Kytice lupiny. Pozor ale, nemazlete se s ní. Alergie a toxiny se mohou projevit dotekem i vdechováním pylu (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 17 fotek

S vlčími bobky, které jen tak někdo nenajde, nemá slogan nic společného. Jde o vlčí bob mnoholistý nebo také lupinu mnoholistou, invazní plevel, který sice nádherně kvete, ale decimuje původní rostlinstvo už i v Krkonoších, nejen na Šumavě a v nížinách. Navíc je smrtelně jedovatý pro lidi i zvířata, především semena. Pracovníci národních parků museli proti této invazi nějak zasáhnout, rostlina se totiž nesmí hlavně dál vysemeňovat. A právě v Krkonošském národním parku vymysleli zajímavý způsob. Sami trhají a rozdávají nádherně rozkvetlé kytice vlčího bobu a nabádají lidi, aby v přírodě dělali to samé.

Povolená rebelie, která by jinak byla považována za pytláctví

Trhat něco v národním parku? Co je to za hloupost, řeknete si, ale právě invazní lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), která zabírá nekompromisně místo původním druhům a mění ekosystémy, se trhat smí. Dokonce musí! A pokud jste kdy toužili si v chráněných přírodních oblastech něco potají uškubnout, nyní může vaše rebelie propuknout naplno. Klidně si odneste stovky kvetoucích rostlin a vyplňte všechny vázy v domě. Naplňte vázy na všech rodinných hrobech. Dejte někomu darem takový „puget“, až si bude myslet, že jste vyhráli ve Sportce, nebo se úplně zbláznili. A ať ho nechá doma pěkně odkvést a pak s tím nejlépe na oheň.

Lupina v české přírodě (Zdroj: Shutterstock)
Lupina v české přírodě (Zdroj: Shutterstock)

Kytice nejen pro důchodce

Například na svazích krkonošského vrchu Přední Žalý natrhali pracovníci Krkonošského národního parku osmdesát krásných kytic a obdarovali jimi seniory ve vrchlabském penzionu. Tažení proti lupině pokračuje na první pohled něžnou cestou. Provedená mapování už ukázala i v Krkonoších, že lupina postupuje, přibývá. A že likviduje původní luční společenstva na krkonošských svazích.

Lupina v české přírodě (Zdroj: Shutterstock)
Lupina v české přírodě (Zdroj: Shutterstock)

Bohužel se lupina na našem území rozšířila do přírody z rekreačních chat a chalup, protože je prostě krásná. Mohutný habitus, mnoho velkých a sytě zelených listů a ta květenství. Když kvítek přehrnete, jako by se objevilo bodavé ústrojí sršně, jako děti jsme si s tím rádi hráli, babička pěstovala lupinu také a pak ji nosila na hroby.

Natrhejte si kytici (Zdroj: Shutterstock)
Natrhejte si kytici (Zdroj: Shutterstock)

Kvete od června do října

V Krkonoších kvete lupina zhruba od června do října, takže je pravý čas na ni vyrazit. Bohatá květenství plodí velké množství semen s vysokou a dlouhodobou klíčivostí. A bohužel se tato semena dovedou rychle šířit. Pracovníci národního parku ale nezůstávají jenom u trhání květenství do vázy. Likvidují rostliny včetně kořenů a pozorují pak pokles výskytu. V tomto případě to může být až 20 %. Jenže semena vydrží nevyklíčená roky. A když mají příležitost, vyklíčí. Sbírat se ovšem nedají, zkuste je najít. Na každou lokalitu je proto třeba se po radikálním zásahu vracet. Lupina totiž dovede udělat za 5 až 10 let nejméně to samé, co už bylo zničeno.

Pochází ze Severní Ameriky a chová se podobně jako v Americe kdysi osadníci vůči indiánům

Lupina není původním druhem, pochází ze Severní Ameriky. A samozřejmě se k nám dostala jako druh okrasný. V Krkonoších je rostlinou spíše nižších partií, ale snaží se šířit výše do hor. Nalezena již byla i v Peci pod Sněžkou, ve Velké a Malé Úpě a jinde. Lupinu zde ochránci přírody stále kosí a vykopávají.

