Ještě ale chvilku zůstaňme u proměn českých řek ve smyslu protipovodňových opatření, ochrany krajiny i udržení vody v krajině. Například v loňském ročníku ankety Adapterra Awards se umístily: vítězná, povodní prověřená obnova Bečvy mezi obcemi Černotín, Ústí a Skalička (z hlediska povodní jeden z nejrizikovějších toků v Česku); restart mokřadu u Maříže; revitalizace Rychtářského potoka; revitalizační opatření Pod Jasankou; revitalizace údolí Pod lipami; navrácení Svratky do historického koryta a povodňový park v Židlochovicích na Brněnsku s novým slepým ramenem řeky Svratky. V Českých Budějovicích to kolem řek i na řekách žije. Ještě docela nedávno byly přímo v jihočeském krajském městě na Vltavě a Malši nejčastějšími plavidly kajaky a kánoe, možná tu a tam nějaký ten zbloudilý raft a pramice. Ale za posledních 10 let se řeky staly dopravními tepnami, s provozem ne příliš hustým, ale příjemným, který se stává oficiální součástí městské dopravy. Navíc se i místní „plavidla“ zapletla s kulturou (např. přeprava lodí na místo divadelního představení). Postupně pak přibývaly další prvky oživující téměř uprostřed města se slévající „budějcké“ hlavní toky - pláže, plovoucí mola, půjčovny paddleboardů, kavárna na vodě. Renovují se nábřeží a náplavky, odstraňují zábradlí nebo naopak jinde budují, jedním z kulturních center města se stal Střelecký ostrov, který byl dříve především místem zaslíbeným sportu (plovárna, fotbalový stadion s atletickým zázemím, tenisový kurt) a parkování. Parkování i sport zůstaly, ale pořádají se zde kulturní akce, koncerty, festivaly, přibylo vyhlídkové molo v podobě dřevěné terasy přímo na soutoku; prý bude vyhledávaným místem pro fotografie svatebčanů. Koncerty se pořádají i na vodě na plovoucích molech. Budějovice tak vlastně s menšími přestávkami (např. úsek od Boršova nad Vltavou až k soutoku) navázaly na bohatou vodáckou tradici obou řek. Akorát úplně jinak. Abychom nezůstávali dlouho u Vltavy, odskočíme si na chvíli do Brna, kde probíhají už delší dobu rozsáhlé projekty, které mají město esteticky i funkčně propojit právě s jeho dvěma řekami. Aktuálně probíhá architektonicko-krajinářská proměna nábřeží Svratky (podle návrhu zesnulého architekta Ivana Rullera) s cílem odstranit vysoké betonové zdi, břehy zestařit, vytvořit přírodní bermy, kolonády, cyklostezky a umožnit lidem bezpečný přístup přímo k vodní hladině. Podobný koncept „otevření řeky lidem“ je projektován i pro břehy Svitavy v městských částech Židenice a Husovice. Industriální nábřeží zde mají ustoupit městským parkům a bytové zástavbě s promenádami. Na pražskou část Vltavy rozhodně nesmíme zapomenout. Nejde o to, že by se obyvatelé hlavního českého města mohli jinak urazit, ono se zde skutečně něco dělo a děje. A je toho dost. Světoznámou se stala kompletní revitalizace pražských náplavek od architekta Petra Jandy (ateliér Brainwork), která dokonce uspěla v nejvýznamnější evropské architektonické soutěži Mies van der Rohe Award. Na projektu se průběžně pracovalo více než 10 let a jde o největší porevoluční investici hlavního města do veřejného prostoru. Kromě šesti obřích čoček bylo vybudováno také 14 kobek se sochařsky pojatými ocelovými vraty. Původní technické kobky ve zdech nábřeží na Rašínově a Hořejším nábřeží se proměnily v kavárny, galerie a studia s unikátními otočnými prosklenými okny. Realizace se dostala v roce 2022 na shortlist třiceti až čtyřiceti nejvýznamnějších evropských staveb (cenu uděluje od roku 1988 Evropská komise spolu s barcelonskou Nadací Mies van der Rohe). V plném proudu je také příprava výstavby monumentální budovy Vltavské filharmonie na břehu řeky v Holešovicích. Tento projekt dánského studia BIG radikálně promění celé okolí a zpřístupní veřejnosti střechu budovy i břeh řeky. Architektonická proměna čeká také břehy na Rohanském ostrově, kde vznikne rozsáhlý divoký park u vody. Mění se také obě předmostí s nábřežími nového Dvoreckého