Plevel je v systémech ekologického zemědělství naopak žádoucíV systémech ekologického zemědělství je plevel nazýván doprovodnou rostlinou. Využijeme jej třeba u širokořádkových plodin, kdy zakrývá půdu. Půda by byla za bezplevelného stavu vystavena slunečnímu záření, zvyšoval by se výpar vody, ale i působení eroze. Rostliny plevelů mohou navíc poskytnout útočiště přirozeným predátorům škůdců kulturních plodin.Nejčastější plevele na našich zahradáchPlevele dělíme na jednoleté, jednoleté přezimující, vytrvalé, parazitické, poloparazitické, jednoděložné a dvouděložné. Je tedy patrno, že plevele najdeme ve všech skupinách rostlin. A jako plevel může být svým způsobem skutečně chápána jakákoli rostlina - i vyšlechtěný kultivar.Mezi nejčastější druhy plevele na našich zahrádkách patří smetánka lékařská (lidově pampeliška), sedmikráska chudobka, pýr plazivý, jitrocel větší, kopřiva dvoudomá, ptačinec žabinec, rozrazily, bršlice kozí noha, lebedy a merlíky, pcháč oset, svlačec, kokotice povázka, záraza menší, černýš rolní, kokrhel luštinec, peťour malokvětý, ambrózie peřenolistá, bytel metlatý, hulevník povolžský, laskavce a další. Ty nejodolnější plevele se dovedou účinně bránit proti svému vyhubení. Dovedou bezpečně zajistit vznik nových jedinců, kteří jsou schopni mnohonásobně nahradit původní generaci, na které jsme se pokusili páchat rostlinnou genocidu. Totální (širokospektrální) a selektivní herbicidyNěkdo nevidí na zahradě herbicidy rád – a má to svůj důvod. V případě okrasných rostlin nám nijak neškodí, ovšem u těch užitkových škodit mohou – našemu zdraví. Pokud se pro herbicid rozhodneme, je třeba přísně dodržovat zásady pro jejich používání. Totální herbicidy jsou vhodné pouze na vybraná místa – u cest a jiných zpevněných ploch a přímo na zpevněných plochách (s výjimkou vegetační dlažby). Zcela nevhodné jsou všude, kde rostou vedle plevele jiné rostliny, které pěstujeme záměrně – čili včetně travních ploch. Totální herbicid nekompromisně spálí veškerou vegetaci. Volíme totální herbicidy, které pronikají až do kořenů rostlin. Rostliny pak zcela uschnou – včetně kořenů. V jedné sezóně většinou stačí dvě aplikace totálního herbicidu na jednom místě. Nenechte se však ukolébat, pokud jej v příštím roce nepoužijete, plevelům se bude opět dařit. Některé totální herbicidy dovedou dokonce zničit i dřeviny (arbocidy), běžné totální herbicidy zničí i maliníky a ostružiníky, ovšem nesmíme herbicid ředit – účinné jsou na tyto rostliny pouze v koncentrované podobě. Selektivní herbicidy (postřiky proti plevelům) likvidují většinou jen úzkou skupinu rostlin. Často se používají právě na zahradách, ale i v parcích, na sportovištích a v zemědělství. Herbicidy je vhodné používat za slunného počasí, aby plevel stihl kapalinu vstřebat. Případný okamžitý déšť by mohl způsobit zhoršený výsledek působení herbicidu. Selektivní herbicidy nejsou škodlivé pro ostatní plodiny, které jsou na daném stanovišti naopak žádoucí. Kdy hubit plevele herbicidem?Je zcela zbytečné plýtvat selektivním herbicidem třeba na čerstvě posečeném trávníku. Před aplikací jakéhokoli herbicidu je třeba, aby plevel nebyl nakrátko posečený, ale ani příliš vysoký. Herbicid je nasáván listovou plochou a ideální je jeho aplikace před vykvetením. Herbicidy aplikujeme za hezkého počasí bez dešťů a přeháněk a za bezvětří. Ideální je aplikace přes den, není vhodné používat herbicid časně ráno či k večeru – rosa je pro jeho účinek nežádoucí. Stejně tak je třeba vypnout zavlažovací systém a počkat, až rostliny po poslední závlaze oschnou. Splavené chemické látky nejenže nespálí plevele, nebo je pouze popálí (sníží se účinek nežádoucím naředěním závlahou, rosou či deštěm), ale popálí v případě totálního herbicidu všechny okolní rostliny. Prevence vůči šíření