Tradiční svícny, adventní věnce a věnce na dveře, betlémy, zavěšené jmelí a pokojové květiny, které zná snad každý (vánoční hvězda, vánoční kaktus apod.), určitě nejsou špatnou volbou, staly se tradicí, ale my se můžeme od této tradice odchýlit a vydat se jiným směrem. Ostatně již jako děti jsme se zamýšleli, že přece v tom betlému jsou palmy a proč tedy my máme vánoční stromek s jehličím, když v místech, kde se Ježíšek narodil, takové stromky nerostou. Vrtalo nám to v hlavičkách, až jsme jednoho přišli na to, že dárky nenosí Ježíšek, a že v tom betlému, rozsvíceném a rozpohybovaném v kostele, se také neschovává, ale vyrobil jej jakýsi pán. O zlatém prasátku nemluvě. To se také nikdy neobjevilo. V prvním odstavci jsme nastínili například fakt, že ozdobit místo smrčku třeba Dracaenu není vůbec špatný nápad. Ostatně jako malé nás to napadlo, proč to jako dospělí nezrealizovat, když na to nepřišli naši rodiče. A nebo nějakou skutečnou palmu, jelikož právě dracény palmami jako takovými nejsou. A co třeba pravěký cykas? A nebo raritu jménem blahočet s takřka „dračím“ povrchem větví? Svým vzhledem se ostatně tradičním stromkům velmi podobají. To jsou ale živé pokojové rostliny, my si však můžeme vytvořit netradiční vánoční aranže i z rostlin řezaných a sušených a různých posbíraných přírodnin, oproti tradicím však netypických. Nakonec vyzdobit lze i některé „tělnaté“, letité a prapodivně tvarované kaktusy. A některé pokojové květiny stačí postavit na vhodné místo a je hotovo. Co třeba aranž z různých větviček různých tvarů, tu a tam obalených lišejníky, do toho třeba rudé proutky svídy či sibiřského dřínu a tu a tam nějakou větvičku vykvetlé barborky? Zdola obalená kůrou břízy může taková dekorace vypadat opravdu báječné. Ono je navíc s podivem, proč zrovna musí jít především a jen o jehličí, jehličnany. Svou logiku to samozřejmě má, jsou neopadavé a navíc většina neopadavých listnáčů ve váze nevydrží, natož na suchu. Ale proč to nezkusit jinak. Další možností jsou pak orchideje a jedno je již, zda rostoucí ve vhodné nádobě a nebo řezané. I řezané orchideje vydrží ve váze s vodou velmi dlouho, pokud budeme vodu pravidelně měnit a budeme přidávat vhodné hnojivo. Orchideje jsou světem, který neurazí snad nikoho a na štědrovečerním stole budou rozhodně vypadat báječně. V kombinaci s rozsvícenou svíčkou v netradičním svícnu pak doslova dokonale. A těch dobrot okolo. Orchideje nabízí tak neuvěřitelnou záplavu barev květů, přičemž některé mohou být velké i jako lidská dlaň, že prostě není možné si nevybrat a vhodně celou výzdobu netónovat. Je libo bílá pro čistotu a do moderního bytu? Proč ne, ovšem lze sehnat i květy tónované do zelených odstínů, pastelové, které budou vypadat dobře v kombinaci s jehličím a nebo naopak kontrastní barvy, rudou, vínovou, fialovou, květy panašované, různě probarvované, jako by si s nimi hrál malíř. Moderní Vánoce a orchideje, to jsou pojmy, které jdou určitě k sobě, navíc orchidejemi snadno doplníme i prvky tradiční. Prostě neurazí nikde a nikoho. Obzvláště rody Cymbidium a Phalaenopsis, které nabízí dlouhou trvanlivost po řezu. Pro Cymbidia je typických mnoho květů na jednom stonku, výrazné tvarování a zbarvení, některé odrůdy jsou dokonce i silně vonné. A Phalaenopsis (připomínající můru)? Jejich květy jsou stejně úžasné jako trvanlivé, vypadají přitom velmi křehce a je pro ně typická jemná kresba. Květy skutečně připomínají motýly a jedno již zda denní a nebo noční. Květy orchidejí podněcují fantazii, jsou exotické, výrazné, nádherně tvarované, zdobené pozoruhodnými vzory v pestrých barvách. K velmi vyhledávaným orchidejím patří rod Cymbidium. Jako řezaná květina je velmi trvanlivá a oblíbená pro množství květů na jednom stonku. Některé odrůdy dokonce i voní. Velké oblibě se orchideje Cymbidium těší především v období Vánoc – jejich jedinečné květy vytvářejí pohádkovou atmosféru a přímo svádějí k oslavě svátků. Květy rodu Phalaenopsis jsou pak natolik unikátní, že vyniknou ve váze i jen samotné. Další vánoční zajímavostí je květina jménem Euphorbia fulgens, která nabízí květenství výtečně se vyjímající v pevně vázaných biedermeierovských kyticích. Lze s nimi však experimentovat i jinak. Po řezu vydrží dosti dlouho a kromě původní mexické oranžové barvy byly vyšlechtěny mnohé další odstíny a barevné varianty. Díky dlouhému stonku se pak květina může vyjímat i ve vysoké váze. A pojďme dál. Co takhle šeřík? Barborky, to totiž zdaleka nejsou jen třešně a višně, ale také třeba trnky, slivoně a dokonce právě i šeřík. Šeřík na Vánoce, to je panečku něco! A jak nádherně voní. A pokud jste si na něj při trhání barborek nevzpomněli, květináři to zajisté udělali za vás. Tedy alespoň někteří. A co k šeříku? Klidně nic a nebo třeba líbenku (Eucharis), elegantně kvetoucí krásku zdobnou i listy, obzvláště k barevným šeříkům bělostné květy líbenky dobře zapadnou. Duté stonky líbenky nesou pět až osm nádherných květů a skutečně jde o oblíbenou květinu řezanou, ovšem i rostlinu pokojovou. Pro svatby a Vánoce je líbenka jako stvořená. A jako pokojovka dovede kvést při správné péči až třikrát ročně. Další tip? Co třeba Calandiva s bohatou záplavou barevných kvítků, které připomínají drobounké růžičky. Poprvé byl tento zázrak představen teprve před pár lety a vyšlechtěn byl ze známé Kalanchoe. Květy Calandivy mohou být červené, růžové, bílé, bílorůžové, oranžové, žluté a purpurové. A kdože tuto raritu vyšlechtil? No přece Holanďané, kdo jiný.
