Jelikož si zahradu vytváříme sami, podle svého plánu a představ a nebo podle pera, talentu a zkušeností zahradního architekta, je vytvoření stínu v zahradě prostě na nás. V divoké přírodě, do které nezasáhla ruka člověka, je vše pod taktovkou přírody, v zahradách u našich domů, chalup a mnohdy i chat, je tomu ale jinak. Je sice pravdou, že bez slunečního záření se obejde málokterý živý organismus (sluníčko dodává energii a vitalitu potřebnou k životu), když je ho však příliš, mnohé živé organismy tím trpí. Obzvláště v natolik nadměrném množství, s jakým se v dané lokalitě běžně nesetkáme. V domě může stín zajistit venkovní či vnitřní stínící technika, na zahradě je však možností mnohem více – od obyčejného slunečníku přes pergolu a besídku až po vzrostlé stromy, vyšší keře, zídky a podobně.V zahradě stínem eliminujeme rizika spojená s úžehem, úpalem, nebo spálenou pokožkou, přičemž tyto zdravotní problémy mohou mít za následek i několikadenní léčbu. Především přes poledne je plné slunce nebezpečné. Obzvláště popáleniny od slunce působí dlouhodobou bolest a přidávají se i vysoké horečky a zimnice. Na stín v zahradě musíme myslet už při jejím zakládání. A to zdaleka nejen kvůli sobě, ale především také kvůli vysazovaným rostlinám. Každý rostlinný druh vyžaduje konkrétní podmínky pro svůj zdárný růst a to se samozřejmě týká i světla a stínu. Obzvláště při plánování výsadby trvalek, stromů a keřů, se nevyplatí náhodný výběr. V každém případě je naprosto nenahraditelný stín stromů. Slunečníkem, markýzou a dokonce ani pergolou hustě porostlou liánami nenahradíme stín vzrostlých stromů. Kousek lesa si na běžně velkém pozemku okolo rodinného domu asi založí málokdo, ovšem stín, který stromy a keře poskytnou, je prostě nezbytný. Především v létě se bez stínu listnatých stromů zahrada neobejde. Při výběru stínících dřevin vycházíme hlavně z velikosti zahrady. U malých zahrad počítáme s velikostí tzv. patnáctileté zahrady a aby nebyla první roky prázdná, je třeba dřeviny vhodně doplňovat drobnějšími keři a trvalkami, které časem podlehnou vzrostlejším dřevinám a přizpůsobí se. Ovšem na velkém pozemku můžeme rozmístit i ořešák, dub, buk, lípu, jírovec a podobně, na vzrostlé stromy si však počkáme. V tomto případě pracujeme s velikostí dvacetileté zahrady. Výsadbu zároveň doplníme rychle rostoucími stromy a keři, které podlehnou přirozené sukcesi a nebo je časem prostě vykácíte.Velké stromy jsou důležité i z toho důvodu, že neživou hmotu staveb na pozemku je třeba vykompenzovat a pouze pěkně střižený trávník to prostě nedovede. Vzrostlé stromy navíc zajistí i dobré mikroklima (což se stínem souvisí) a regulují vítr, ale i srážky včetně krupobití. Velké stromy v zahradě jsou v dospělosti vysoké 8 až 10 metrů a mají průměr koruny 4 až 8 metrů. Ale na velkých pozemcích to může být i dvakrát tolik. Při plánování stínu v zahradě též uvažujte, kde ho budeme nejvíce potřebovat my sami a kde hlavně vysazené rostliny. Mít kousek stínu u bazénu a nebo koupacího jezírka, to se určitě hodí, stejně jako na terase, která bývá s případnými vodními plochami propojena. Hodí se i nějaký ten stinný kout mimo hlavní relaxační část zahrady, třeba už jen proto, abyste si mohli zatrucovat a nemuseli kvůli tomu utíkat až někam do lesa. A nezapomeňte, že i ve stínu, a nebo právě ve stínu, lze vytvořit krásná a bohatě osázená zákoutí. On nějaký ten stín bude na zahradě stále a podle pohybu slunce na obloze se bude posouvat v závislosti na orientaci zahrady vůči světovým stranám a na intenzitě slunečního záření v konkrétní denní dobu a výšce sluníčka na obloze. To ne my se otáčíme okolo slunce, ale ono okolo nás (v astronomii je to opačně).A jaké rostliny se hodí do stínu? 'Ve stínu bez břečťanu ani ránu,' ovšem musí se po něčem pnout. Ve stálém stínu zapomeňte na travní plochy a nahraďte je půdokryvnými rostlinami, například kapradinami a barvínkem. Ve stínu nám krásně vykvetou a porostou bergénie, bohyška, kakost, bledule, sněženky, ocúny, krokusy, ladoňky, tavolín, sasanky, jaterníky, čechravy, hořce, zběhovce, fuchsie, lobélie, begónie a durmany s obrovskými, trubkovitými, andělskými květy. Zapomenout též nesmíme na rododendrony, které snesou i polostín stejně jako čemeřice. Z trav milují stín mnohé okrasné ostřice a z dalších rostlin jsou to dymnivky, kamzičníky, lilie, orlíčky, fialky, zvonky, prvosenky, kontryhele, sleziníky, osladiče, pérovník pštrosí a jiné. Kromě rododendronů a čemeřic mají rády polostín konvalinky (ale pozor – je to silně invazivní druh), plicníky a kakosty a mnoho jiných druhů okrasných rostlin. Že jste se báli, že nebude z čeho vybírat? Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
