V Itálii se například pro odrůdu Metro, jejíž lusky dorůstají délky až 100 cm, používá příměr „špagetová.“ Lusky jsou totiž nejen dlouhé, ale též velice štíhlé, jako špagety. V angličtině se této luštěnině také říká cowpea, jelikož se používala jako krmná plodina pro skot.V chladnějších oblastech musíme vignu předpěstovávat, kdy výsev provádíme do kelímků v půlce dubna a na záhony jde vigna až v půlce května (po ledových mužích). V teplejších nížinách můžeme vignu vysévat až začátkem května přímo na záhon. Násadu lusků má vigna velice bohatou (dokonce i v horších podmínkách). Sklízet můžeme zelené (nezralé) lusky jakožto zeleninu, případně zralá semena, která lze upravovat stejně jako semena běžných fazolí. Vůbec využití vigny je s fazolemi totožné. Dnes ji znají především milovníci zdravé výživy, začínají ji však již objevovat i zahrádkáři. Nároky na pěstováníPěstování vigny čínské je jednoduché, preferuje slunné stanoviště a dobře propustnou zeminu. Hnojí se jako jakákoli běžná zelenina, též zálivku vyžaduje bohatou. Pokud nechceme sklízet nezralé lusky, ale semena, je třeba v srpnu zálivku zmírnit a v září přestat zalévat zcela. Sklízíme pak až suché lusky, ze kterých semena vyjmeme. Stejně jako jiné bobovité rostliny vigna nevyžaduje vůbec žádné bobovité rostliny a naopak je výbornou předplodinou. Organické hnojení by zbytečně podpořilo růst zelené rostlinné hmoty na úkor násady lusků. Určitě je dobré vigně pravidelně kypřit půdu a odplevelovat ji. V našich klimatických podmínkách semena často nestihnou dozrát, proto je lepší pěstovat a sklízet spíše nezralé lusky. Pěstujeme ji tedy jako zeleninu.Semena vigny (případně předpěstované sazenice) umsítíme do záhonu v květnu až červnu, do sponu 40 x 40 cm, a to vždy po dvou k vhodné opoře (jde o liánu = popínavou rostlinu). Popínavá lodyha se brzy přichytí a doroste až do výšky 150 až 200 cm. Úrodná, chutná, zdravá i krásnáVigna je lahodná a zdravá zelenina, je též vynikající předplodinou, ale je také v zahradě krásně kvetoucí a vůbec pohlednou rostlinou. Rozkvétá krásnými fialovými a bílými květy. Z jižní Afriky se vigna dostala na začátku 18. století spolu s černými otroky do Ameriky a zde zdomácněla. Jejím dnešním největším producentem je Kalifornie. Lusky vigny jsou rovné až šavlovitě prohnuté, dlouhé až 100 cm. Na povrchu jsou lusky tmavě zelené, po dozrání tmavnou a získávají barvu až nafialovělou. Semena vigny jsou smetanově bílá, s typickou černou, případně žlutou skvrnou (očkem).Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, wikipedia.org
