Trhat něco v národním parku? Co je to za hloupost, řeknete si, ale právě invazní lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), která zabírá nekompromisně místo původním druhům a mění ekosystémy, se trhat smí. Dokonce musí! A pokud jste kdy toužili si v chráněných přírodních oblastech něco potají uškubnout, nyní může vaše rebelie propuknout naplno. Klidně si odneste stovky kvetoucích rostlin a vyplňte všechny vázy v domě. Naplňte vázy na všech rodinných hrobech. Dejte někomu darem takový „puget“, až si bude myslet, že jste vyhráli ve Sportce, nebo se úplně zbláznili. A ať ho nechá doma pěkně odkvést a pak s tím nejlépe na oheň. Například na svazích krkonošského vrchu Přední Žalý natrhali pracovníci Krkonošského národního parku osmdesát krásných kytic a obdarovali jimi seniory ve vrchlabském penzionu. Tažení proti lupině pokračuje na první pohled něžnou cestou. Provedená mapování už ukázala i v Krkonoších, že lupina postupuje, přibývá. A že likviduje původní luční společenstva na krkonošských svazích. Bohužel se lupina na našem území rozšířila do přírody z rekreačních chat a chalup, protože je prostě krásná. Mohutný habitus, mnoho velkých a sytě zelených listů a ta květenství. Když kvítek přehrnete, jako by se objevilo bodavé ústrojí sršně, jako děti jsme si s tím rádi hráli, babička pěstovala lupinu také a pak ji nosila na hroby. V Krkonoších kvete lupina zhruba od června do října, takže je pravý čas na ni vyrazit. Bohatá květenství plodí velké množství semen s vysokou a dlouhodobou klíčivostí. A bohužel se tato semena dovedou rychle šířit. Pracovníci národního parku ale nezůstávají jenom u trhání květenství do vázy. Likvidují rostliny včetně kořenů a pozorují pak pokles výskytu. V tomto případě to může být až 20 %. Jenže semena vydrží nevyklíčená roky. A když mají příležitost, vyklíčí. Sbírat se ovšem nedají, zkuste je najít. Na každou lokalitu je proto třeba se po radikálním zásahu vracet. Lupina totiž dovede udělat za 5 až 10 let nejméně to samé, co už bylo zničeno. Lupina není původním druhem, pochází ze Severní Ameriky. A samozřejmě se k nám dostala jako druh okrasný. V Krkonoších je rostlinou spíše nižších partií, ale snaží se šířit výše do hor. Nalezena již byla i v Peci pod Sněžkou, ve Velké a Malé Úpě a jinde. Lupinu zde ochránci přírody stále kosí a vykopávají. Tento rostlinný druh zvolil dravou životní strategii, která souvisí s efektivním způsobem rozmnožování. Husté porosty, pod kterými nic jiného neroste, spousta semen a jejich skoro nezničitelná schopnost klíčit i po velmi dlouhé době. Navíc žije v symbióze s hlízkovými bakteriemi, čímž obohacuje půdu o dusík a mění tak v horách poměry živin, které původním druhům nevyhovují. Když se tedy lupina zničí, trvá velmi dlouho nahrazení původními druhy. Proto se také ochránci přírody již několikátým rokem obracejí na veřejnost a vyzývají ji k trhání květenství lupiny. A pozor, lupina neřádí jen u nás, problémy jsou s ní ve velké části Evropy, třeba i na Islandu. Je důležité to udělat co nejdříve, semena nesmí dozrát. Trhání kytic je tak vlastně včasnou sečí, všude ochránci přírody být nemohou. Natož naráz. Když lupinu otrháte, zjednodušíte jim práci. Oni pak přijdou, porost zlikvidují včetně kořenů a nových semínek se rozšíří minimum. Správa Krkonošského národního parku ocení také informace o výskytu lupiny i jiných invazních druhů rostlin. V Krkonoších to může být například alpskými dřevaři zavlečený šťovík alpský (Rumex alpinus), kolotočník ozdobný (Telekia speciosa), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a dokonce i tři druhy křídlatek (Reynoutria). Vlčí bob mnoholistý patří do čeledi bobovité a ve světě se s ním experimentuje i přes extrémní jedovatost semen jako s hospodářskou plodinou. Potravou pro lidi i zvířata. Vyšlechtěny však byly kultivary, které obsahují minimum toxinů. Ale přírodní druh, který se invazně šíří i naší přírodou, dovede zabít například ovci v množství 500 g natě nebo 100 g semen. Otrava způsobuje poškození jater a nervového systému, srdce a ledvin. Obzvláště náchylné jsou k otravě děti, především po konzumaci zralých lusků a semen. Otrava může nastat i při kontaktu s kůží nebo vdechnutím pylu. Tak pozor. Natrhat, darovat dospělým a upozornit na nebezpečí. A při trhání raději použijte pevné rukavice a s kyticí se nemazlete.Zdroj: novinky.cz, krnap.cz, agromanual.cz, ireceptar.cz Další články o invazních rostlinách:Tikající invazní bomba. Ukázalo se, že nepůvodní druhy rostlin mohou být dlouho neškodnéInvazní druhy rostlin v naší přírodě a platná legislativaPajasan žláznatý, nepříjemná invazní rostlina, která se dostala na indexRostlina roku 2025 je invazní. Česká botanická společnost vybrala nebezpečný starček úzkolistýTrnovník akát, invazní rostlina, která nám přerostla přes hlavuInvazní šíření klejichy hedvábné jižní Moravou ohrožuje mandloně, vzácné orchideje a jiné druhyZnáte invazní rostliny na svých zahradách a v přírodě?Křídlatky se do Čech dostaly kvůli parádě, teď jsou invazním nepřítelemPozor na vitální rostliny v zahradě, které se chovají invazně, bezohledně a rády zplaňujíPěstování rostlin a vlastnictví zahrady se může pěkně prodražit. Jaké pokuty a tresty nám hrozí?Natrhejte si v národním parku beztrestně krásnou kytici do vázyBolševník není bolševik, přírodu ale dusí stejně jako autoritářská politika lidskou svobodu i životyAmbrozie nebo ambrózie, nepleťme si nebezpečný rostlinný rod s pokrmem a nápojem bohůKteré invazivní dřeviny ohrožují naši přírodu?
