Zvýšený zájem o „docela pěknou kytku“ jménem skočec obecný v Česku vyvolala 5. epizoda detektivního seriálu Hlava medúzy. Tento díl se jmenoval Královna krásy a na požití semen skočce v něm zemřela mladá modelka, zavražděná matkou chlapce, se kterým se rozešla. A právě když vražedkyně vysvětlovala, kde si jed ze skočce pořídila, řekla, že jí roste na zahradě, a že je to „docela pěkná kytka“. „A účinná“. Pravda pravdoucí. A my jen můžeme doufat, že se Češi nezačnou prudkým jedem jménem ricin navzájem hromadně trávit. To již existují příjemnější, bezbolestnější a rychlejší způsoby, jak někoho připravit o život. A nebo sebe.Ricin je přitom 4000× jedovatější než strychnin a 6000× jedovatější než kyanid (dobře známé cyankáli čili kyanid draselný, resp. draselná sůl kyseliny kyanovodíkové)! Skočec obecný (Ricinus communis) je skutečně považován za nejjedovatější rostlinu na světě. Prudký jed ricin obsahuje ve svých semenech, smrtelnou dávkou pro dospělého člověka je přitom 15 až 20 semen, pro dítě pouze 3 až 5 semen, je však třeba tato semena rozdrtit a nebo rozkousat, jinak pouze projdou trávicím traktem bez větších škod. Záludný je ricin v tom, že otrava nejprve připomíná obyčejnou chřipku, poté nastoupí bolesti hlavy, pálení v ústech, průjmy a zvracení, střevní kolika a vnitřní krvácení, které náš život zaručeně ukončí. Umíráme následkem selhání vnitřních orgánů (těžká poškození jater, ledvin a sleziny), nejčastěji třetí až pátý den po otravě. Prudce jedovatý je přitom ricin i pro zvířata, proto je třeba dát dobrý pozor, jaká doma chováme, pokud chceme skočec ve své zahradě za každou cenu mít. A co víc, semena jsou dosti velká a svým tvarem a žíháním lákavá. Obzvláště pro děti. Tak trochu připomínají o dosti větší a dobře vyzrálá semínka konopí. Při zrání plody skočce praskají a semena z nich doslova vyskakují ven (proto skočec). Ovšem vědecký název je odvozen od latinského ricinus (klíště), svým vzhledem prý totiž semena klíště přípomínají.Ricin, který obsahují kromě oleje v hojném množství, přitom patří mezi buněčné jedy (cytotoxiny). Co se týká samotného ricinu, dospělou osobu zaručeně zabije množství ricinu o velikosti špendlíkové hlavičky. Po požití se první zdravotní problémy dostaví za cca 2 hodiny, ale také až 3 dny, což je velice záludné. Vždy záleží na způsobu podání a množství jedu. Výroba (získávání) ricinu ze semen skočce je přitom poměrně jednoduchá a levná. A právě to ještě více zvyšuje riziko zneužití ricinu jakožto vražedného nástroje či dokonce biologické zbraně. Třeba v roce 1978 byl ricinem zavražděn spisovatel a disident Georgi Markov. Jed se mu prý do těla dostal pomocí deštníku, kterým Markova útočník (nejspíše agent KGB) bodl do nohy, čímž do těla vpravil kulku obsahující ricin. Pokusu o otravu ricinem dokonce čelil v roce 2013 i americký prezident Barack Obama. Byl mu zaslán dopis obsahující jedovatý ricin, který však byl včas odhalen při kontrole pošty pro Bílý dům. Důležité je však vědět, že je již dnes k dispozici účinný protijed, který byl vědci dlouho vyvíjen. Máte-li proto podezření z otravy ricinem (resp. semeny skočce), je třeba okamžitě přivolat lékařskou pomoc. Umřít již nemusíte. Oč víc je třeba se bát semen skočce a samotného ricinu, o to méně je nebezpečný dobře známý ricinový olej. Tento vylisovaný olej se totiž