Sezóna pěstitelů orchidejí začíná s nástupem zimy, ovšem během roku nás právě Pleione mohou těšit i v zahradách. Pro tyto orchideje je na jejich přirozených (přírodních) stanovištích typická vzdušná půda a stín po většinu dne. V zahradě proto též vyžadují stinné stanoviště a dobře provedenou drenáž, respektive správně připravený substrát v mobilní nádobě. Z oblastí svého původu je většina druhů orchidejí Pleione zvyklá na teplo a vlhko v období vegetace a chladno a sucho v zimě. Pseudohlízy těchto orchidejí jsou v zimě v naprostém klidu, načež jsou rostliny bez listů a bez živých kořenů. Ve vysokých polohách Himalájí jsou pak jen některé druhy vyloženě vystavené mrazu, ovšem alespoň část zimního období jsou chráněné sněhovou pokrývkou. Zajímavostí je, že z neskutečně bohaté, rozmanité čeledi orchidejovitých rostlin je právě rod Pleione nejméně prozkoumán. Dosud bylo ve volné přírodě objeveno jen několik druhů a z nich jsou některé již kříženci čistých linií.Konkrétně jde o druhy Pleione albiflora, PI. aurita, PI. buldocodioides, PI. x confusa, PI. coronaria, PI. formosana, PI. forrestii, PI. grandiflora, PI hookeriana, PI. humilis, PI. x kohlsii, PI. x lagenaria, PI. limprichtii, PI maculata, PI. pinkepankii, PI. praecox, PI. saxicola, P. scopulorum, PI. speciosa a PI. yunnanensís. Nejzásadnějším krokem pěstování orchideí Pleione je vlastně vůbec možnost jejich pořízení. V běžných květinářstvích, zahradnictvích a zahradních centrech na ně totiž většinou nenarazíme, jejich pěstováním se u nás zabývá jen několik pěstitelů, na které se musíme přímo obrátit.Jak pěstovat venkovní orchideje PleionePleione si pořídíme nejlépe v zimě a předjaří v podobě pseudohlíz, případně na jaře v malých květináčích již s květem. Pseudohlízy je třeba vysadit v prosinci až březnu do kypré, humózní a vzdušné půdy. Pozor však na vápenec, ten tyto orchideje vyloženě nesnesou. Nejlepší je připravit si substrát ze 7 dílů drcené kůry, 2 dílů mladé hrubovláknité rašeliny a 3 dílů tříděného perlitu, ke kterému přidáme dřevěné uhlí. Zemní druhy Pleione ještě vyžadují přisypání písku a drobtovitého jílu (cca 10% objemu substrátu). Pokud je třeba pseudohlízy konkrétního druhu Pleione vysadit mělce, přikryjeme je mechem, ve volné přírodě je též jinak nenajdeme. Zákryv ale můžeme udělat například i z kůry s hoblinami. Po výsadbě pseudohlíz opatrně zapravíme do substrátu pomalu rozpustné hnojivo s prodlouženou dobou účinku. Toto hnojivo bude zásobit rostliny po celé vegetační období. Nemusíme pak již celou sezónu vůbec přihnojovat.Pokud si však myslíte, že můžete tyto rostliny pěstovat venku celoročně, je to omyl. Vydrží leda tak podmínky studeného a zastíněného skleníku, nebo ještě lépe vnitřní parapet chladné místnosti. Proto je pěstujeme v nádobách a před zimou měníme stanoviště rostlin. Ze zahrady prostě musí pryč, nevydržely by totiž zimní vlhko a mráz, kdy uhynou pahlízy a na jaře i rašící puky. Ovšem ve vegetačním období je můžeme z jejich zimoviště v klidu přemístit například na stinné stanoviště skalky, které je opravdu zastíněné převážnou část dne. Pokud je toto stanoviště v létě trvale vlhké, máme vyhráno. Na podzim pak ještě před příchodem mrazů rostliny přemístíme ze zahrady do studené, světlé místnosti, kde je umístíme na vnitřní okenní parapet. Pro přezimování je též vhodný sklep nebo garáž. Někteří pěstitelé dokonce nechávají přezimovat pahlízy v mikrotenových sáčcích v ledničce.V předjaří Pleione nezaléváme ani když se již objeví bílé špičky kořenů na bázi nových rašících puků. Pouze udržujeme občasným mlžením mírnou vlhkost substrátu, což ale vůbec neprovádíme u žlutě kvetoucích Pleione až do stádia, kdy se objeví vybarvená poupata (Pleione forrestii, PIeione confusa a jejich odrůdy).Zdroj: abecedazahrady.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org
