Vysazování sazenic zeleniny na záhony a do skleníků je již měsíc v plném proudu a stále ještě probíhá. A splnit si svůj sen třeba o čerstvě utrženém rajském jablku k snídani může opravdu každý – i ten, kdo nemá vlastní zahradu. Stačí balkón, lodžie, terasa, místo před vchodem do domu či vedle vjezdu do garáže a nebo okenní parapet.Samozavlažovací mobilní nádobySamozavlažovací mobilní nádoby zajistí rostlinám dostatečný přísun vody, přitom je ale chrání před nežádoucím přemokřením, kdy by začaly uhnívat kořínky rostlin. Nabízené jsou i ve velmi dekorativních provedeních různých stylů, ale není nijak potlačena jejich funkčnost. Kdo však klade zásadní důraz především na funkci, může si toto dražší řešení odpustit. Do samozavlažovací nádoby stačí jen dolít vodu a můžete odjet, rostliny si přitom vezmou jen tolik vody, kolik potřebují.Potřebu zálivky navíc snižuje dvojitá stěna samozavlažovacích nádob, která funguje jako tepelný izolant a zároveň v sobě drží právě zásobu vody. Ovšem dvojitou stěnu mají jen některé nádoby, stejně jako dvojité dno. Rostliny jsou zasazené v běžném substrátu, pod ním je však umístěna drenážní vrstva. Poté je vnitřní květináč zasunut do vnějšího obalu. Nejprve je třeba rostliny zalévat po dobu cca až 3 měsíce (alespoň několik týdnů) tradičně shora, dokud neprorostou kořeny. A pak už stačí doplňovat vodu pouze přes zásobník. Sledujeme přitom hladinu vody v zásobníku. Podle kapacity nádob nemusíme zalévat v extrémních případech až měsíc – ovšem v případě zeleniny to nelze, jelikož její nároky na zálivku jsou značné. Záleží též na počasí a orientaci na světové strany. Za silných veder a v bytě bez klimatizace či venku je třeba u vzrostlých a silně pijících rostlin dolévat vodu někdy i denně. Pokud pěstujete rostliny v samozavlažovacím truhlíku venku, je též nutný přepad přes maximální stav hladiny vody, aby se za deště rostliny neutopily (neuhnily). Princip zavlažovací nádoby můžeme též nahradit podomácku vyrobeným zařízením fungujícím na jednoduchém mechanickém principu. Principiálně totiž jde o kombinaci klasického pěstování v mobilních nádobách a hydroponie. Samozavlažovací truhlík si snadno vyrobíme pomocí dvou obyčejných truhlíků –velkého a menšího. Velký truhlík slouží jako podmiska, do menšího vyvrtáme nebo vypálíme několik otvorů, do kterých provlékneme knoty. Originální knoty lze pořídit za cca 50 korun 5 kusů. Nahradit je však můžeme třeba silnými popruhy pro batohy. Pak už stačí jen nasypat na dno menšího truhlíku drenáž (kamínky, štěrk), substrát, zasadit rostliny a do většího truhlíku nalít vodu, ovšem nejprve zaléváme alespoň několik týdnů shora, dokud neprorostou kořínky. U prodávaných samozavlažovacích nádob je využíváno několik systémů rozvodu vody. Kromě knotů jsou nabízené i bezknotové nádoby. Knoty jsou výhodné pro počáteční růst rostlin. Jinak mají všechny nabízené nádoby ve své vložce otvory a šachty, které slouží ke vzlínání vody. Do zálivkové vody můžeme přidávat podle potřeby i hnojiva či kondicionéry růstu. Tvar a velikost samozavlažovacích, ale i jiných nádob volíme podle umístění, typu rostliny a nároků jejího kořenového systému.Jiné mobilní nádoby a další řešeníPoužít však lze i jakoukoli jinou mobilní nádobu z jakéhokoli materiálu, stejně jako plastové pytle naplněné z části substrátem, do kterého je zelenina (v tomto případě nejlépe rajčata) vysazena. Zbylé 2/3 až 3/4 pytle pak budou fungovat jako náhražka skleníku. Stačí jen vytáhnout vzhůru a připevnit (třeba provázkem) k špičce podpůrné tyčky, zapíchnuté uprostřed do substrátu, vedle rostliny, kterou bude podpírat. Použít lze třeba i dřevěnou bedýnku vystlanou igelitem a podobně. Pozor však na přemokření substrátu. Toto řešení je vhodné pouze pro lodžie a zastřešené terasy a balkóny. Co se týká mobilních nádob – hliněné jsou více prodyšné, na druhou stranu ale samy o sobě těžké. To plastové nádoby jsou lehčí a odolnější, ovšem nevypadají zase tak dobře. Vedle toho lze použít nádoby kameninové, porcelánové, skleněné a z dalších materiálů. Co si musíme uvědomit na samém začátkuNezapomeňte, že každý rostlinný druh má jiné požadavky. Než rostliny zasadíte, uvědomte si, kolik budou potřebovat místa a podle toho vyberte nádoby správného typu, velikosti a hloubky. Nesmíme též zapomenout na správný výběr substrátu. Různé substráty nabízí různé podmínky k životu rostlin. Stejně tak je důležitý i vhodný výběr hnojiva. I pro „truhlíkové“ pěstování zeleniny platí to samé, co pro zeleninu na záhonech. Pokud rostlinám vyhovíte a splníte jejich základní požadavky, odmění vás zdravými plody v hojném množství. Například i na okenním parapetu lze pěstovat malé keříčky chutných cherry rajčat. A stejně jako jsou na parapetu pěkné květiny, budou se zde pyšnit i červené plody. Obzvláště na balkónech, terasách a lodžiích může být umístěna velmi rozmanitá „pěstírna“ zeleniny. Záleží jen na tom, kolik místa jí uvolníme na svůj úkor. Pěstovat zde můžeme rajčata, salátové okurky, mrkev, ředkvičky, salát, papriky a další zeleninu. Nezapomeňte též na pálivé papričky, kterým se bude dobře dařit i v květníku na vnitřním parapetu a zároveň oživí místnost pěknými květy a později i probarvenými plody. Odměnou nám bude dostatek „pálivého materiálu“ třeba pro naložení výborných domácích utopenců. Vedle zeleniny též lze umístit nádoby s bylinkami a můžete začít se „zdravým“ vařením z čerstvé vegetace. Zapomenout bychom také neměli na jahody - toto ovoce je pro pěstování v mobilních nádobách též velmi vhodné. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
