Vozidla používaná k podnikání jsou předmětem silniční daně. Zákon tuto definici ještě zpřesňuje: „Předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti.“ Platit musíme i za vozidla, jež jsou používána k ostatním činnostem, ze kterých plynou nějaké příjmy. Bez výjimky, tedy ať už je využíváme k podnikání či nikoliv, jsou zpoplatněny nákladní automobily s největší povolenou hmotností alespoň dvanáct tun. Tuto daň naopak nemusejí platit majitelé vozidel se zvláštní registrační značkou, zemědělských a lesnických traktorů nebo speciálních pásových automobilů. Od poplatku jsou v tomto případě osvobozeny také některé prostředky využívané k veřejné dopravě, vozidla, která mají v technickém průkazu označení kategorie L nebo vozidla na elektrický pohon. Silniční daň se obecně vypočítává z hodnoty objemu motoru, určující je také součet největších povolených hmotností na nápravy vozu v tunách a počet náprav u návěsů nebo největší povolená hmotnost v tunách u některých vozidel. Pro rok 2006 jsou sazby daně pro nejpoužívanější kategorie vozů následující: pro auta s obsahem motoru od 800 do 1250 cm3 platí částka 1 800 Kč, taxa 2 400 Kč pak přísluší automobilům s objemem motoru od 1250 do 1500 m3 a majitelé výkonnějších automobilů, jejichž motor má obsah až 2 000 m3, zaplatí 3 000 Kč. Na silniční daň lze uplatnit i slevu – tu využijí zejména podnikatelé, kteří převážejí zboží na stejných, vzdálenějších trasách. U všech vozidel vzniká daňová povinnost v měsíci, kdy byly splněny všechny výše zmíněné podmínky pro to, aby se automobil stal předmětem daně. Stejně tak daňová povinnost i zaniká. Další specifické příklady samozřejmě řeší příslušný zákon. U daně z nemovitostí rozlišujeme dva typy v závislosti na konkrétním druhu nemovitosti, a sice daň z pozemků, jejímž poplatníkem je vlastník nebo nájemce pozemku, a dále daň ze staveb, kterou státu odvádí vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí k 1. lednu daného roku. Základem pro její výpočet je cena půdy. Ta se vypočítá podle hodnoty rozlohy pozemku v metrech čtverečních, jíž vynásobíme cenou půdy za jeden metr čtvereční stanovenou Ministerstvem zemědělství. V případě daně ze staveb platíme za stavby na území České republiky, na něž bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, dále za byty včetně podílu na společných nebytových prostorech a nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby. Od tohoto povinného odvodu státu jsou ale osvobozeny novostavby bytových domů a byty ve vlastnictví fyzických osob, a to na dobu 15 let, od roku 2007 rovněž v některých případech restituované domy. Základem daně se zde rozumí výměra půdorysu nadzemní části stavby v metrech čtverečních násobená příslušnou taxou. U obytných domů je to jedna koruna za metr čtvereční, u staveb určených k rekreaci tři koruny a například u garáží čtyři koruny za metr čtvereční. Tyto řádky završily naše malé putování do světa daní, tedy oblasti, která většině z nás příliš neříká. Alespoň základní přehled o tom, co je naší povinností vůči státu, jsme ale získali. Nezbývá než dodat, že v případě jakýchkoliv pochybností se nám rádce stane sbírka zákonů, popřípadě odborníci v tomto oboru kovaní.
