Pokud v zimě ptáci nenajdou v naší zahradě potravu, opustí ji. A naopak, pokud jim ji dopřejeme, ale zapomeneme na vodu, za silných holomrazů mohou uhynout. Mnoho lidí si myslí, že stačí jen krmítko a do něj dávat zbytek po našich lidských hostinách, ovšem v takovém případě ptáky zahubíme. Navíc bychom měli myslet i na vhodné úkryty před chladem a také na naše domácí mazlíčky – kočky. Pokud umístíme krmítko a pítko tak, že si sem kočky pouze přijdou zalovit, opět jsme se ptákům neodvděčili za jejich přátelství, ba naopak, potrestali trestem nejvyšším.
Tažní ptáci naši krajinu před zimou opustí a uchýlí se jižněji, do teplejších oblastí. Nepotřebují k tomu žádná úřední povolení, doklady, ani peníze, a tak se prostě jednoho dne začnou zvedat hejna ze svých shromaždišť a už je nikdo nezastaví. Ovšem ani po jejich odletu naše krajina a zahrady neosiří. Zůstanou zde odolnější místní druhy, které nemají choutky cestovat. A dokonce se ptáci přesunou z luk, lesů a hájů do našich zahrad, resp. k našim obydlím, jelikož zde mají větší pravděpodobnost snadného získání stravy. A pokud chceme zpoza okna pozorovat plachý ptačí cvrkot, není nic jednoduššího, než jim jako dobří hostitelé „prostřít stůl a též nalít číši.“
Důvodem jejich „nestěhování se do teplejších krajů“ je schopnost opatřit si potravu i v zimě. Čili do teplejších oblastí na zimu odlétají především ptáci hmyzožraví, ale též masožraví (např. čápi). Ovšem ti ptáci, kteří se živí především semeny a ti hmyzožravci, ze kterých se přes zimu stanou vegetariáni (byť jen částeční), ti zde zůstanou.
Pokud máte v zahradě ptačí budky (nyní nehovoříme o krmítkách, ta se od budek zásadně liší), po sklizni ovoce je sejměte, vyčistěte, vydezinfikujte, část jich uskladněte a rozmisťte až v předjaří, ale část jich zase vraťte do zahrady, jelikož právě v těchto budkách najdou ptáci v zimě útočiště před mrazem a mrazivými větry. A třeba sýkorky si hledají místo k jarnímu zahnízdění již od zimy. A pokud se do budky nastěhuje někdo jiný, nevadí, prostě se mu líbila a na jaře se zde vylíhnou jeho mláďata.
Náročnější konstrukce krmítka, které zároveň poskytuje i úkryt
Někteří ptáci si snadno vyberou krmivo přivázané a zavěšené třeba v kouli s lojem na větev. Zrovna sýkorky jsou takto šikovné. Jiní ptáci potřebují pevné krmítko, kde si budou krmení pohodlně brát a zároveň odpočívat chráněni shora (ale i z boku) před nepřízní počasí. Krmítka by měla být především co nejvíce otevřená, aby bylo možné brát si stravu ze všech stran a případně i zdola tu zavěšenou. Ovšem je třeba krmítko umístit tak bezpečně, aby se k němu nedostali predátoři, čili především i dostatečně vysoko. Určitě nestačí jako úkryt dokonale střižený živý plot.
Okolo přikrmování ptáků v zimě se vedou dlouhé diskuse, ovšem my se přikláníme k názoru, že zcela přirozeně hledají nejsnadnější možný způsob obživy a pokud jsme je již připravili o ohromný kus přirozeného životního prostoru, měli bychom jim pomoci.
Krmítko může mít de facto zcela libovolný tvar a vzhled. Důležitá je vždy stříška a způsoby ukládání potravy, aby byla co nejméně smáčena a tedy znehodnocována sněhem a deštěm. A také aby nebyla odfoukávána z krmítka větrem. Je dobré nechat krmítko otevřené, ovšem alespoň jedna závětrná strana se zde ptákům bude určitě hodit. V opačném případě je třeba umístit krmítko někde v závětří.
Místo pro krmítko též volíme tak, abychom mohli ptáky pozorovat z okna. A nakonec si i uděláte přehled, jaké ptačí druhy k vám v zimě vlastně zavítají. Ovšem v zimě, kdy jsou opadavé listnáče holé, je pozorování ptáků v zahradě snadné. Krmítkem je však do zahrady přilákáme.
Krmítko
Sýkora v krmítku
V krmítku bychom měli myslet na ptáky milující zrna, kteří se tedy živí semeny, ale i na ptáky, kteří neopovrhnou zavěšeným špekem a lojem. Semena volíme různá, různých velikostí, aby se nasytily různé ptačí druhy, čili od velkých semen slunečnicových a dýňových až po drobná semínka prosa. Dokonce v krmítku spatříte i kosa, sojku a další ptačí druhy (sýkory, vrabce, brhlíky, ale třeba i strakapoudy, …). Vhodné jsou také ovesné vločky, trhané krupky, hrubá krupice, zavěšený hovězí lůj a neškvařené vepřové sádlo. Lůj i sádlo lze též rozpustit, smíchat se semeny a připravit tak neobvyklou pochoutku uloženou třeba v síťce, aby se nám mrazem nerozpadla.
Určitě se vyhněte zbytkům kynutého a bílého pečiva, kořeněným zbytkům, soli, smaženému tuku, starému salátu, uzeným odřezkům, klobásám, zbytkům vánočního cukroví a také máku!
Naopak jim udělejte pohoštění z horších jablek, hrušek a jiného „tuzemského“ ovoce. Například kosi a kvíčaly se na ně rychle slétnou.
Skutečná ptačí hostina připravena
Lůj nebo sádlo, mnohé ptačí druhy jimi neopovrhnou, obzvláště 'dočasní vegetariáni'
Pítko je důležité za holomrazů bez sněhu, ovšem musí být jen malé a velice mělké a voda v něm musí být ledová a stále vyměňovaná, pokud je krajina zasněžena, není se třeba o pítko starat, jako zdroj vody ptákům poslouží krystalky sněhu a ledu. Pítko nesmí ptáky lákat ke koupeli, jelikož by na nich mohlo mrznout promočené peří a ptáci by uhynuli.
V zahradě se může v zimě objevit dokonce i žluna a datel, pěnice, zvonek, dlask, hýl a jiní ptáci.
Pítko, ovšem v tomto případě jde spíše o malý bazének a jeho využití je sporné
