Aby toho nebylo málo, mezi nejinvaznější z rostlinných druhů na našem území, o kterých jsme toho již psali a vydali mnoho, se vklínila kromě bolševníku velkolepého, křídlatky, netýkavky žláznaté, trnovníku akát a dalších druhů také klejicha hedvábná (Asclepias syriaca). Byť má tato rostlina dost vysoké nároky na teplo, protože pochází také ze subtropických oblastí Ameriky, snese právě i klima mírného klimatického pásu. Zde se jí však daří nejlépe v oblastech teplejších. Klejicha hedvábná se v teplých oblastech Moravy a Čech šíří teprve v posledních letech. Přitom jde o rostlinu vysokou až metr a půl, která se k nám dostala jako rostlina okrasná, do přírody tedy pronikla z našich zahrad a parků. Klejicha velmi rychle ovládne i větší plochy, přitom se velmi snadno šíří dál díky svým lehkým a ochmýřeným semenům. Je to jakoby okolo poletovalo babí léto. Jedna rostlina přitom za sezónu vyprodukuje až 1500 semen, která si udrží klíčivost až 5 let. Navíc se rostlina šíří v místech, kam byla zanesena, i pomocí oddenků. Lemuje pak okraje silnic, cest a železničních tratí, ale i louky, vinice, sady, pole, okraje vodních zdrojů a jiné lokality. O její invaznosti svědčí i fakt, že na jihu Moravy ohrožuje slavné mandloňové sady. Oddenky klejichy hedvábné mohou být až 1,5 metru hluboko pod zemí. Z nich pak vyráží výhony, kterých může být až 30 na metr čtvereční. Navíc je rostlina jedovatá, při poranění roní bílý jedovatý latex obsahující kromě jiného glykosidy. Vyloženě pak miluje zanedbávaná a neobdělávaná místa, odkud se šíří dál a dál. A v poslední době se ukázalo, že jediným řešením, jak zamezit šíření této rostliny, je včasná likvidace ohnisek, kde se vysemeňuje a šíří semena na další lokality. Na seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na EU je klejicha hedvábná od roku 2017. A jediným smysluplným cílem je její úplná likvidace na našem území. Bohužel však není účinná likvidace mechanická, až metr a půl hluboko uložené oddenky prostě neodstraníme. Každé posečení rostlin vždy vede k rychlému růstu právě z oddenků. Vlastně je jedinou možností herbicid, jeho první aplikace před odkvětem, nejlépe tedy v červnu, a další na přelomu srpna a září. Navíc je třeba herbicidem zasahovat několik let po sobě, abychom rostliny redukovali, zcela se jich však zbavit nelze. Klejicha (Asclepias) je rostlinným rodem z čeledi toješťovité (Apocynaceae), řádu hořcotvaré (Gentianales). Převážně jde o vytrvalé byliny s jednoduchými listy a často nápadnými květy vykvétajícími v bohatých okoličnatých květenstvích. Rod zahrnuje přibližně 200 druhů, které pochází vesměs z Ameriky. Nejvíce druhů roste v mírných a subtropických oblastech Severní Ameriky a právě u nás zdomácnělá klejicha hedvábná (Asclepias syriaca). Květy klejich mají zajímavý a vysoce specializovaný způsob opylování, jemuž je přizpůsobena morfologie květů. Blizny a prašníky nejsou na površích květů vidět, jsou zakryté jinými strukturami. Blizny jsou ukryté v pěti bliznových komůrkách, které ústí malými svislými otvory po stranách čnělkové hlavy. Pyl nevypadává z prašníků v jednotlivých zrnech, nýbrž je podobně jako u orchidejí sdružen do podlouhlých struktur, kterým říkáme brylky (pollinia). Brylky jsou u klejich spojené do páru prostřednictvím tělíska (corpusculum) a dvou ramen do struktury zvané polinarium. Tělísko je jedinou viditelnou částí polinaria a vyčnívá nad ústím bliznové komůrky. Květy klejich jsou přitom vonné a produkují v bliznových komůrkách mnoho cukernatého nektaru. Ten se hromadí v kápovitých segmentech pakorunky a láká opylovače. Hmyz se pak při návštěvě květu nohami často zachytí za vyčnívající tělísko a poté vytáhne celé polinarium s brylkami z bliznové komůrky. Polinarium se přilepí hmyzu na končetinu nebo jinou část těla. Krátce nato vysychá. Při návštěvě dalšího květu se v případě úspěšného opylení brylka zasouvá do bliznové komůrky, kde nabobtná a z pylových zrnek pak vyrůstají pylové láčky. Ty prorůstají do semeníku a každá z nich oplodní jedno vajíčko. Jde navíc o rostliny cizosprašné, které nejsou schopné opylení vlastním pylem. Skvělými opylovači klejichy hedvábné jsou u nás statnější druhy vos, včela medonosná, velcí motýli (především otakárci) a čmeláci. V Americe pak jde například o hlavní živné rostliny severoamerického motýla monarchy stěhovavého (Danaus plexippus) a některé druhy klejich jsou opylovány i kolibříky. Klejicha hedvábná (Asclepias syriaca) je u nás stejně jako jiné druhy klejich pěstována jako rostlina okrasná, pěstovala se však i jako druh medonosný. A právě z podobných výsadeb se začala klejicha hedvábná šířit naší krajinou, kde dnes její množství roste doslova geometrickou řadou. Ohroženy mohou být například i známé hustopečské mandloňové sady. Problém s klejichou zde sice ještě neřešili, ale jsou si dobře vědomi rizika, které se v ní ukrývá. Ochránci přírody přitom tvrdí, že pokud budeme nečinní, může tato rostlina mít vážný vliv na rozmanitost moravské krajiny. Nejhorší stav je dle nich v současnosti v evropsky významné lokalitě Kamenný vrch u Hustopečí a Kurdějova, především v Kamenci. Do několika let se přitom rostlina může stát zkázou právě místních mandloňových sadů. Schopnost se šířit je totiž u této rostliny až neuvěřitelná.Šíření invazivní klejichy hedvábné zatím řeší ochránci prostřednictvím projektu LIFE Sub-Pannonic. V projektu se sdružují evropsky významné lokality Bílý Kopec, Kamenný vrch a také Přední kopaniny, kde se rostlině velmi daří. Další ohniska se objevila na Pouzdřanské stepi a u Stránské skály v Brně. Rostlina má přitom celkem účinný obranný mechanismus i vůči herbicidům, její počty lze proto chemickou cestou jen snižovat. Použít se navíc musí silnější koncentrace herbicidu a do roztoku se musí přidat smáčedlo. Klejicha totiž obsahuje latex (podobně jako jako fíkus a kaučukovník), navíc má kožovité listy, kterými herbicid vniká do rostliny špatně.Pomoci má s klejichou a dalšími invazními druhy také novela zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 364/2021 Sb.), která vstoupila v platnost 8.10. 2021, a jejíž součástí je mimo jiné právě i boj s invazivními druhy rostlin. Hovoří se také o takzvané protiinvazní novele zákona.Zdroj: naturabohemica.cz, novinky.cz, denik.cz, wikipedia.org, zakonyprolidi.cz
