Kdo chce bohatě probarvená květenství hortenzií se spoustou kvítků, určitě si přijde na své. A kdo chce, aby hortenzie popnuly stěnu a smíří se s květy jen bílými, určitě též neprohloupí. Ostatně většina hortenzií kvete především bíle, barevnější květenství jsou jen vítanou obměnou. A odměnou také. Na hortenziích je zajímavé, že byť jejich velká květenství působí křehce, vydrží dlouho. Na keřích, ve váze i sušená. Vlastně se kvetoucí hortenzie svým charakterem dost vymykají. Přitom jsou tyto působivé okrasné květiny původním druhem velké části světa. Od Číny, Japonska, Koreje, Himálají a Indonésie, až po Severní a Jižní Ameriku. Celkem rod hortenzie (Hydrangea) zahrnuje cca 75 druhů. Většinou jsou to nižší keře dorůstající výšky 1 až 3 metry, které patří k jedněm z nejoblíbenějších okrasných keřů na světě. Můžete se v různých zdrojích dočíst, že hortenzie mají ohromnou tradici pěstování třeba v Anglii a Německu, ze vzdálenějších končin na Novém Zélandu, ale upřímně, je dost těžké najít i u nás zahrady a zahrádky, kde by hortenzie nerostly. Tak jacípak Němci, Angličané a jiní. To my, čeští zahrádkáři, jsme také velkými milovníky hortenzií. A mělo by se o tom ve světě vědět. A důvody obliby hortenzií? Jejich nádherná květenství (květy jsou uspořádané nejčastěji v koncových chocholících) o průměru až 20 cm vydrží opravdu dlouho. Hortenzie rostou kompaktně, mají sytě zelené listy a u nás nejznámější druh hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) má listy opravdu hodně velké. Ovšem svou sbírku hortenzií si můžeme doplnit o druhy a kultivary, které jsou velmi netypické, o to však výjimečnější. Začněme liánou, protože právě liánovitý popínavý růst je něčím, co by nás vůbec nenapadlo, že je u hortenzií možné. Hortenzie řapíkatá (Hydrangea anomala petiolaris) je mezi hortenziemi opravdovou anomálií. Liánou je totiž jako jediná ze všech. Ovšem takovou liánou, která roste strašlivě pomalu, na plochy porostlé tímto rostlinným druhem si počkáme pořádně dlouho, za rok povyroste o pouhých 30 až 90 cm. K opoře se chytá podobně jako břečťan pomocí drobných kořínků a pokud budete opravdu trpěliví, ke sklonku vašeho života může překonat výšku až 30 metrů. To již jde o docela mohutnou dřevinu, která výborně přezimuje a nenamrzá. Velká květenství jsou čistě bílá a objevují se i na rostlinách rostoucích v hlubším stínu. Zdobná je i svými listy, které mohou být panašované, rostlina přitom vypadá pěkně i za horka a sucha. Prostě a jednoduše po všech stránkách krásná a hodnotná dřevina. Dalším méně známým a dosti nedoceněným druhem hortenzií je hortenzie dubolistá (Hydrangea quercifolia). Laik vlastně jen těžko pozná, že jde o hortenzii, liší se od ostatních i tvarem svého květenství. Hlavně si však své jméno vysloužila podobností svých listů s listy dubů (Quercus). Listy má velké, špičatě laločnaté a na podzim se stejně jako listy severoamerických dubů zbarvující do vínově červené. Jde o velice otužilý druh, jehož sterilní i plodné květy se z bílé barvy postupně přebarvují do červené. Snese mrazy, více slunce i sušší půdy. Roste přitom velice bujně a dorůstá výšky až 2 metry. Nejlépe se hortenzii dubolisté daří v polostínu, snese však i plný stín. Preferuje výživnější, propustnou a dostatečně vlhkou půdu. Její bílá skvostná květenství mají kuželovitý tvar. Určitě zkuste třeba kultivar ´Snow Flake´ s bělostnými, plnými květy. Také Hortenzie Sargentova (Hydrangea sargentiana) dorůstá výšky až 2 metry, pro pěstitele však bude trochu složitějším oříškem. Je choulostivější na mráz, proto vyžaduje zimní kryt a chráněné stanoviště, aby zimu přežila bez újmy. Odmění se nám bohatým kvetením, kvůli kterému na rozdíl od jiných druhů hortenzií vůbec nevyžaduje řez. Tvoří silné výhony, které jsou spolu s listy jemně ochlupené sametovými trichomy. Sterilní květy po obvodu květenství jsou bílé, plodné středové květy fialové. Kombinace barev květů v květenství je opravdu působivá. Hortenzie drsná (Hydrangea aspera) je dalším atraktivním a přitom neobvyklým druhem hortenzií. Jde dokonce o druh multifunkční, otužilý a nenáročný. Bez problémů snáší mráz, vyloženě však vyžaduje polostín a propustnou, humózní půdu. Doroste výšky až 4 metry a překvapí velkými květenstvími v barvě růžové a modré. Kvete od července do září, přičemž více je vždy fertilních květů ve středu květenství, než sterilních na okrajích. Fertilní květy nabízí spoustu nektaru, proto