Prostě platí, že i nejméně choulostivé materiály, čili ty nejodolnější, vyžadují alespoň minimální údržbu. Ovšem právě výše zmíněné plasty jsou sice na údržbu nejméně náročné, ale nepatří mezi nejodolnější, tedy až na ty opravdu kvalitní, za které si ovšem připlatíme. Daleko odolnější a s minimálními nároky na údržbu jsou například hliník, nerez a umělý ratan. A právě zmíněný hliník je spolu s umělým ratanem trendem, který zřejmě jen tak neomrzí. Materiály jsou navíc lehké a tedy i samotný nábytek. Vyrábí se v nesčíslných podobách a designech a právě kombinace hliníku a ratanu nabízí nejen bezúdržbovost a dlouhou životnost, ale také vysoké pohodlí. Nerezové materiály se pak obvykle používají pro interiérové aplikace, výjimky však potvrzují pravidlo. Největší nároky na údržbu má naopak nábytek dřevěný a to bez ohledu, zda jde o tuzemské dřeviny měkké, tvrdé a nebo dřeviny cizokrajné s vysokým obsahem pryskyřic. Nábytek bambusový a přírodní ratan naopak vyžadují uschování nejen před zimou, ale před každým deštěm. Prostě takový nábytek, byť je lakovaný, vyneseme ven jen za pěkného počasí a zase uklidíme. Ratan vlastně patří do bytu a ne na zahradu. Z cizokrajných dřevin je pro zahradní nábytek velmi oblíbený teak, ovšem jeho údržba, byť jde o odolnou cizokrajnou dřevinu, je poměrně náročná. Vyžaduje každoroční ošetření speciálním teakovým olejem, kterým dosáhneme udržení jeho až medového zabarvení. Pokud to dělat nebudete, dřevo získá přirozenou stříbrošedou patinu a navíc se zkrátí jeho život, byť ne zrovna tragicky vzhledem k vlastnostem tohoto materiálu. Zkuste se podívat při svých procházkách, že kdo má několik let nevhodně uskladněné tvrdé palivové dřevo, jak začíná hnít. A to může být třeba kvalitní český a dobře již proschlý dub a nebo buk. U teaku to bude trvat o dost déle, má vysoký obsah pryskyřic, ale přesto. Časem se přitom barva změní až v tmavě šedou. Někde je ale právě takový vzhled teakového dřeva žádaný, například v Anglii. Pokud chceme nechat nábytek přes zimu venku, je třeba jej ošetřit právě před zimou a pak po druhé koncem jara, ošetřujeme tedy dvakrát ročně. Je na uvážení, zda nebude rozumnější konkrétní kousky uschovat, byť po náležité péči zimu venku bez problémů přečkají. Údržba totiž není zrovna levná. Údržbu zahradního nábytku vždy začínáme teplou vodou, jemným mýdlem či saponátem a jemným kartáčem. Po omytí pomocí neagresivního čistícího přípravku je třeba nábytek řádně omýt čistou vodou, klidně i ostříkat vodou tlakovou. Poté nábytek necháme oschnout. Až teprve o suchý nábytek pečujeme dál. Pokud je třeba ošetřit nátěrem nábytek kovový, použijeme nejprve odrezovač, který může být v mnoha případech i finální barvou. V opačném případě odstraníme rez ocelovým kartáčem a provedeme nový nátěr. Povrchovým nátěrem se neošetřuje nábytek nerezový a obvykle ani hliníkový, či části nábytku z nerezu či hliníku. Z dřevěného nábytku ošetřeného barvou odstraníme odlupující se části barvy a nábytek přetřeme. Pokud byl nábytek pouze impregnován, je třeba impregnaci pravidelně též opakovat. A pokud používáme oleje, i v jejich případě je zapotřebí pravidelná, opakovaná aplikace. Laky se obvykle používají na nábytek, který uskladňujeme nejen před zimou, ale i deštěm (ratan, bambus). A znova opakujeme, určitě má smysl nechat na zimu v zahradě lavičku, ale ostatní nábytek je vždy lepší uschovat alespoň pod přístřešek, třeba zastřešenou pergolu a opět poponést pouze v případě potřeby a za pěkného počasí. Například v případě teakového nábytku se k údržbě používá teakový olej, který se do dřeva svého původu vsákne rychle a ochrání je před UV zářením a klimatickými vlivy. Teakový olej pravidelně oživuje charakteristickou medově hnědou barvu teakového dřeva a brání vzniku stříbrošedé až tmavě šedé patiny. Chrání též dřevo před vysoušením, čímž brání jeho stárnutí. Na dřevě se též mohou objevit různé skvrny. A je již jedno, o jaký druh dřeviny vůbec jde. V takovém případě je třeba použít například brusnou houbičku, musíme však pracovat vždy ve směru viditelných vláken. Než aplikujeme nový olej (ať již jakýkoli na jakoukoli dřevinu), ten starý musíme vždy mírně zbrousit, jelikož oleje zadržují špínu a díky tomu tmavnou. Teprve pak můžeme aplikovat novou vrstvu oleje. Jestliže jsou laky na ústupu již i v interiérech, v exteriérech je vůbec nelze doporučit. V místech, kde bude lak narušen, pronikne do dřeva voda a ta se zde pak díky lakovanému povrchu déle drží, dřevo nevysychá a rychleji hnije. Pokud byste přece jen chtěli použít lak, volte vodoodpudivý. Stejně tak se prodávají vodoodpudivé impregnace, mořidla, oleje, barvy, ale i speciální čistící prostředky. Kromě vodoodpudivosti obsahují tyto chemikálie obvykle přísady, které prodlužují životnost použitých materiálů. Kromě odolného teaku se z cizokrajných dřevin nabízí například ještě meranti (i meranti se ošetřuje teakovým olejem), eukalypt a další. Z tuzemských dřevin je nejodolnější akácie, následuje dub a buk. Ovšem tuzemský nábytek je běžně vyráběn i z olše, modřínu, břízy, borovice s vyšším obsahem pryskyřic, ale i nejméně odolného smrku.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, pixabay.com
