Nezapomínejte na stín v zahradě Zobrazit fotky zobrazit 13 fotek

Nejen stínění interiéru je důležité, ale také stín v zahradě. Nejenže si v něm můžeme ulevit my sami, ale též mnohé rostliny a živočichové a dokonce i na místech zahrady, kde je stín stále, bují život a za horkých, slunných dní o to víc.

Jelikož si zahradu vytváříme sami, podle svého plánu a představ a nebo podle pera, talentu a zkušeností zahradního architekta, je vytvoření stínu v zahradě prostě na nás. V divoké přírodě, do které nezasáhla ruka člověka, je vše pod taktovkou přírody, v zahradách u našich domů, chalup a mnohdy i chat, je tomu ale jinak.

Je sice pravdou, že bez slunečního záření se obejde málokterý živý organismus (sluníčko dodává energii a vitalitu potřebnou k životu), když je ho však příliš, mnohé živé organismy tím trpí. Obzvláště v natolik nadměrném množství, s jakým se v dané lokalitě běžně nesetkáme. V domě může stín zajistit venkovní či vnitřní stínící technika, na zahradě je však možností mnohem více – od obyčejného slunečníku přes pergolu a besídku až po vzrostlé stromy, vyšší keře, zídky a podobně.

V zahradě stínem eliminujeme rizika spojená s úžehem, úpalem, nebo spálenou pokožkou, přičemž tyto zdravotní problémy mohou mít za následek i několikadenní léčbu. Především přes poledne je plné slunce nebezpečné. Obzvláště popáleniny od slunce působí dlouhodobou bolest a přidávají se i vysoké horečky a zimnice.

Na stín v zahradě musíme myslet už při jejím zakládání. A to zdaleka nejen kvůli sobě, ale především také kvůli vysazovaným rostlinám. Každý rostlinný druh vyžaduje konkrétní podmínky pro svůj zdárný růst a to se samozřejmě týká i světla a stínu. Obzvláště při plánování výsadby trvalek, stromů a keřů, se nevyplatí náhodný výběr. 
V každém případě je naprosto nenahraditelný stín stromů. Slunečníkem, markýzou a dokonce ani pergolou hustě porostlou liánami nenahradíme stín vzrostlých stromů. Kousek lesa si na běžně velkém pozemku okolo rodinného domu asi založí málokdo, ovšem stín, který stromy a keře poskytnou, je prostě nezbytný. Především v létě se bez stínu listnatých stromů zahrada neobejde.

Při výběru stínících dřevin vycházíme hlavně z velikosti zahrady. U malých zahrad počítáme s velikostí tzv. patnáctileté zahrady a aby nebyla první roky prázdná, je třeba dřeviny vhodně doplňovat drobnějšími keři a trvalkami, které časem podlehnou vzrostlejším dřevinám a přizpůsobí se. Ovšem na velkém pozemku můžeme rozmístit i ořešák, dub, buk, lípu, jírovec a podobně, na vzrostlé stromy si však počkáme. V tomto případě pracujeme s velikostí dvacetileté zahrady. Výsadbu zároveň doplníme rychle rostoucími stromy a keři, které podlehnou přirozené sukcesi a nebo je časem prostě vykácíte.

Velké stromy jsou důležité i z toho důvodu, že neživou hmotu staveb na pozemku je třeba vykompenzovat a pouze pěkně střižený trávník to prostě nedovede. Vzrostlé stromy navíc zajistí i dobré mikroklima (což se stínem souvisí) a regulují vítr, ale i srážky včetně krupobití.

Velké stromy v zahradě jsou v dospělosti vysoké 8 až 10 metrů a mají průměr koruny 4 až 8 metrů. Ale na velkých pozemcích to může být i dvakrát tolik. 
Při plánování stínu v zahradě též uvažujte, kde ho budeme nejvíce potřebovat my sami a kde hlavně vysazené rostliny. Mít kousek stínu u bazénu a nebo koupacího jezírka, to se určitě hodí, stejně jako na terase, která bývá s případnými vodními plochami propojena. Hodí se i nějaký ten stinný kout mimo hlavní relaxační část zahrady, třeba už jen proto, abyste si mohli zatrucovat a nemuseli kvůli tomu utíkat až někam do lesa.

A nezapomeňte, že i ve stínu, a nebo právě ve stínu, lze vytvořit krásná a bohatě osázená zákoutí. On nějaký ten stín bude na zahradě stále a podle pohybu slunce na obloze se bude posouvat v závislosti na orientaci zahrady vůči světovým stranám a na intenzitě slunečního záření v konkrétní denní dobu a výšce sluníčka na obloze. To ne my se otáčíme okolo slunce, ale ono okolo nás (v astronomii je to opačně).

A jaké rostliny se hodí do stínu? 'Ve stínu bez břečťanu ani ránu,' ovšem musí se po něčem pnout. Ve stálém stínu zapomeňte na travní plochy a nahraďte je půdokryvnými rostlinami, například kapradinami a barvínkem. Ve stínu nám krásně vykvetou a porostou bergénie, bohyška, kakost, bledule, sněženky, ocúny, krokusy, ladoňky, tavolín, sasanky, jaterníky, čechravy, hořce, zběhovce, fuchsie, lobélie, begónie a durmany s obrovskými, trubkovitými, andělskými květy. Zapomenout též nesmíme na rododendrony, které snesou i polostín stejně jako čemeřice. Z trav milují stín mnohé okrasné ostřice a z dalších rostlin jsou to dymnivky, kamzičníky, lilie, orlíčky, fialky, zvonky, prvosenky, kontryhele, sleziníky, osladiče, pérovník pštrosí a jiné.

Kromě rododendronů a čemeřic mají rády polostín konvalinky (ale pozor – je to silně invazivní druh), plicníky a kakosty a mnoho jiných druhů okrasných rostlin.

Že jste se báli, že nebude z čeho vybírat?
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com