Vodní rostliny se vysazují do jezírek na jaře a na začátku léta, sázet je však můžeme od jara do podzimu, čili po celé vegetační období. Pokud chceme jezírko osázet, je ideální začít vytvořením (nakreslením) jeho plánku včetně zón podle hloubky jezírka. A právě do tohoto plánku si výsadbu naplánujeme, tedy zakreslíme. Volíme druhově pestrou a barevně zajímavou skladbu, rostliny různých potřeb a výšek vzrůstu. Ovšem pokud to hloubka jezírka dovolí, jako základ určitě využijeme nádherně kvetoucí lekníny. Vodní rostliny lze vysazovat přímo do jezírka, do košů se substrátem, do vaků či sítí. Určitě ale vždy volíme druhy, které nerostou příliš bujně, aby jezírko nezarostly. Mezi ně patří například vachty či blatouchy. Lekníny se dovedou po jezírku rychle rozšířit, proto bude třeba jejich stav postupně redukovat, ovšem právě lekníny do jezírek patří v každém případě a prodávají se dokonce kultivary vhodné i do menších hloubek. Pokud volíme plovoucí druhy, pouze je vložíme do vody, výsadbu provádíme v podobě jamek zasypaných po vysazení rostliny substrátem. V koších a vacích vysazujeme rostliny na rovné dno, koše je však třeba vystlat tkaninou, aby se nevyplavil substrát, stejně tak je třeba na povrch koše nasypat štěrk, který substrát zatíží. Výsadba do strmých stěn se provádí pomocí sítí z jutových či kokosových vláken. Menší rostliny se vysazují do substrátu a prostrčí se oky, větší rostliny se vysazují do sítí s kapsami. Ideálem je, pokud jsou dvě třetiny vodní plochy pokryté rostlinami a jedna třetina bude volné, tedy vidíme 1/3 vodní plochy. Pokud chceme vysazovat do hlubší vody lekníny, vysazujeme na každých 10 m2 jeden až dva lekníny, u méně bujně rostoucích druhů rostlin pak dvě až tři ponořené rostliny na každý m2. V mělké vodě pak vysazujeme 2 až 4 rostliny na každý m2, v bahenní zóně 6 až 8 menších rostlin a nebo 2 až 3 větší rostliny.Lekníny jsou právě tradiční rostlinou pro hluboké vody, hodí se do nich však i například stulíky, kalatky a plavín štítnatý. Zajímavostí ve výsadbě jsou pak rostliny ponořené, které jsou velmi nenápadné, o to jsou však důležitější pro biologickou rovnováhu jezírek, jelikož nejlépe čistí a okysličují vodu. Především z vody odčerpávají přebytečné živiny a ty se pak již nedostávají řasám a sinicím. Mezi ponořené rostliny patří třeba stolíky, rdesty, vodní mor kanadský, prustka obecná, lakušník vodní a žebratka bahenní. Do mělké vody volíme rákos, orobinec, šáchor, zevary, kamyšník přímořský, skřípinec jezerní, a bahnička mokřadní. Z pěkně kvetoucích rostlin pak vodoklas a modrásku srdčitou, ovšem tyto druhy je třeba na zimu schovat před mrazem. Pro mělké vody větších jezírek se hodí šmel okoličnatý, žabník jitrocelový, pryskyřník velký a rdesno obojživelné. Jde vesměs o druhy, které se nám hodně rozrostou. Zimu nám v jezírku přečkají šípatky a vachty, stejně jako zmíněný šmel a žabník.Mezi rostliny plovoucí po jezírku patří kotvice, tokozelky, řezan pilolistý, azolka karolínská, babelka řezanovitá, masožravá bublinatka, okřehek trojbrázdý, voďanka žabí květ a drobnička bezkořenná. Na břehu jezírka pak mohou růst například vlhkomilné kapradiny, udatny a jiné rostliny milující vlhko. Například blatouch bahenní, máta vodní, ďáblík bahenní, pryšec bahenní, kosatec žlutý, rozrazil potoční a šišák vroubkovaný, případně se zde mohou zazelenat puškvorce, orobince, sítiny, přesličky, ostřice a nebo kapradiník bahenní. V bližším okolí jezírka se pak bude dařit vlhkomilným rostlinám, trvalkám a keřům. Vybrat si lze například kontryhel měkký, kakost bahenní, tužebník jilmový, žluťucha žlutá, kohoutek luční, pomněnka bahenní, upolíny, lobelka bahenní, vrbina penízková a zběhovec. V pozadí můžeme vysadit bohyšky, kapradiny, čechravy, okrasné traviny, ale třeba i javory milující vlhký vzduch.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, chatar-chalupar.cz, shutterstock.com, wikipedia.org
