Plzák španělský (Arion vulgaris) – Veřejný nepřítel č. 1Vzhled: Robustní, zavalitý, barva od špinavě oranžové po hnědočernou. Nemá na hřbetě žádný kýl (je hladký a kulatý).Profil: Silně invazní imigrant, kterého nikdo nezval. Dorazil k nám v devadesátých letech a od té doby úspěšně terorizuje republiku. Sežere, na co přijde – od drahých raných salátů až po vlastní mrtvé příbuzné. Nemá u nás přirozené nepřátele, protože českým kachnám a ježkům prostě nechutná (je moc hořký a slizký).Verdikt: Nemilosrdně sbírat a likvidovat! Síťkovec polní (Deroceras reticulatum) – Nenápadný partyzánVzhled: Malý (kolem 3–5 cm), šedavý, síťovaně mramorovaný.Profil: Tohle je ten týpek, co vám ve skleníku ožírá jahody a vy si ho všimnete, až když je pozdě. Je sice malý, ale je jich často hodně a milují vlhko pod netkanou textilií.Verdikt: Sledovat a nenechat přemnožit. Slimák největší (Limax maximus) – Skvrnitý bodyguardVzhled: Obří (až 15 cm), s nádherným gepardím nebo tygrovaným vzorem. Na rozdíl od plzáků má na hřbetě ostrý „kýl“ (jakousi hranu).Profil: Pokud ho máte na zahradě, gratulujeme, máte tam elitního vyhazovače. Tento druh je totiž teritoriální a agresivní masožravec. Co dělá? Loví a požírá mladé plzáky španělské a jejich vajíčka! Salát ho v podstatě nezajímá, raději si dá plísně, tlející zbytky nebo konkurenci.Verdikt: Chránit, hýčkat a dát mu jméno. Žorž? Slimák popelavý (Limax cinereoniger) – Lesní intelektuálVzhled: Skutečný gigant (klidně přes 20 cm). Je štíhlý, uhelně černý nebo tmavě šedý a podél hřbetu má charakteristický světlý pruh.Profil: Tohle je aristokrat čisté přírody. Na pražském předměstí ho nepotkáte, miluje staré, zachovalé lesy (jako je právě Lipensko a Šumava). Živí se výhradně houbami, lišejníky a tlejícím dřevem. Vaše ředkvičky jsou mu úplně ukradené.Verdikt: VIP host. Pokud ho najdete na zahradě u lesa, znamená to, že máte skvělý a zdravý ekosystém. Modranka karpatská (Bielzia coerulans) – Instagramová celebritaVzhled: Sytě neonově modrá až tyrkysová. Nemožné přehlédnout.Profil: Žije pouze na Moravě a v Karpatech ve vlhkých lesích. Jako mladá je nenápadně hnědá, ale v dospělosti se oblékne do šmoulí modři. Živí se houbami a lesním detritem.Verdikt: Přírodní klenot. Fotit, nesahat! Abyste věděli, koho vykázat ze zahrady a koho nechat žít, stačí jednoduchý anatomický trik:ZnakPLZÁCI (Ti špatní / polní)SLIMÁCI (Ti dobří / lesní)HřbetKulatý, hladký jako váleček.Má ostrý hřbetní kýl (hlavně na ocase).Dýchací otvorV přední polovině štítu na pravém boku.V zadní polovině štítu na pravém boku.MenuVáš čerstvý salát, jahody, cokoli zeleného.Houby, řasy, tlející listí, jiní plži. Tihle borci obvykle nepřesáhnou délku zápalky, takže k jejich odhalení potřebujete buď dobré brýle, nebo pořádný liják, který je vyžene z úkrytů. O jakých je řeč?Slimáček žlutý (Malacolimax tenellus) – Lesní citronkaVzhled: Drobný (kolem 3–4 cm), ale nepřehlédnutelný díky své jasně žluté až žlutozelené barvě. Tykadla má kontrastně tmavá.Profil: Vypadá, jako by v lese někdo ztratil gumového medvídka s příchutí citronu. Je to čistokrevný lesní samotář, který miluje vlhko a ze všeho nejraději ožírá podhoubí a klobouky hub. Na zahrady zabloudí málokdy, a když už, drží se v kompostu.Verdikt: Neškodný sympaťák. Slimáček bledý (Boettgerilla pallens) – Podzemní červotočVzhled: Extrémně štíhlý, dlouhý (kolem 4 cm), barvy špinavě bílé, nažloutlé nebo bledě šedé. Ze všeho nejvíc připomíná tlustou nit nebo podivného červa.Profil: Tohle je tajný agent pracující v utajení – doslova. Žije totiž hlavně pod zemí. Využívá chodbičky po žížalách a praskliny v půdě. Rostliny