mostu a pražská část Vltavy se dočká ještě mnoha dalších změn. V uplynulých letech město proměnilo pravý i levý břeh v centru (u Havlíčkova nábřeží), kde vznikly terasy, cyklostezky, slunící plochy a mola. Aktuálně probíhá proměna levého břehu Ostravice v úseku kolem nového City Campusu Ostravské univerzity. Břehy se zpevňují, zvyšují kvůli klimatickým změnám a doplňují o moderní městský mobiliář, trvalkové záhony a odpočinkové zóny pro studenty i veřejnost. Pardubice mají unikátní polohu na soutoku dvou řek (podobně jako České Budějovice) a nyní se rozhodly jejich potenciál plně využít. Na začátku letošního roku město Pardubice schválilo dodavatele Koncepce břehů řek a renomovaný krajinářský architekt Tomáš Jiránek (studio New visit) právě připravuje dlouhodobou urbanistickou vizi, která promění břehy obou toků v atraktivní městskou zónu pro relaxaci, sport a kulturu za aktivního zapojení veřejnosti. Tolik z tiskové zprávy města. Do hry navíc vstoupili studenti ARCHIP, kteří již navrhli novou tvář břehů Labe a Chrudimky v Pardubicích. Návrhy vznikly v rámci mezinárodního workshopu, který reagoval na připravovanou městskou koncepci a zapojil zhruba stovku mladých architektů. Hlavními myšlenkami studentských projektů jsou propojení břehů (důraz na lepší prostupnost a vznik nových lávek i mostů pro pěší a cyklisty), ekologie a udržitelnost (citlivé zásahy do přírody respektující současný biotop obou řek) i aktivní využití (návrhy zahrnují prostory pro rekreaci, sport i kulturu přímo u vody). Vítězný návrh pak přinesl jasnou koncepci kulturního nábřeží v okolí Automatických mlýnů (GAMPA) i nové propojení obou břehů mostem jako plnohodnotným veřejným prostorem. Studenti pracovali přímo v terénu – analyzovali vybrané lokality podél Labe a Chrudimky a hledali rovnováhu mezi ochranou přírody a zpřístupněním území veřejnosti. Když má rodina na jihu Moravy 2 dcery, objeví se každé jaro před domem o "Máji" 2 májky. A když jedna z dcer chodí s krojovaným jinochem, přibude i třetí. Plzeň je však městem rovnou čtyř řek - Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy. Co s tím? Město dlouhodobě pracuje na koncepci sjednocení jejich nábřeží (v rámci staršího mezinárodního projektu REURIS). Výraznou proměnou již prošla náplavka na Radbuze (Anglické nábřeží), kde vznikla kulturně-společenská zóna s kavárnami a konají se zde trhy a koncerty. Plánuje se proměna centrálního nábřeží řeky Mže v oblasti Roudné, kde by mělo dojít k revitalizaci divokých břehů na kultivovaný městský park. Architektonické studie již vznikají. Město Litomyšl zrealizovalo oceňovanou úpravu nábřeží řeky Loučné podle návrhu ateliéru Rusina Frei architekti. Projekt propojil břehy řeky s přilehlým parkem u Smetanova domu, jeho leitmotivem se stala specifická červená zídka s nápisy a vzpomínkami místních obyvatel. Menší, ale architektonicky velmi čistý projekt „Dotknout se vody“ proměnil v Letovicích nábřeží řeky Svitavy, které dělí Masarykovo náměstí. Vznikly zde pobytové schody ze žulových bloků umožňující přímý kontakt s řekou a elegantní betonová zeď chránící město před povodněmi. Jičínka (Nový Jičín): Město na konci roku 2024 uzavřelo smlouvu na architektonickou studii celkové revitalizace břehů, které mají získat rekreační ráz.Morava (Uherské Hradiště): Připravují se urbanistické projekty na oživení nábřeží, jelikož město bylo historicky k řece otočeno zády.Jihlava (Třebíč): Architektonické studie řeší úpravu pravého břehu řeky, propojení s židovskou čtvrtí (UNESCO) a integraci s autobusovým nádražím.Ploučnice (Česká Lípa): Město zpracovává koncepční řešení břehů pro zvýšení obytné kvality a rekreace přímo v zastavěném centru města.Zdroj: ceskacenazaarchitekturu.cz, budejckadrbna.cz, litomysl.cz, Rusina Frei architekti, CZECHDESIGN, ARCHIP, Oficiální stránky města Ostrava, stavbaweb.cz, BIG Bjarke Ingels Group, asb-portal.cz, Kancelář architekta města Brna, Adapterra Awards, ČESKÉSTAVBY.cz