Lupina v americkém Coloradu (Zdroj: Shutterstock)
Lupina v americkém Coloradu (Zdroj: Shutterstock)
Lupina na Islandu (Zdroj: Shutterstock)
Lupina na Islandu (Zdroj: Shutterstock)

Tento rostlinný druh zvolil dravou životní strategii, která souvisí s efektivním způsobem rozmnožování. Husté porosty, pod kterými nic jiného neroste, spousta semen a jejich skoro nezničitelná schopnost klíčit i po velmi dlouhé době. Navíc žije v symbióze s hlízkovými bakteriemi, čímž obohacuje půdu o dusík a mění tak v horách poměry živin, které původním druhům nevyhovují. Když se tedy lupina zničí, trvá velmi dlouho nahrazení původními druhy. Proto se také ochránci přírody již několikátým rokem obracejí na veřejnost a vyzývají ji k trhání květenství lupiny. A pozor, lupina neřádí jen u nás, problémy jsou s ní ve velké části Evropy, třeba i na Islandu.

Detail listu lupiny (Zdroj: Shutterstock)
Detail listu lupiny (Zdroj: Shutterstock)
Nakvétající lupina (Zdroj: Shutterstock)
Nakvétající lupina (Zdroj: Shutterstock)
Detail květů lupiny (Zdroj: Shutterstock)
Detail květů lupiny (Zdroj: Shutterstock)
Lusky se semeny (Zdroj: Shutterstock)
Lusky se semeny (Zdroj: Shutterstock)

Semena nesmí dozrát!

Je důležité to udělat co nejdříve, semena nesmí dozrát. Trhání kytic je tak vlastně včasnou sečí, všude ochránci přírody být nemohou. Natož naráz. Když lupinu otrháte, zjednodušíte jim práci. Oni pak přijdou, porost zlikvidují včetně kořenů a nových semínek se rozšíří minimum. Správa Krkonošského národního parku ocení také informace o výskytu lupiny i jiných invazních druhů rostlin. V Krkonoších to může být například alpskými dřevaři zavlečený šťovík alpský (Rumex alpinus), kolotočník ozdobný (Telekia speciosa), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a dokonce i tři druhy křídlatek (Reynoutria).

Zamořeno lupinou (Zdroj: Shutterstock)
Zamořeno lupinou (Zdroj: Shutterstock)

Smrtelně jedovatá potvora i hospodářská plodina

Vlčí bob mnoholistý patří do čeledi bobovité a ve světě se s ním experimentuje i přes extrémní jedovatost semen jako s hospodářskou plodinou. Potravou pro lidi i zvířata. Vyšlechtěny však byly kultivary, které obsahují minimum toxinů. Ale přírodní druh, který se invazně šíří i naší přírodou, dovede zabít například ovci v množství 500 g natě nebo 100 g semen. Otrava způsobuje poškození jater a nervového systému, srdce a ledvin. Obzvláště náchylné jsou k otravě děti, především po konzumaci zralých lusků a semen. Otrava může nastat i při kontaktu s kůží nebo vdechnutím pylu. Tak pozor. Natrhat, darovat dospělým a upozornit na nebezpečí. A při trhání raději použijte pevné rukavice a s kyticí se nemazlete.

Zdroj: novinky.cz, krnap.cz, agromanual.cz, ireceptar.cz

Šťovík alpský (Zdroj: Shutterstock)
Šťovík alpský (Zdroj: Shutterstock)
Kolotočník ozdobný (Zdroj: Shutterstock)
Kolotočník ozdobný (Zdroj: Shutterstock)
Netýkavka žláznatá (Zdroj: Shutterstock)
Netýkavka žláznatá (Zdroj: Shutterstock)
Bolševník velkolepý (Zdroj: Shutterstock)
Bolševník velkolepý (Zdroj: Shutterstock)
Zlatobýl kanadský (Zdroj: Shutterstock)
Zlatobýl kanadský (Zdroj: Shutterstock)
Křídlatka japonská (Zdroj: Shutterstock)
Křídlatka japonská (Zdroj: Shutterstock)