Obzvláště rajčata chléb prostě milují, dokonce se zvýší díky tomuto hnojivu výnos a vy nemusíte kupovat anorganická hnojiva rozpustná ve vodě. Náklady na výrobu tohoto hnojiva jsou přitom minimální, vlastně zahrnují jen cenu chleba a vody. Ale když si budete dávat na stranu ztvrdlé kousky, které by jinak skončily na kompostu (ano i chleba je možné přidávat na kompost), cenu hnojiva ani nepocítíte. A v čem se ukrývá největší tajemství hnojení chlebem? V droždí! Bez droždí nelze chléb upéct. A právě droždí, tedy kvasinky, stimuluje růst rostlin. Hnojivo z chleba přitom zvyšuje odolnost rostlin vůči chorobám a nepříznivému klimatu. Podporuje totiž tvorbu silného kořenového systému, zvyšuje plodnost rostlin a zlepšuje chuť plodů. Z chlebového hnojiva rostliny navíc přijímají fosfor, dusík, draslík, mangan, železo a sodík. Jednoduché sacharidy jsou pak živným médiem pro houby a bakterie, které jsou rostlinám svým způsobem potravou. Přeměňují totiž díky nim dusík obsažený ve vzduchu na dusíkatou sůl, kterou rostliny potřebují. Chlebovým hnojivem můžeme hnojit po celé vegetační období v případě melounů a okurek, ostatní plodiny hnojíme třikrát za sezónu. Poprvé před vypučením, podruhé a potřetí během růstu plodů a to to 14 dní po sobě. Hnojit můžeme chlebovým hnojivem i květiny, hned na jaře a pak pro podporu kvetení ještě před kvetením. Problémem však může být potřeba hnojení do dostatečně vyhřáté půdy, obzvláště na jaře. Kvasinky fungují za tepla. Potřebovat budeme chléb nakrájený na kousky a nebo natrhaný (pokud jej trhat ještě lze), vodu a zavařovací sklenice či jiné uzavíratelné nádoby. Množství vody a chleba je závislé na potřebě hnojiva. Na litr vody stačí 30 gramů chleba. Vodu převaříme, nalijeme do nádob a necháme vychladnout na pokojovou teplotu. Poté přidáme chléb, nádoby uzavřeme a necháme v chladu, nejlépe v lednici. V chladu necháme směs cca 24 hodin, poté hmotu přecedíme přes cedník (zbylé kousky chleba ve směsi nevadí) a přeceděnou opět vrátíme do lednice, kde ji necháme dalších alespoň 5 dní. Spustí se kvasný proces. V případě mladých sazeniček stačí cca polovina čajové lžičky na rostlinu. Vzrostlejším rostlinám přidáme lžičku. Hnojivo musíme přidat jen do dobře vyhřáté půdy. Ideální je proto hnojit rostliny ve skleníku a venku především za horkého léta. Zaléváme ke kořeni a nejlépe večer. Před hnojením je potřebná zálivka, kořeny pak mohou živiny lépe absorbovat. Zároveň je třeba přidat třeba drcené vaječné skořápky a nebo dřevní popel kvůli vyšší potřebě draslíku, kterým se živí bakterie při zpracovávání organického materiálu.Zdroj: ireceptar.cz
