Když v zimě mrzne až praštíZa mrazivého počasí se nedoporučuje vstupovat na trávník, abychom jej nepolámali. Tráva pak odumírá a na jaře nám nezbude nic jiného, než holá místa znovu osít. Nejvíce práce budeme mít na jaře s okrasnými dřevinami, které popálil mráz. Je třeba provést jejich hluboké seříznutí. Takto silným řezem dřevinu povzbudíme k intenzivnějšímu růstu a nasazení nových výhonů. Velká sněhová nadílka na dřevináchPříliš mnoho sněhu na stálezelených rostlinách může způsobit jejich polámání. Tomu je možné zabránit, pokud sníh z větviček pravidelně odstraňujeme ještě dříve, než opakovaným táním a ztuhnutím ztvrdne. Konifery rostoucí do výšky se pod tíhou sněhu mohou snadno polámat. Před příchodem zimy je proto nutné jejich koruny svázat provázkem. Pokud jsme tak neučinili a dřeviny jsou polámané, je nutné na jaře provést řez, aby dřevina dostala správný tvar. Vysoká vrstva na trávníkuPříliš mnoho sněhu neprospívá ani travním plochám. Příliš silná vrstva sněhu způsobuje na trávníku hnědé skvrny a také možné napadení plísní sněžnou. Bohužel čím déle sníh taje, tím je poškození plísní větší. Proto by se sníh neměl shromažďovat na hromadách, ale měl by se rozdělit rovnoměrně, aby roztával přibližně stejně. Hnědé skvrny z trávníku na jaře vyhrabáváme hráběmi, aby se ke kořenům dostal vzduch a světlo. Doporučuje se trávník pohnojit dusíkatými hnojivy, které povzbuzují travní růst. Jako prevenci proti plísni sněžné na podzim trávník ošetřujeme fungicidy. Kam se sněhem, když je ho příliš?Když napadne skutečně velká sněhová pokrývka a při odhrnování sněhu z chodníku nevíme, kam bychom další hromadu složili, hodí se pár tipů. Bohatá pokrývka sněhu nevadí ovocným stromům. Při tání se voda dostane velmi hluboko do půdy a ke kořenům. Sníh je též možné hromadit na trvalkových záhonech. Trvalky jsou na zimu zatažené a raší až pozdě na jaře. Vrstvu sněhu navíc můžeme dopřát zrytým užitkovým záhonům. Další vrstva sněhu však není prospěšná pro nově osázené a vyseté záhony.
