Nejméně péče vyžadují u nás původní jehličnaté druhy, které tvoří velké a vzrostlé stromy. Nejvíce péče vyžadují jehličnany exotičtější a to především zahradní kultivary menšího vzrůstu včetně druhů introdukovaných (introdukce = přesun nepůvodního druhu mimo jeho dřívější nebo současný areál přímou nebo nepřímou lidskou činností, Mlíkovský 2006). Ovšem zásadní je již samotná výsadba jehličnanů, ty je totiž třeba vysazovat v ucelených skupinkách, kde nejen vynikne jejich vzhled, ale též se zvýší odolnost. Solitérní jehličnany obvykle více trpí, zatímco ve skupině spolu vytváří kromě jiného i vhodné mikroklima. A právě to se příznivě podílí na dobrém růstu jehličnanů. Součástí běžné podzimní péče o jehličnany by také mělo být hnojení správným typem hnojiva, které zajistí dobrý růst i zdárné přezimování dřevin. Jehličnany naši péči na podzim potřebují, jinak nemusí přečkat zimu v dobré kondici a na jaře jim hrozí uschnutí. Obzvláště mladé jehličnany musíme před zimou přihnojovat a zalévat. Hlavně správná podzimní výživa je klíčová. Používají se speciální hnojiva optimálního složení vhodného právě pro jehličnany. Tato hnojiva mají takové složení, aby podporovala vyzrávání pletiv a dřevnatění měkkých výhonů. Zvyšujeme tak odolnost před vymrzáním a žloutnutím a opadáváním jehličí. Hlavní složkou podzimních hnojiv určených jehličnanům jsou hořčík a draslík. Zásadně nesmíme na podzim používat hnojiva podporující růst rostlinné hmoty, kvetení a plození. Problematický je v nich především vysoký obsah dusíku, což je pro podzimní hnojení prvek naprosto nevhodný a v tuto dobu škodlivý. Podzimní přehnojení dusíkem vede ke značnému promrznutí rostlin v zimě, jelikož nově vyrašené výhony do zimy nevyzrají. Pokud již půda promrzne, nemohou jehličnany svými kořeny přijímat vodu, proto je jejich podzimní zálivka klíčová. Stejně tak ale v zimě, když mrazy poleví, oteplí se a nastává obleva. Pokud roztává dostatek sněhu, je zalévání zbytečné, pokud však oteplení vystřídá holomrazy či jen chudou sněhovou nadílku, zalévat bychom měli. V každém případě ale jehličnany i listnáče snáze přečkají zimu v dobré kondici, pokud je pře příchodem mrazů vodou dostatečně zásobíme. Pokud dostatečně prší, samozřejmě nezaléváme, je-li však podzim sušší, je zálivka zásadně důležitá. Nedostatkem vody jsou nejvíce ohrožené mladé dřeviny a keře krátce po výsadbě. Výpar a ztrátu vláhy může podporovat i vítr, proto volíme pro výsadbu jehličnanů, obzvláště těch menších okrasných, méně exponovaná stanoviště. Pomůže také zakrytí pytlovinou, jutou a nebo netkanou textilií. Na podzim též pečujeme o jehličnany v mobilních nádobách. Ty totiž vyžaduje výše zmíněnou péči ještě více než druhy vysazené v zahradě. Navíc je třeba mobilní nádoby tepelně izolovat, aby stromkům nenamrzaly kořeny, pokud je chceme přes zimu nechat venku (polystyren, juta, textilie...). Účinné je též zakopání i s květináčem do země. V mobilních nádobách mají dřeviny jen omezený prostor pro kořeny, jsou proto náročnější na přísun výživy. A jelikož obsah květináče snáze proschne, jsou náročné i na závlahu.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
