Jak na pěstování paprik ze semínek Začněte pěstování sazeniček paprik od půlky či konce února. Semínka paprik vysejte do lehkého substrátu v teple, s dostatkem světla a teplotou okolo 22 °C. Klíčení semínek můžete urychlit jejich máčením. Přepichujte sazeničky do samostatných nádobek, když mají dva pravé, vyvinuté lístky. Sazenice přesazujte ven po polovině května, kdy jim již nehrozí přízemní mrazíky. Vyberte co nejvýhřevnější a chráněné stanoviště, ideálně u stěny orientované na jih. Před výsadbou zahřejte půdu pomocí černé mulčovací fólie a ponechte ji i po výsadbě. Vysazujte sazenice paprik v rozestupech 40 až 60 cm a přidejte do každé jamky kompost. Paprikám dopřejte dostatek tepla, světla, vláhy a humózní půdy, a pravidelně je přihnojujte. Během květu podpořte opylení paprik přenášením pylu mezi květy štětečkem. Papriky vyžadují oporu kvůli tíze plodů, stejně jako rajčata a okurky. Proti škůdcům používejte zdravotně nezávadné přípravky na bázi řepkového oleje a lecitinu nebo biologickou ochranu dravým roztočem Phytoseilus persimilis. Papriky sklízejte odříznutím nožem nebo ustřižením a nechte je dostatečně vyzrát. Podrobný návod na pěstování paprik ze semínekZásadní je při pěstování paprik dlouhá klíčivost semen a též dlouhá vegetační doba. Sazeničky proto začínáme připravovat již od půlky či konce února. Semínka vysejeme v teple do lehkého substrátu, rosíme a udržujeme o teplotě okolo 22 oC a při dostatku světla. Nejlépe je pěstujeme ve vytápěné místnosti na okenním parapetu orientovaném na jih, nebo alespoň východ. Světlo by přitom sazeničkám neměla brát ani záclona. Semínka paprik klíčí dlouho, urychlíme je však jejich máčením. Poté stačí všechna semínka uložit do jedné širší a nižší nádoby (stačí i větší podmiska), nezamačkáváme je do substrátu, ale necháme volně ležet na povrchu. Sazeničky přepichujeme do samostatných nádobek (třeba plastových kelímků od jogurtu), když mají dva pravé, vyvinuté lístky. Čím více tepla a světla sazeničkám paprik dopřejeme, tím lépe. Na záhony či ještě lépe do skleníku pak sazeničky přesazujeme až po polovině května (klidně i na konci), kdy jim již nehrozí přízemní mrazíky. Stanoviště vybíráme co nejvýhřevnější a chráněné před větrem, nejlépe u stěny orientované na jih, která se za teplého počasí zahřívá a sálá teplo. Týden před výsadbou ven je dobré přikrýt záhon černou mulčovací fólii, aby se půda pořádně zahřála. Fólii je dobré nechat na záhonu i déle, prostě do ní vystřiháme otvory a sazenice zasadíme do nich. Fólie bude v půdě udržovat teplo a bránit růstu plevelů. Ze začátku papriky přikrýváme na noc a za chladnějšího počasí lehkou bílou netkanou textilií a abychom sazenice nepolámali, použijeme pro textilii nějakou konstrukci. Použít však můžeme i fóliový kryt, skleněné zvony a samozřejmě nejlepší bude výsadba do skleníku.U většiny odrůd paprik též není problémem pěstování v dostatečně hlubokých nádobách o průměru alespoň 25 cm. Sazenice paprik většinou vysazujeme v rozestupech 40 až 60 cm (podle vzrůstu konkrétní odrůdy), přičemž do každé výsadbové jamky přidáme alespoň lopatku kompostu, načež sazenici důkladně zalijeme a poté navršíme zeminu. Podmínky pro pěstování paprikPaprikám nejlépe svědčí teplé klima ve skleníku či fóliovníku, použít ale můžeme i samostatné fóliové kryty. Pokud jsou papriky chráněné před deštěm, vyhýbají se jim houbové nemoci, nejde tedy jen o maximalizaci tepla. Nesmíme též zapomenout, že papriky jsou žíznivé i hladové. Substrát musí mít stále mírně vlhký a dobré je také rosení listů, které navíc omezí výskyt svilušek. Obzvláště při tvorbě plodů je dostatek vláhy důležitý, aby vyrostly plody velké, šťavnaté a bez uschlých špiček. Ve sklenících a mobilních nádobách chráněných před deštěm vlastně zaléváme denně. Stejně jako dostatečná závlaha je důležitá i humózní půda a pravidelné přihnojování. Ze začátku stačí humózní kompost a při nasazování plodů přidáváme hnojivo s vyšším obsahem draslíku, který podporuje vyzrávání paprik. Zcela nevhodná jsou hnojiva dusíkatá, která podporují nežádoucí nadměrnou tvorbu listů na úkor plodů. V době květu je dobré rostlinami občas zatřást a nebo přenášet pyl z květu na květ, z rostliny na rostlinu štětečkem. Papriky pak začnou nasazovat více plodů, musíme si však počkat na vyšší teploty (průměr alespoň 18 oC). Většina odrůd paprik vyžaduje oporu kvůli tíze plodů stejně jako rajčata a okurky. Obzvláště masité –rajčinové odrůdy mají velmi těžké plody a přitom křehké rostliny. Vyvázání navíc drží plody nad zemí, načež je tak chráníme před hnilobami a slimáky. I když – zrovna se slimáky je třeba radikálně se vypořádat, opravdu se již více než přemnožili. Pokud chceme sáhnout k postřiku, především proti sviluškám, použijme zdravotně nezávadné přípravky na bázi řepkového oleje a lecitinu. Ty škůdcům zalepí dýchací otvory a přitom si nebudeme plody kontaminovat chemií. Vhodný je i biologický způsob ochrany, konkrétně dravým roztočem Phytoseilus persimilis (ideální do skleníků a fóliovníků).Papriky sklízíme odříznutím nožem a nebo ustřižením, abychom nepoškodili celé výhony, budou zde růst další papriky. Květy a plody nasazují papriky dlouho, vlastně až do prvních mrazů. Dobré je též dezinfikovat řezné plošky roztokem hypermanganu. Je to dobrá prevence před přenosem chorob, většinou však není nezbytná. Papriky necháme dostatečně vyzrát, ale nenecháme je na rostlinách příliš dlouho, jelikož pak brzdí dozrávání dalších plodů a nasazování nových. Jakmile se papriky „rozjedou,“ budete se divit, kolikrát nasadí. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
