Příprava skleníku na zimuPříprava na zimu probíhá ve skleníku následovně. Odstraníme všechny zelené zbytky (mohou být zdrojem škůdců) a zryjeme půdu. Půda tak získá pozdějším opakovaným promrznutím strukturu ideální pro pěstování zeleniny. Bude dobře vázat vodu i živiny. Rytí je možné rovnou spojit s hnojením hnojem či kompostem.Také nepodceňujte boj se škůdci, kteří mohou přezimovat ukrytí v různých škvírách konstrukce skleníku. Není k tomu třeba používat agresivní chemické prostředky, po kterých by ve vašem skleníku zůstávaly nebezpečné zbytky (rezidua). Dobře nám poslouží obyčejné sirné knoty. Zapalujeme je zavěšěné, v prostoru nenecháme pohybovat osoby ani zvířata. Skleník necháme pokud možno těsně uzavřený alespoň 2 hodiny.V zimě samozřejmě pravidelně odstraňujte sníh. Hlavně ten hodně mokrý nebo namrzlý může způsobit velké škody. Další sezóna začíná ve skleníku překvapivě brzoRekordmanem je pelargonie. Její pěstování začíná vlastně už v prosinci, pokud si chceme vypěstovat vlastní sazeničky ze semen. Na konci ledna vyséváme celer. Co se týká pěstování ve vytápěném skleníku, již v polovině ledna se vysévá paprika. V nevytápěném až o měsíc později. Začátkem března vyséváme papriky pro pozdější výsadbu ven, která proběhne v půlce května. V únoru začíná předpěstování dalších rostlin - např. rajčat, ředkviček, salátu, celeru, brokolice, lilku, cibule, petržele a dále okrasných rostlin. Konečně jaroSkleník je pro předpěstování ideální. Snáze v něm totiž zajistíme potřebnou vlhkost vzduchu, než třeba v bytě u okna. Sazeničky lépe vzejdou. Pokud byla semena zaseta včas, tedy ve správných agrotechnických lhůtách, rostliny včas nakvetou a stihnout odplodit, než nastane konec pěstební sezóny obvyklý v našich podmínkách. Vysejeme-li např. rajčata v únoru, získáme sazenice pro skleník či jiný chráněný prostor, které budou dostatečně silné, už v polovině dubna. Chce-li zahrádkář vysazovat ven, tedy až po 'ledových mužích' v květnu, zaseje semena až v březnu. Sazeničky tak nestráví zbytečně dlouhou dobu na stísněném prostoru, který by postupně začal omezovat rozvoj kořenů. Hrozily by též plísně.Na jaře lze také umisťovovat do skleníku sazeničky jahod v kontejnerech. Další možnosti skleníku s vytápěnímJe-li skleník temperován na přibližně 12 stupňů Celsia, přezimuje v něm s úspěchem řada cizokrajných rostlin, které vyžadují klidové období. Když jím projdou, později o to více kvetou. Týká se to oleandrů, araukárií, bramboříků, azalek, primulí, citrusů, kaktusů nebo hortenzií. Z voňavých bylinek to může být třeba rozmarýn.PařeništěRané odrůdy ředkviček se doporučuje vysít v polovině února do pařeniště, ale takového, kde vzniká teplo rozkladem kvalitního hnoje nebo kompostu. Pro jistotu můžete pařeniště ještě na noc zakrýt netkanou textilií nebo rohoží. Už za pouhý měsíc se můžete dočkat první jarní úrody. Dále se dají v únoru vysít do pařeniště některé košťáloviny, pórek, celer a salát. V březnu pak okurky, cukety, dýně, kapusta a květák.V zimě má pařeniště také své využití. Až do zámrazu se sklízí řapíkatý celer. Pokud jej celý i s kořeny založíme do pařeniště, vydrží nám do konce roku. Do pařeniště lze také v zimě přesunout růžičkovou kapustu ze záhonů, pokud hrozí silné mrazy. Mírné mrazy jí však venku neuškodí. Naopak díky nim získá lepší chuť.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
