Vlastně jsou na našem území rozhledny na každém druhém rohu, u kdejakého pole, na okraji kdejakého lesa a obory, u rybníků, blat a cest. Myslivecké posedy totiž vlastně nejsou ničím jiným než rozhlednami určenými k pozorování, fotografování a případně i lovu zvěře. Mysliveckých rozhleden je vlastně mnohonásobně více než těch turistických. Řádově. A dostupné jsou také každému, pokud nahoře zrovna netrůní myslivci a pokud se posed nerozpadá. Stačí vylézt nahoru a rozhlédnout se. Dá se dokonce říci, že základní měrnou jednotkou rozhledny je vyhlídka. To znamená, že vylezeme na kopec a rozhlédneme se po krajině. Ale základní měrnou jednotkou rozhledny konstruované člověkem je myslivecký posed. Dokonce jsou i rozhledny, kde je možné za pěkného počasí přespat ve spacáku. A zážitek je to neopakovatelný. Jste o kousek blíže hvězdám a přitom hodně daleko od světelného smogu. Pohled na jasnou noční oblohu pak doslova bere dech. Jako by neexistovala civilizace. Rozhledny v naší krajině však také kopírují dobové a krajové architektonické styly. U současných, moderních rozhleden, převažuje především jednoduchost a funkce, rozhledna však může být také kamenná, zděná, starobylá dřevěná, může mít tvar šachové figurky, může jít o ocelovou konstrukci a mohla dříve fungovat jako strážní věž. Pojďte si vyzkoušet, nakolik jste vlastně zkušenými borci, kteří již zdolali spousty českých a moravských rozhleden. A někdy vlastně původně třeba německých, v pohraničí.Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, rozhlednovymrajem.cz