totiž masožravci a lidé všežravci. To je taky důvod, proč se tak výrazně liší naše zuby. Naše řezáky se starají o porcování potravy, špičáky nám slouží k trhání masa a celá ta baterie stoliček v chrupu je tu od drcení a rozmělňování rostlinných a živočišných látek. V našem úsměvu se tak skrývá kompletní sada praktického nářadí na jakoukoliv práci s velmi rozmanitou potravou. Zapomenout bychom neměli ani na naše žvýkací svaly a pohybující se čelisti. Umíme jimi pohybovat ze strany na stranu. Přežvykujeme, meleme potravu najemno.To v psím „úsměvu“ to vypadá o dost jinak. Jejich zuby jsou specializovanější. Jejich řezáky slouží k trhání masa, velmi dlouhé špičáky mají na prorážení a držení kořisti. A jejich stoličky, které jsou mnohem ostřejší než naše, slouží spíše ke stříhání masa, než k jeho mletí. Psí čelisti se také pohybují jen nůžkovitě nahoru a dolů. Potravu kousáním moc nerozmělňují, ale spíše kousají a trhají. Proto by taky závod mezi člověkem a psem v pojídání flákot masa vyhrál čtyřnohý hafan. A ten samý pes by nejspíš naprosto selhal v závodu v pojídání salátu. Nedokázal by ho totiž nástroji svých čelistí dobře zpracovat, připravit pro trávicí systém. Když přijde na rozklad a zpracování rostlin nebo obilovin, potřebuje trávicí systém čas. Chce to dlouhá střeva. A ty psi nemají. Mají jen krátká, optimalizovaná pro trávení masa.Kromě těchto anatomických odlišností jsou tu ještě další zvláštnosti. Lidé se například úplně neobejdou bez vlákniny. Je jako funkční drátěnka, která nám pomáhá čistit naše předlouhá střeva. Psi vlákninu nevyhledávají, protože s ní mají problémy. Zato vyžadují stravu bohatou na tuky. To lidé si naopak musí s jejich příjmem dávat pozor, aby se vyhnuli problémům s cholesterolem. Psi potřebují spoustu masa, kvůli tukům, z nichž získávají základní aminokyseliny. Psi také potřebují, ve vztahu ke své tělesné hmotnosti, mnohem více vitaminů, než lidé. Ale ne všech. Psí játra si takový vitamin C syntetizují sama. A psi opravdu nejsou přizpůsobeni na potravu s vysokým obsahem vitaminu C. U lidí je to přesně naopak. Céčko si „vyrábět“ neumíme, proto ho musíme ve větší koncentraci přijímat s potravou.Pak jsou tu samozřejmě sacharidy, cukry. Pro psy ani pro lidi nejsou nezbytné, pro oba živočišné druhy je to energie „navíc“. Lidský organismus se naučil s tou zásobní energií mnohem lépe pracovat, proto taky umíme trávit téměř všechny sacharidy. Psi ale zvládnou jen sacharidy rafinované, které jsou zpracovány tak, aby byly jimi snadno stravitelné. S ostatními si jejich zažívání neporadí.Teď ještě jeden malý úkrok stranou.Psi nejsou masožravci zásadoví, ale fakultativní. Co to znamená? Že pro psy je hlavní stravou živočišná tkáň, maso. Ale jsou schopni si do jisté míry vystačit i s méně optimální stravou. Tím se liší třeba od dalších domácích mazlíčků, koček. Ty jsou totiž masožravci obligátní. Proto i tisíciletí po své domestikaci člověkem dál loví, zatímco pes už tuto bezvýhradnou potřebu nemá. Jak se tedy s představou ideálního „psího“ krmiva shodují obyčejné granule? Skvěle! Protože ty malé pevné granule jsou optimalizovány pro zpracování psími zuby, pro model, na jakém funguje psí tlama a ona cvakající čelist. Psí granule, kostičky tuhé konzistence, které je třeba drtit, nejsou zlomyslný, ale naopak geniální vynález. Psům se totiž snadno konzumují. Jinou, měkkou stravu, by funkčně přijímali o dost hůř.Připodobnit si to můžete třeba k vlastní snaze sníst talíř špaget s pomocí polévkové lžíce. Tedy, ne že by to úplně nešlo, ale pokud před vámi na stole leží těstovinový klenot italské kuchyně a vy máte jen lžíci, to abyste si vzali dovolenou, než dojíte jednu porci. Psi, pokud jim nenabídnete flákotu s kostí, potřebují aspoň ty granule, a potřebují, aby to mezi jejich drtícími zuby křupalo. Pro kvalitu granulí je určující, že jsou vyrobeny z živočišné bílkoviny, masa. Jestli je to lacinější maso kuřecí, anebo luxusnější maso hovězí nebo třeba lososí, to už podstatné není. Dokud je ta bílkovina živočišná, s vysokým obsahem tuku, bílkovin a vitaminů, je to pro ně naprosto v pořádku. Nejsou zase tak vybíraví, jak by se jejich páníčkům a paničkám mohlo zdát.Háček je v tom, že psi si granule nechodí do obchodu vybírat sami. Nakupují je za ně lidé. Ty paničky a páníčkové, kteří chtějí svým zvířecím miláčkům dopřát to nejlepší. A ti se pod vlivem módních trendů probírají pytli a sáčky, které obyčejné granule připomínají co nejméně. Hledají krmiva pro psy, která jsou bio, bez GMO, bez lepku, pochází z udržitelných zdrojů. Pro psy ale není důležité, zda je jejich krmení ekologické, ovoněné kurkumou, s posilovačem růstu kostí, dochucené hráškem nebo obohacené antioxidanty. Psům pramálo záleží na tom, že na jejich krmivu by si s chutí mohli pochutnat i lidé. Oni potřebují jen kompletní a vyvážené krmivo, které bude vyhovovat jim samotným. Zrovna tak se psi netouží stát vegetariány jen proto, že jejich majitelé ano.Móda ultra-super-prémiových „polidštěných“ krmiv pro psy, kdy si lidé i jejich mazlíčci pochutnávají z různých misek na podobném jídle, je ve výsledku docela zhoubná. Takové krmení jako z butiku psi prostě nepotěší a jejich zdraví neprospěje.Zdroj: skeptoid.com, telegraph.co.uk
