Jmelí (Viscum) je rodem poloparazitických rostlin tvořících křehké keříky rostoucí na dřevinách. Poloparazitický způsob života znamená, že rostlina si sama zajišťuje fotosyntézu, z hostitelské dřeviny přitom získává vodu a minerály. Jinak jí prakticky příliš neškodí. Na našem území se vyskytuje pouze jediný druh - jmelí bílé (Viscum album) a jeho 3 poddruhy, ve světě je však druhů jmelí až 100. Jmelí může být podle druhu jednodomé a nebo dvoudomé, větvičky jsou však vždy uspořádané na stonku vstřícně po dvou a nebo v přeslenech. Listy jsou někdy zakrnělé do podoby pouhých šupin, jindy jsou zcela vyvinuté, oválné a stálezelené. Úžlabní a nebo koncové vidličnaté květenství se skládá z jednoho až sedmi květů, přičemž květní stopky jsou zakrnělé a nebo zcela chybí. Plody jmelí bývají kulovité, oválné a nebo elipsoidní, konkrétně jmelí bílé má bílé kuličky. Oplodí je na povrchu hladké či s mírnými výstupky. Nepuká a plody (resp. semena) jsou obvykle šířeny ptáky. Ovšem k šíření jmelí můžeme přispět právě i my sami na svých zahradách a není to vůbec těžké. Jmelím jsme odpradávna fascinováni, studoval je řecký filozof a vědec Theofrastos, za posvátné bylo považováno keltskými druidy. Dovedlo si totiž udržet svou zelenou barvu po celou zimu a to druidy fascinovalo, načež věřili, že jmelí dovede vyléčit každou nemoc a je dokonce i protijedem. V antice se jmelím vykuřovaly domy a sloužilo též jako kadidlo, podle severské mytologie byl právě šípem ze jmelí zavražděn bůh spravedlnosti a míru Baldr. U nás je dnes jmelí symbolem plodnosti a štěstí. Velmi populární jsou pak polibky pod vánočním jmelím, což nám má přinést štěstí a lásku. Prostě pár větviček pro štěstí je dnes doslova „vánoční nezbytností“.Jmelí je skutečně léčivé, nikoli však jeho bobule – ty jsou naopak jedovaté. Odvar z listů jmelí a koncových částí větviček pomáhá při srdečních potížích, zlepšuje látkovou výměnu, působí proti křečím, bolestem hlavy a skleróze. Sušené jmelí se přitom prodává v lékárnách a není vůbec drahé. Jmelí si sice můžeme natrhat (resp. nařezat) v lese, ovšem roste velmi vysoko a je dosti nebezpečné se až ke jmelí vyšplhat. A hlavně: jmelí je chráněné, trhat by se tedy v lese nemělo. Nejčastěji roste na borovicích, jedlích a topolech, najdeme je však i na několika dalších desítkách dřevin s výjimkou například dubů. Pokud si chcete jmelí sami pěstovat ve své zahradě, bude vám stačit doslova jen několik vyzrálých bobulí a ovocný strom (např. jabloň). A pokud si ohlídáte stav jmelí na něm (u vzrostlé jabloně max. 10 rostlin), nebude mít tento poloparazit žádný vliv na výnos. Vyzrálé bobule můžeme sbírat od listopadu až do začátku dubna. Po rozmáčknutí jsou lepivé, což právě využijeme k pěstování jmelí. Stačí rozmáčknutou bobuli přilepit na kmen či větev stromu, nejlépe na okraj větve a nebo bujný výhon (takzvaný vlk). V budoucnu pak jmelí snadno odstraníme. Jmelí zásadně nevysévejte na silné kosterní větve, z nich se obtížně odstraňuje.A pozor, jmelí vysazované na listnatý strom musí pocházet opět z listnatého stromu, volíme proto zásadně poddruh jmelí bílé listnáčové (Viscum album subsp. Album). Jiný poddruh se na listnáči neuchytí. Nestačí proto využít kuličky ze zakoupeného jmelí, jelikož nevíte, odkud pochází. Zajímavostí je, že se jmelí nerozrůstá samovolně, je pouze šířené ptáky konzumací bobulí a vykálením semen. Kromě poddruhu jmelí bílé listnáčové neboli pravé (roste na topolu, lípě, javoru, vrbě, bříze, olši, habru, lísce, hlohu, jabloni, broskvoni, nektarince, jeřábu, jasanu, moruši, ořešáku černém, myrobalánu, aronii černé, třešni pilovité a dokonce i samo na sobě – autoparazitismus a na ochmetu evropském) najdeme na našem území ještě další dva. Jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. Abietis), které roste jenom na jedli bělokoré a jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. Austriacum), jež najdeme na borovici lesní, černé a kleči, ojediněle na smrku. Jmelí v žádném případě nenajdeme na dubu, buku, platanu, hrušni, třešni ptačí a ořešáku vlašském. Výsadbu jmelí na tyto dřeviny prostě ani nezkoušejte. Výše jsme se zmínili o ochmetu evropském (Loranthus europaeus), ze kterého může též vyrůstat jmelí. Tento parazit roste výhradně na dubech a jeho plody mají barvu zlatavou. Na rozdíl od jmelí je ochmet opadavý.
