Zásadní je pro dlouhověkost trvalek jejich genetická výbava, vliv ale může mít i stanoviště. Volba stanoviště totiž ovlivní, zda se vůbec bude moci uplatnit genetická dispozice dlouhověkosti. Zda se rostliny budou moci dožít svého maximálně možného věku. A rozhodně se vyplatí dlouhověké trvalky upřednostnit, obzvláště pak v případě, že majitel pozemku vyžaduje zahradu s co nejmenšími nároky na údržbu. Samozřejmě však hrají roli i finance, rostlinu dožívající se nejvýše tří či čtyř let budeme muset brzy zakoupit znova. O letničkách nemluvě. Trvalky za svůj život obvykle kvetou a mívají semena, jsou tedy nezastupitelnou součástí okrasných zahrad. Slovo trvalky je vlastně zahradnický výraz, který zahrnuje pěstované druhy a odrůdy vytrvalých bylin. Nepříznivé vegetační (klimatické) podmínky přitom často řeší tím, že je přečkají pouze jejich podzemní orgány (kořeny, oddenky, hlízy a nebo cibule) a nadzemní orgány (listy a stvoly) odumřou. A to platí pro většinu trvalek. Výjimku představují například netřesky, juky a některé traviny. Mezi trvalky přitom nejsou zařazovány druhy, které nemohou přečkat zimu ve volné půdě a druhy, které musíme z pěstitelských důvodů každý rok přesazovat. Předposlední argument předchozího odstavce je pro dlouhověké trvalky opravdu klíčový. Ne každý chce každoročně rostliny v zahradě nahrazovat, piplat se s rychlením letniček a nebo za květiny utrácet nemalé peníze, pak je vysazovat, zalévat atd. Trvalky prostě volíme především do těch zahrad, o které chceme pečovat co nejméně a za které chceme v budoucnu co nejméně utrácet. Vedle toho jsou trvalky velmi vhodné jako okrasná předsadba dřevin, k zaplnění odlehlejších koutů zahrad, pro lemy a okraje záhonů a nebo pozadí záhonů letničkových, pokud jde o vytrvalé rostliny vyššího vzrůstu a letničky vzrůstu nižšího. Přitom si můžeme vybrat mezi druhy, které se hodí na vlhčí i sušší místa zahrad. Například na sušší místo a do chudších půd můžeme vysadit třeba tužebník (Filipendula vulgaris), opuncii (Opuntia cantha) a nebo juku (Yucca filamentosa), na vlhčí stanoviště bohyšky (Hosta sieboldiana), kakosty (Geranium macrorrhizum), devětsil japonský (Petasites japonicus), pupkovec jarní (Omphalodes verna), reveň (Rheum palmatum) a třeba i sadec (Eupatorium purpureum). Cca dvaceti i více let se běžně dožívají z druhů tvořících trsy například pivoňky, srdcovky, bohyšky, kosatce, bergénie, netřesky, ozdobnice čínská, třemdava bílá, denivky, kapraď samec a pryšec mnohobarvý. Z druhů tvořících kolonie pak např. devětsil japonský, konvalinka vonná, kakost, pérovník pštrosí, plamenka, škornice, pryšec chvojka, barvínek menší, darmera štítnatá a kamejka modronachová.Inspirujte se dalšími zajímavostmi o trvalkách (perenách):Jaké trvalky se hodí na stinná místa zahradJak připravit choulostivější trvalky na zimu, jak je před zimou ochránit?Extenzivní trvalky ozvláštní zahraduKteré trvalky rozzáří svými květy zahradu na podzim?Ozdobte svou zahradu trvalkovým záhonem nebo skalkou