ožírá jen výjimečně, spíš luxuje organický detrit a vajíčka jiných plžů. Na povrch vylézá, jen když ho ze země vyplaví stoprocentní povodeň.Verdikt: Užitečný kypřič půdy, nechat být. Plzák zahradní (Arion hortensis) – Ten, co odnáší cizí hříchyVzhled: Malý (kolem 3–4 cm), shora tmavě šedý až modročerný. Jeho hlavní poznávací znamení ale uvidíte, až když ho otočíte: má jasně žluté nebo oranžové bříško (chodidlo) a žlutý sliz.Profil: Tohle je náš původní, domácí druh, který bohužel doplácí na hysterii kolem svého španělského bratrance. Zahrádkáři ho často masově vraždí v domnění, že jde o „mláďata plzáka španělského“. Sice si občas kousne do padaného jablka nebo jahody, ale nikdy netvoří ty brutální kobercové nálety jako invazní druh.Verdikt: Občas lehce zazlobí, ale v zásadě je to domácí klasika, která si masakr nezaslouží. Když už víte, že ten obří flekatý slimák na kompostu není nepřítel, ale váš osobní vyhazovač, musíte podle toho upravit arzenál. Zapomeňte na solení (je to kruté a ničí to půdu) i na starou chemii s metaldehydem, která spolehlivě otráví ježky, ptáky i domácí mazlíčky. Pojďme na to chytře a selektivně.1. Noční lov s čelovkou (Metoda „CSI: Zahrada“)Jak na to: Vyrazte do akce za soumraku nebo po dešti. Vezměte kbelík, pinzetu a rukavice.Taktika: Než plzáka hodíte do kýble, rychle ho zkontrolujte. Je oranžový, zavalitý a bez kýlu? Šup s ním do sběru. Má na sobě tygří skvrny nebo světlý pruh na hřbetě? Nechte ho žít, je to spojenec.Likvidace: Sebrané španělské plzáky zalijte vroucí vodou (nejrychlejší a nejhumánnější konec) a po vychladnutí hoďte na kompost. 2. Pivní bary (Proslulá hospoda „U Slizkého rtu“)Jak na to: Kelímek od jogurtu zapusťte do země tak, aby okraj kousek vyčníval (ať nepropadnou užiteční brouci, jako jsou střevlíci). Nalijte do něj trochu nejlevnějšího piva a čekejte.Proč to funguje: Kvasnice plzáky španělské magicky přitahují. Vlezou dovnitř a opilí se utopí.Pozor: Umísťujte tyto pasti doprostřed záhonů, nikoli k plotu – nechcete si pivem stáhnout slimáky z celé ulice od sousedů k sobě.3. Fosforečnan železitý (Návnada nové generace)Jak na to: Pokud musíte sáhnout po granulích z obchodu, hledejte ty na bázi fosforečnanu železitého (např. Ferramol).Proč to funguje: Tato látka se běžně vyskytuje v přírodě. Plži po jejím požití zalezou do podzemí, kde přestanou žrát a uhynou (nezažijete tak odporné záhony plné slizkých mrtvol). Pro psy, kočky, ježky i žížaly je tato návnada naprosto bezpečná. 4. Kofeinový terorJak na to: Máte doma kávovar? Nevyhazujte kávovou sedlinu (lógr). Rozsypte ji kolem záhonů s drahocenným salátem.Proč to funguje: Kofein je pro plže silný nervový jed a navíc jim extrémně smrdí. Jakmile na lógr najedou, dostanou šok a otočí to. Káva navíc lehce okyselí a pohnojí půdu, což ocení třeba borůvky nebo rajčata.5. Komando „Indický běžec“ (Biologická zbraň)Jak na to: Pokud máte velkou zahradu a nestíháte sbírat, pořiďte si tyto specifické, legračně vzpřímené kachny.Proč to funguje: Plzák španělský je pro ně absolutní delikatesa. Dokážou zahradu vyčistit s chirurgickou přesností. Vyžadují ale péči, vodu na zapití (slimáci jim dost lepí v krku) a občas vám trochu pošlapou mladou sadbu, ale za ten klid od slizu to stojí. Závěrečné pravidlo partyzána: Cílem není vyvraždit vše, co nemá ulitu. Cílem je udržet v šachu plzáka španělského a nechat přírodní elitu – jako je slimák popelavý – dělat jejich práci za vás. Až tedy příště potkáte obřího černého nebo tygrovaného krasavce, schovejte solničku. Dost možná vám právě zachraňuje úrodu před španělskou invazí!Zdroj: Wikipedia, ČESKÉSTAVBY.cz
