Salátové listy jsou vynikající v kombinaci s ostatní zeleninou a také ovocem. Lze je však konzumovat i samotné a nebo jimi odlehčíme pokrmy, obzvláště ty masité. Salát čistí náš organismus, pomáhá při hubnutí, podporuje trávení a činnost střev, odbourává stres a zlepšuje náš spánek. Listy salátu jsou doslova nabouchané vitamíny C, B1 a B2, kyselinou listovou, vlákninou a z minerálů draslíkem, železem, vápníkem, hořčíkem, fosforem a zinkem. Nikoli špenát, ale salát je bohatý na železo. Jako každodenní součást stravy lze salát jen doporučit. Listový salát si přitom pěstujeme a nebo kupujeme. Jak ale poznat ten hořký právě v obchodě? Hořkost salátu je způsobena především nedostatečnou zálivkou a nabíháním do květu. V obchodě ale nepoznáme, jak bylo zaléváno a nabíhání do květu lze jednoduše uštípnout. Koupi hořkého salátu v obchodě eliminujeme kupováním pouze svěžích hlávek bez hnědých, ovadlých a u košťálu nahnívajících listů. Hořkost též poznáme podle žlutého srdéčka a dlouhého košťálu. Srdéčko by mělo být světle zelené. Bohužel v obchodě srdéčko nerozřízneme, přesto lze zběžným zkoumáním ledaco poznat. Ovšem i v případě, že bude salát hořký, lze situaci jednoduše zachránit nasládlou (sladkokyselou) zálivkou a kombinací s jinou zeleninou v míse. To zdravé ze salátu do sebe dostaneme a hořkost tolik neucítíme. Někdo též tvrdí, že pozná kvalitní salát po hmatu, to však vyžaduje notnou dávku zkušenosti. Zajímavé též je, že u ledového salátu bývá hořký pouze košťál, který je třeba před konzumací odkrojit. Navíc pak platí, že některé druhy a kultivary salátů jsou svou hořkostí typické a právě pro ni jsou vyhledávané. Někdo to má prostě rád. Konkrétně jde o některé druhy listových kadeřavých salátů, polníček a čekanku. Se zálivkou a hořkostí je to pak velice složité, jelikož nedostatečná zálivka znamená hořkost, nadměrná hnilobu. Hořkost dokonce poznáme na první pohled i tak, že listy se zdrsňují. Důležitá je také včasná sklizeň salátu a při letním výsevu volba vhodných odrůd, protože ty nevhodné začnou vybíhat do květu hned, tedy brzy. Příliš světla! Salát jako takový je vlastně typicky jarní zeleninou do doby, než je denního světla nadbytek. Jinak ale nevyžaduje přílišné hnojení (pouze dobře připravená půda stačí) a zálivka musí být rozumná. Kapkovače jsou v tomto případě zcela ideální a nebo pak naopak hydroponie. Pokud chceme salát sklízet ještě později v létě a ještě v létě vysévat, určitě volíme stinnější stanoviště, jelikož vybíhání do květu je stimulováno nadměrným množstvím sluníčka. Někdy je ideální dokonce naprostý stín. Zde nám sice salát poroste pomaleji, ale bude déle chutný, vybíhání do květu se konat nebude. Ve stínu si salát navíc udrží svěží mladé listy. Pokud je vám pak líto již příliš hořký salát vyhazovat, nabízí se ještě jeden trik. Salát skliďte, pořádně umyjte a dejte do nádoby s vodou a cca lžící soli. Salát musí být zcela ponořen a sůl musí být ve vodě již předem rozpuštěna. Nechte sůl působit cca alespoň půl hodiny až hodinu, poté salát omyjte čistou vodou a použijte do salátové směsi a nebo dejte samotný do sladkokyselého nálevu. Sůl by měla zafungovat. Kvalitu a čerstvost salátu můžeme prodloužit i jeho správným skladováním. Důležité je neomývat salát před uskladněním. Očistíme a omyjeme jej až těsně před konzumací. Ta se však bohužel doporučuje nejpozději druhý den od zakoupení či sklizení. 24 hodin nám ale salát v lednici vydrží a pokud jej tam chceme nechat déle, je vhodné namočení do vody, čili uskladnění v chladné vodě.