povaří, čímž se stává zdravotně zcela bezpečným. Ricinový olej se používá v potravinářství, kosmetice, lékařství i průmyslu. Působí jako silné projímadlo (laxativum) a zvenčí zmírňuje dermatologické problémy (lupy, vyrážky, rohovatění kůže), pomáhá při regeneraci jizev, přispívá k výživě vlasů a redukci vrásek. Využívá se též jako strojní mazadlo. A opravdu se celosvětová produkce ricinových semen pohybuje právě kvůli ricinovému oleji okolo dvou milionů tun ročně. Největšími producenty jsou Indie, Čína, Mosambik a Etiopie. Při výrobě oleje je ročně získáno cca 200 tisíc tun ricinu, který by stačil na cca 320 usmrcení každého člověka naší planety. Ricinová genocida se však díky bohu dosud nekonala a ani nekoná. Známou babskou radou je pití ricinového koktejlu (koktejlu s ricinovým olejem) pro vyvolání porodu. Výtažky ze skočce jsou též známými homeopatickými přípravky pro podporu laktace, ale naopak i k jejímu zastavení. Vždy záleží na množství. A pozor, opravdu je důležité správné dávkování ricinového oleje, snadno totiž způsobí žaludeční potíže, i když nás zrovna neotráví a nezabije. Jako okrasná rostlina je skočec obecný oblíben pro svůj rychlý růst a exotický vzhled. Pozor však, v našich podmínkách je možné skočec pěstovat pouze jako letničku a sazeničky si začít koncem zimy předpěstovávat, stejně jako například teplomilnou zeleninu a u nás běžné letničky. Skočec totiž nesnese mráz a do zahrady jej můžeme vysadit až po ledových mužích. Rostlinám se pak daří na slunném stanovišti, které je chráněno před větrem. Preferují dobře vyhnojené, humózní půdy, vlhké, ale nikdy ne přemokřené. Semena skočce si přitom snadno zakoupíme v prodejnách s osivem či zahradnictvích a zahradních centrech. Pokud získáte vlastní semena, udrží si klíčivost cca 2 až 3 roky. Jestliže je chceme uchovat déle, musí být držena v mrazu alespoň -18 oC. A pozor, semena skočce jsou kvůli svému vzhledu a velikosti velmi oblíbena při výrobě různých suvenýrů, konkrétně náramků a korálků. A vůbec nemusíte vědět, že si domů z dovolené vlastně vezete spoustu nebezpečného jedu. Dokonce si toho nevšimnou ani celníci. Ovšem nošení takových šperků nám nemůže nijak ublížit, nesmí si s nimi však hrát malé děti, které rády vše strkají do úst. Tragédie by mohla být nevyhnutelná. Skočec obecný (Ricinus communis) je nenáročný na pěstování a pochází ze severovýchodní Afriky a jihozápadní Asie. Je to dokonce jediný druh rodu skočec! V našich podmínkách skočec doroste za jednu sezónu výšky 3 až 3,5 metru. Ovšem ve své domovině )v subtropech) jde o nižší dřeviny keřovitého vzrůstu, dorůstající výšky až 5 metrů. Květy se na skočci objevují v latnatých květenstvích od července do září, jsou nazelenalé (samičí) a červenohnědé (samčí). Plod je tobolka s ostny, která obsahují prudce jedovatá semena. Kromě ricinu v nich najdeme i jedovatý alkaloid ricinin. Skočci se též někdy přezdívá Jonášovo stínidlo, jelikož prý pod ním odpočíval biblický Jonáš poté, co ho velryba vyvrhla na břeh. Pokud máte podezření na otravu skočcem (resp. ricinem), je třeba okamžitě vyvolat zvracení, podat živočišné uhlí a bleskurychle kontaktovat lékaře. Informace o první pomoci při otravách též poskytuje Toxikologické informační středisko na telefonních číslech na www.tis-cz.cz. A pozor!Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