jsou květenství doslova obalena hmyzem. Za nejkrásnější kultivar tohoto druhu je považována ´Sargentiana´. I hortenzie pilovitá (Hydrangea serrata) je velice odolný druh. Kvete modře, fialově či růžově v závislosti na odrůdě a především pH půdy. Dobře roste na slunci i v polostínu. Velice zajímavý je kultivar ´Bluebird´, který sice dorůstá výšky jen 1,5 metru, kvete však do konce září a pak se s odkvětem listy keře začnou zbarvovat dočervena. Hortenzie pilovitá je prostě samé překvapení. Hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens) již nepatří mezi méně známé druhy, o to více však nabízí různých kultivarů. Byla údajně prvním druhem dovezeným do Evropy (ano, v Evropě nejsou hortenzie původní), konkrétně ze Severní Ameriky. Květenství má obvykle barvu smetanovou až růžovou, ovšem třeba kultivary 'Grandiflora' a 'Annabelle' zelenobílou. Až při plném rozkvětu se barva změní na smetanově bělostnou. A pozor, nikdy se u tohoto druhu a jeho kultivarů nedočkáme květů modrých. Hortenzie stromečkovitá roste dost rychle, velký růstový skok přitom zaznamenáme již v druhém roce od výsadby. Kvete velmi bohatě a dlouho, po celé léto se rozvíjí stále nové a nové květy. Řez této hortenzie se provádí stejně jako u hortenzie latnaté, jednoduše každý rok v dubnu rostlinu seřízneme dost hluboko u země. Slabší výhony přitom zkrátíme více než výhony silné. Radikální řez hortenzií podnítí tvorbu nových výhonů, které právě nesou květy. Velká kulovitá květenství nese na pevných stoncích a je skvělá k řezu i sušení a použití v suchých aranžích. Tvar keřů je rozložitý, výšky až 1,5 metru a kulovitá květenství mají průměr až 25 cm.Dobře se hortenzii stromečkovité daří i ve vyšších polohách a chladnějších oblastech. Snese však i plné slunce a preferuje jakékoli propustnější půdy. Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) tvoří oproti jiným druhům laty dlouhé až 30 cm. Květy mají nejprve barvu zelenobílou, jak se však laty rozvíjí, barva se mění na smetanovou. Známými kultivary jsou například smetanově kvetoucí ´Limelight´ a sladce růžově kvetoucí ´Vanille Fraise´. Nádherně vypadají například i bílo-růžově kvetoucí kultivary ´Renba´, ´Pixio´ a ´Living pink & rose´. Hortenzie latnatá je dokonce otužilejší než hortenzie velkolistá, navíc kvete na novém dřevě, proto se v dalším roce rozkvete i po krutém mrazu, při kterém vymrzne až k zemi. Květní pupeny tento druh zakládá až v tom roce, kdy kvete, v zimě proto nemůže nic důležitého vymrznout. Stejné je to i s jarním řezem, seříznutím u země zajistíme bohatý růst i násadu květů, jen si musíme počkat až do léta. Výborně si poradí i se silným osluněním a vápenitou půdou. Dobrá zpráva třeba pro jih Moravy. Dorůstá výšky až 2 metry, květenství mají tvar kuželovitý (laty), keř roste vzpřímeně a dobře se zahušťuje. Starší keře kvetou růžově až temně červeně. Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) je druh, kterým musíme náš výčet paradoxně ukončit, jelikož jde o druh u nás nejznámější a nejčastější. A my chtěli vypíchnout pravé opaky.Právě u hortenzie velkolisté bojujeme kyselostí půdy o barvu květů nejčastěji. Jenže se bohužel po čase tato blankytně modrá barva změní na růžovou. Zamezíme tomu pouze tím, že budeme půdu okyselovat. Hodnota pH se musí pohybovat v rozmezí od 3,5 do 4,2 (jakmile pH dosáhne hodnoty 5, květy růžoví). Nejde však jen o pH, tento druh totiž vyžaduje pro modré zbarvení květů též dostatek volně přístupných iontů hliníku v půdě. Zahradníci nejčastěji používají amonnohlinitý kamenec, případně síran hlinitý, stačit by ale mělo i běžné hnojivo, které zmíněné sloučeniny (alespoň jednu z nich) obsahuje. Nabídka kultivarů hortenzie velkolisté je neskutečná, zmínit můžeme například ´Lanarth White´, ´Shooting Star´, ´HI White Sun´, ´Florentina´, ´Bouquet Rose´, ´HI Tornado´, ´Early Pink´, ´Nikko Blue´, ´Early Blue´ a 'Leuchtfeuer'. Hortenzie velkolistá dorůstá nejčastěji výšky 1,5 metru, roste vzpřímeně a rozložitě. Ze všech druhů hortenzií vyžaduje nejvíce živin a největší množství vláhy. Květenství má velká kulovitá a kvete od července do října. Bohužel jde o druh choulostivější na mráz, proto vyžaduje na zimu zákryt a chráněné stanoviště. Slovo velkolistá samozřejmě nenese ve svém jméně náhodou.Zdroj: zahradkarskaporadna.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, prodejstromku.cz, nkz.cz, Wikipedia, zahradnictvi-flos.cz, zahradnictvi-spomysl.cz
