Rychlý kompost si paradoxně vyrobíme ze stejného organického materiálu jako ten běžný, tedy především z rostlinných zbytků z kuchyně a zahrady. Získáme přírodní hnojivo a obohatíme půdu živinami. Ovšem tradičně připravovaný kompost zraje přibližně půl roku až rok, přičemž využijeme vyhrazené místo v zahradě či kompostér. Rychle si ale lze kompost připravit takzvanou horkou metodou, čili horkým kompostováním. Mimochodem, právě tato metoda je běžně využívána v takzvaných permakulturních zahradách. K horkému kompostování potřebujeme 3 díly suchých klacíků a větví nadrcených v drtičce větví, suché listí, slámu a případně seno, lepenku, 2 díly čerstvých zelených rostlin (trávu, plevele, vikvovité rostliny (jetel, hrách apod., které pomáhají zlepšovat půdu, hlavně o dusík), kuchyňské rostlinné zbytky (především zeleninu, ale i ovoce), 1 díl hnoje (nejlépe koňský či prasečí), dřevěný popel, starý kompost (alespoň trochu), případně půdu i s žížalami a nakonec i bylinky (kopřivy, kostival, řebříček a jiné). Dále je dobré přimísit i trochu moči, případně urychlovač kompostu, potřebujeme také dřevěnou tyč, vodu a igelitovou plachtu. Rychlený kompost připravíme následujícím způsobem:Je třeba navrstvit suché klacíky a větévky (nejlépe nadrcené) do výšky cca 15 až 20 cm. Tato vrstva zajistí přístup vzduchu.Následuje vrstva zelených rostlin a kuchyňských zbytků silná přibližně 10 cm.Poté uložíme vrstvu hnoje s dřevním popelem silnou cca 5 cm.Takto opakujeme vrstvení do výšky cca 1 metr.Na závěr přidáme starý kompost nebo jiný aktivátor kompostu a doprostřed hromádky zapíchneme dřevěný klacek, což opět zajistí přístup vzduchu. Takto připravený materiál důkladně prolijeme vodou z konve. Zaléváme tak dlouho, dokud voda nezačne zespoda odkapávat. Ideální je voda dešťová a jemná zálivka konví s kropítkem, není vhodná voda z hadice, která obsahuje bublinky vzduchu.Pokud není přílišné horko, hromadu zakryjeme igelitovou fólií a kompost je připraven. Za veder volíme raději stinnější stanoviště a hromadu nezakrýváme. Kompost je tedy připraven ke kompostování a co dál?První 4 dny necháme kompost odpočívat.4. den hromadu přehážeme zvenčí dovnitř, přičemž hmota by měla být vlhká, nikoli vyloženě mokrá. Pokud je až příliš mokrá, rozprostřeme přehazovanou hromadu více do šířky. Vhodné je též přidat dospod další klacíky. Budou fungovat jako drenáž.Poté každé dva dny kompost opět přehážeme. 6. až 8. den v kompostu kulminuje teplota (55 až 65 stupňů Celsia), což si můžeme ověřit změřením uprostřed hromady. Po 8. dni teplota v hromadě klesá. Přehazujeme tedy hromadu každý druhý den od dne 6. do 16.18. den by měl být kompost hotov. Měl by být tmavě hnědý, teplý a neměl by zapáchat. Vynikajícím znamením je přítomnost žížal. Při přípravě hmoty a kompostování je třeba se vystříhat příliš slunného a horkého místa, stejně jako příliš silných dešťů, před kterými kompost zakrýváme, aby nebyla tlející hmota ochlazována a nebyly odplavovány živiny.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