plevelůPreventivních kroků je známo více. Při realizaci travních ploch je prevencí jejich odplevelení (mechanicky i chemicky) s následným výsevem kvalitního certifikovaného osiva s vysokým procentem klíčivosti (ideálně 90% a více). Prevencí na záhonech je „pouze“ pravidelné pletí – ano, ohneme se při tom, budou nás bolet záda a zašpiníme si kolena a ruce, ovšem účinnější prevence neexistuje. U odnožujících plevelů se budeme „hrabat“ hodně hluboko v hlíně – měli bychom odstranit všechny odnože. U vytrvalých plevelů s odolnými kořeny je třeba vytrhnout rostlinu zcela, aby v zemi z kořene nic nezbylo. Tyto kořeny pak určitě nebudeme dávat na kompost. Účinnou prevencí je též odplevelování ploch před vykvetením plevelů a například smetánka lékařská nemá ráda usekávání žlutých hlaviček ještě před jejich proměnou v chmýří se semeny. Žluté květy pampelišky přitom můžeme využít k vaření chutného a zdravého pampeliškového medu. Další účinnou prevencí je mulčování (mulč = borka či dřevěná štěpka) a používání geotextilie či mulčovací plachetky. Vrstva mulče by měla být vysoká alespoň 8 až 10 cm. Použitím geotextilie či mulčovací plachetky pod mulč zasadíme plevelům smrtelnou ránu. Mulčování nás osvobodí i od časté zálivky a sníží i četnost hnojení. Jak odplevelit trávník?Pro trávníky jsou speciálně vyvinuté herbicidy, které nás zbaví především pampelišky, jetele a sedmikrásky – nejrozšířenějších plevelů na trávnících, ovšem i jiných dvouděložných plevelů. Hovoříme o selektivních herbicidech na dvouděložné plevele. Jednoděložných trav se účinky takového herbicidu vůbec nedotknou. Herbicidy se na travní plochy aplikují postřikem a nebo pomocí speciálních trávníkových hnojiv s obsahem herbicidu. Jelikož jsou plevele odolné, je třeba aplikaci herbicidu opakovat. Plevel na záhonechDříve se kromě tradičního pletí používal štěteček namáčený v totálním herbicidu, dnes lze pořídit herbicid v pěně. Pěnu naneseme indikátorem jen tam, kde je to třeba, aniž bychom poškodili kulturní rostliny. Je však otázkou, zda se v tomto případě neuchýlit k tradici. Mnohem rychleji než naneseme herbicid rostlinu ze záhonu odstraníme mechanicky – a zadarmo!Nářadí pro pletíK pletí záhonů, ale i vytrhávání plevele na jiných místech (třeba na trávníku) pořídíme speciální nářadí. Na záhonu použijeme běžnou motyčku, ale i drobnou mechanizaci – plečka, malý rotavátor. Pomůžeme si však i s geotextilií – například kolem jahodníků je její aplikace a nebo položení fólie velmi osvědčená. Jahody pak navíc nejsou ušpiněné od hlíny a méně hnijí. Pro vytrhávání některých plevelů z trávníků se používají speciální nože a vytrhávače plevele. Jak založit bezplevelný okrasný záhon a skalkuPři zakládání okrasné zahrady bychom měli nejdříve postříkat plochu totálním herbicidem. Poté půdu zpracujeme, prohnojíme a upravíme na sázení. Plochu překryjeme mulčovací textilií, vysadíme rostliny do výřezů ve fólii a následně celý povrch překryjeme kůrou nebo jiným mulčovacím materiálem. A pozor –mezi aplikací konkrétního herbicidu a výsadbou musí uplynout dostatečně dlouhá doba. Poradí vám zkušený zahradník. Kam s vytrženým plevelem?Vytržený plevel můžeme použít do kompostu – ovšem pouze rostliny bez semen a též nesmí do kompostu přijít kořeny vytrvalého plevele. Rostliny a kořeny, které nejsou do kompostu vhodné, musí skončit v popelnici a nebo uschnout a poté je spálíme. Ovšem existuje ještě vhodnější způsob –kompostujeme plevele odděleně v černých plastových pytlích. Přimícháme vědro nadrobno posekané trávy ze sekačky, která napomůže zvýšení teploty kompostované hmoty. Pytel zavážeme a necháme ležet nejméně šest měsíců, v chladném období déle. Až poté jeho obsah přidáme do kompostu. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.wikipedia.cz, www.shutterstock.com
