Možná nyní některý pamětník řekne „no jo, zase nějaká novinka slavného anglického názvu, kterou nám blbnou hlavu“. Ona to však zase až taková novinka není, například pěstování klíčků a jejich konzumace je celkem tradiční záležitostí. A navíc lze použít i české výrazy, třeba minizelenina, miniaturní zelenina, klíčky zeleniny, minisaláty apod. Vesměs jde o výhonky rostlin pěstované ze semínek zeleniny listové, košťálové a nebo kořenové. Pro pěstování miniaturní zeleniny se hodí například již zmíněné saláty, ale také řeřicha, roketa a rukola, brokolice, mangold a špenát, ředkvičky, řepa, hořčice, bazalka, petržel a jiné užitkové (kulturní) rostlinné druhy, ale i bylinky. Vhodné jsou také obiloviny (třeba zelený ječmen) a prodávají se dokonce i směsi semínek vhodné pro microgreens. Na druhou stranu však lze použít i prošlá semínka, která dovedou vyklíčit i několik let po uplynutí záruční doby. Záleží obvykle jen na způsobu jejich skladování. Výhonky zeleniny zvané microgreens obsahují mnoho vitamínů a minerálů, mají oproti běžné zelenině intenzivnější chuť a vůni a působí pěkně i jako dekorace, čili jsou ideální k chutnému dozdobení pokrmů. V domácích podmínkách přitom dosáhneme bez umělých hnojiv a pesticidů výhonků zeleniny v bio kvalitě. A samotné pěstování není vůbec složité a nevyžaduje mnoho místa. Sotvaže pak již sklidíme, můžeme si vysít další semínka a čekat nebudeme na nové rostlinky vhodné ke sklizni dlouho. Vlastně můžeme microgreens pěstovat postupně po celý rok. K pěstování miniaturní zeleniny se vlastně hodí jakákoli proděravělá nádoba s podmiskou. Na dno je vždy dobré uložit vrstvičku drenáže (třeba keramzit, štěrk, nadrcené staré střešní tašky apod.), nádobu vysypeme výživným substrátem (stačí i kvalitní kompost) a vysejeme semínka. Poté stačí již jen zalévat. Žádné hnojení, žádné postřiky. Mladé rostlinky si před rychlou sklizní vezmou potřebnou výživu pouze ze substrátu. Navíc jednotlivé rostliny nepotřebují mnoho místa. Třeba řeřichu sejeme velice hustě, ale i například mladé saláty nevyžadují mnoho místa. A třeba již zmíněnou řeřichu můžeme pěstovat jen ve vodě na vatičce. Náročnější zeleninu pak pěstujeme ve vrstvě substrátu silné alespoň 2 až 3 cm. Místo substrátu lze navíc použít i perlit, minerály z vody, případně ve vodě rozpustné hnojivo rostlinám stačí. Semínka přitom nikdy nevyséváme těsně vedle sebe, vhodné je například jejich smísení s pískem. U druhů, jejichž semínka je třeba vysévat hlouběji, stačí semena vysít a na ně nasypat vrstvičku substrátu. Některá semínka však dokonce stačí vysít na povrch a ke svému vyklíčení tmu vůbec nepotřebují. Výhodou mladých rostlinek je možná postupná sklizeň, čili žádná sklizeň naráz a hledání způsobu uskladnění. Prostě vezmeme nůžky a každý den si odstřihneme, kolik potřebujeme. Například saláty můžeme sklízet, když dosáhnou výšky 4 až 5 cm, ovšem například řeřichu již krátce po vyklíčení. Navíc v některých případech pěstujeme pouze klíčky a déle již nečekáme. Důležité je při pěstování jediné, zaléváme pouze v takové míře, aby substrát byl stále vlhký, ale nikdy ne mokrý. Nádoby s microgreens umístíme v bytě na světlé stanoviště, ovšem miniaturní zeleninu můžeme pěstovat i ve větším objemu třeba ve skleníku a nebo zimní zahradě. V teple ji přitom lze pěstovat i v zimě, což je ohromná přednost.
