Tažní ptáci naši krajinu před zimou opustí a uchýlí se jižněji, do teplejších oblastí. Nepotřebují k tomu žádná úřední povolení, doklady, ani peníze, a tak se prostě jednoho dne začnou zvedat hejna ze svých shromaždišť a už je nikdo nezastaví. Ovšem ani po jejich odletu naše krajina a zahrady neosiří. Zůstanou zde odolnější místní druhy, které nemají choutky cestovat. A dokonce se ptáci přesunou z luk, lesů a hájů do našich zahrad, resp. k našim obydlím, jelikož zde mají větší pravděpodobnost snadného získání stravy. A pokud chceme zpoza okna pozorovat plachý ptačí cvrkot, není nic jednoduššího, než jim jako dobří hostitelé „prostřít stůl a též nalít číši.“Důvodem jejich „nestěhování se do teplejších krajů“ je schopnost opatřit si potravu i v zimě. Čili do teplejších oblastí na zimu odlétají především ptáci hmyzožraví, ale též masožraví (např. čápi). Ovšem ti ptáci, kteří se živí především semeny a ti hmyzožravci, ze kterých se přes zimu stanou vegetariáni (byť jen částeční), ti zde zůstanou. Pokud máte v zahradě ptačí budky (nyní nehovoříme o krmítkách, ta se od budek zásadně liší), po sklizni ovoce je sejměte, vyčistěte, vydezinfikujte, část jich uskladněte a rozmisťte až v předjaří, ale část jich zase vraťte do zahrady, jelikož právě v těchto budkách najdou ptáci v zimě útočiště před mrazem a mrazivými větry. A třeba sýkorky si hledají místo k jarnímu zahnízdění již od zimy. A pokud se do budky nastěhuje někdo jiný, nevadí, prostě se mu líbila a na jaře se zde vylíhnou jeho mláďata. Někteří ptáci si snadno vyberou krmivo přivázané a zavěšené třeba v kouli s lojem na větev. Zrovna sýkorky jsou takto šikovné. Jiní ptáci potřebují pevné krmítko, kde si budou krmení pohodlně brát a zároveň odpočívat chráněni shora (ale i z boku) před nepřízní počasí. Krmítka by měla být především co nejvíce otevřená, aby bylo možné brát si stravu ze všech stran a případně i zdola tu zavěšenou. Ovšem je třeba krmítko umístit tak bezpečně, aby se k němu nedostali predátoři, čili především i dostatečně vysoko. Určitě nestačí jako úkryt dokonale střižený živý plot. Okolo přikrmování ptáků v zimě se vedou dlouhé diskuse, ovšem my se přikláníme k názoru, že zcela přirozeně hledají nejsnadnější možný způsob obživy a pokud jsme je již připravili o ohromný kus přirozeného životního prostoru, měli bychom jim pomoci. Krmítko může mít de facto zcela libovolný tvar a vzhled. Důležitá je vždy stříška a způsoby ukládání potravy, aby byla co nejméně smáčena a tedy znehodnocována sněhem a deštěm. A také aby nebyla odfoukávána z krmítka větrem. Je dobré nechat krmítko otevřené, ovšem alespoň jedna závětrná strana se zde ptákům bude určitě hodit. V opačném případě je třeba umístit krmítko někde v závětří. Místo pro krmítko též volíme tak, abychom mohli ptáky pozorovat z okna. A nakonec si i uděláte přehled, jaké ptačí druhy k vám v zimě vlastně zavítají. Ovšem v zimě, kdy jsou opadavé listnáče holé, je pozorování ptáků v zahradě snadné. Krmítkem je však do zahrady přilákáme. V krmítku bychom měli myslet na ptáky milující zrna, kteří se tedy živí semeny, ale i na ptáky, kteří neopovrhnou zavěšeným špekem a lojem. Semena volíme různá, různých velikostí, aby se nasytily různé ptačí druhy, čili od velkých semen slunečnicových a dýňových až po drobná semínka prosa. Dokonce v krmítku spatříte i kosa, sojku a další ptačí druhy (sýkory, vrabce, brhlíky, ale třeba i strakapoudy, …). Vhodné jsou také ovesné vločky, trhané krupky, hrubá krupice, zavěšený hovězí lůj a neškvařené vepřové sádlo. Lůj i sádlo lze též rozpustit, smíchat se semeny a připravit tak neobvyklou pochoutku uloženou třeba v síťce, aby se nám mrazem nerozpadla.Určitě se vyhněte zbytkům kynutého a bílého pečiva, kořeněným zbytkům, soli, smaženému tuku, starému salátu, uzeným odřezkům, klobásám, zbytkům vánočního cukroví a také máku! Naopak jim udělejte pohoštění z horších jablek, hrušek a jiného „tuzemského“ ovoce. Například kosi a kvíčaly se na ně rychle slétnou. Pítko je důležité za holomrazů bez sněhu, ovšem musí být jen malé a velice mělké a voda v něm musí být ledová a stále vyměňovaná, pokud je krajina zasněžena, není se třeba o pítko starat, jako zdroj vody ptákům poslouží krystalky sněhu a ledu. Pítko nesmí ptáky lákat ke koupeli, jelikož by na nich mohlo mrznout promočené peří a ptáci by uhynuli. V zahradě se může v zimě objevit dokonce i žluna a datel, pěnice, zvonek, dlask, hýl a jiní ptáci. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
