Komáři jsou přesně tím problémem, který je nejlépe řešit hned u zdroje. Nejsou to nějak zvlášť dobří letci, právě naopak, ve hmyzí říši patří k těm, kteří se povětšinou přidržují místa svého zrodu. A tím je nejbližší tůň nebo blátivá kaluž. V případě vaší zahrady pak prakticky jakákoliv hladina se stojatou vodou. Může jím být barel s dešťovkou, voda zapomenutá v konvi. Anebo - s obzvláštní libostí - voda po dešti usazená ve starých pneumatikách. Ty jsou pro jejich larvy tím nejlepším bazénkem. Řešení komáří pohromy je tedy snadné: zkuste se zbavit takových líhní, a uvidíte, že jich na vaší zahradě ubude. Nebojte, neznamená to, že se musíte zbavit svých okrasných jezírek a fontánek. Komáří larvy totiž potřebují vodu, která se nehne. Cirkulující voda se jim nelíbí. U větší nádrže to tedy můžete vyřešit ponořením bublátka. Anebo – pokud máte to štěstí – nechejte v rybníčku rejdit žabí pulce. Ti se už o larvy komárů postarají. Ptačí pítka - v tyhle horka zvláště užitečná a prospěšná - také můžete nechat bez dozoru. Opeřenci v nich docela rejdí, a tak tu komáři svou "živnou" půdu nenajdou. Voda v sudech a barelech se taky dá ošetřit na několik způsobů: pokud ji například překryjete jemnou sítí, komáří larvy se nedostanou dovnitř/ven. Posloužit může i velký dekl (který také významně sníží odpar vodní hladiny). Síťka je ale lepší v tom, že pořád poslouží jako bariéra proti komárům a přitom ponechá ptákům možnost se tu napít a neutopit. Dalším řešením, ne až tak čistým, pak je aplikace oleje. Kuchyňského. Stačí ho jen trocha, aby se na hladině vody vytvořil mikroskopicky tenký film. Ten postačí k tomu, aby komáří larvy "připojené" na hladinu nemohly dýchat. Nepřežijí tu. Kuchyňský olej nepředstavuje problém při zalévání, voda jen prostě bude o něco mastnější. Pátrání po pravděpodobných zdrojích komáří invaze byste neměli nechávat na poslední chvíli, a sami byste měli proaktivně pátrat po tom, odkud nejspíš pramení. Třeba za to může ucpaný odtok z okapu? Voda z kaluží se dá vyspádovat a svést jinam, některé místečka se dají zasypat drenáží. Neomezíte tím vsak, ale postaráte se o to, aby se nevytvářela hladina. Další krok? Zajistit, že se u vás nebude komárům líbit. Zní to složitě, ale je to vlastně velmi prosté. Existuje poměrně velké množství aromatických rostlin a dřevin, které komárům ani trochu nevoní. Můžete je využít jako přirozené odpuzovače. Nemusíte kvůli tomu nutně měnit plán celé zahrady, spoustu z nich můžete - v květináčích, pěstebních boxech - jen přesunout do míst, kde si chcete v klidu a bez štípanců posedět. Naprostou klasikou jsou afrikány, exotičtější variací pak třeba citronová tráva. Z dřevin výtečně funguje jalovec, a jeho vonné silice. Parádu i efekt zajistí například pomenší douglaska tisolistá. Zrovna tak ale dosáhnete dobrého výsledku i s bylinkami (které navíc váš odpočinkový prostor zkrášlí). Typicky třeba levandule, máta, meduňka. Nebo rozmarýn. Ty odpuzují většinu létavého bodavého hmyzu. Nekončíme - je tu totiž ještě pár maličkostí, které tak nějak vychází z logiky komářího života. Špatně se vám bude létat, když budete mít mokrá křídla. Takže instalovat kolem pergoly nebo terasy s posezením bariéru z rosičů (těch, co vytváří jemný aerosol), znamená zbavit se komárů. Nedokáží tím proletět. Podobně neblaze pak na komáry působí žár. Oheň je může snadno spálit, a proto se mu vyhýbají. Stačí jen pár loučí, zahradní ohniště, vonné svíčky, aromalampy - a tím vytvoříte zónu, do které se jim nebude ani za mák chtít letět.Není ohně bez kouře? Ano - a je to dobře. Komáři totiž při svém náletu na cíl využívají několik navigačních mechanismů. A jedním z nich je i kontrola navádění na cíl podle vydechovaného oxidu uhličitého (takhle si vás obvykle najdou v tmavé ložnici). Když bude ve vašem okolí více kouře/dýmu, komáři budou hodně zmatení. Dým nemusí nutně štípat v očích, abyste se vyhnuli štípancům. Pomohou třeba vonné tyčinky. Navíc s vůněmi, které komáři neradi.Na pomoc proti komárům si můžete přizvat ještě jeden živel – vítr. Tam, kde profukuje, se jim totiž létá špatně. Ovlivnit to můžete celkovou skladbou zahrady (nakonec ale, komu by se chtělo sedět na větrné hůrce), nebo můžete k posezení osadit větrák. Je to kolotoč, kterým se komáři vozit nechtějí. S účinností větráku to ale úplně slavné není. To už se spíš vyplatí – když máte na terase přístup k elektřině – instalovat klasický prostorový odpuzovač, nebo (na baterky i k připojení) UV lapač. Technika urazila hezký kus cesty kupředu, takže tyhle vychytávky nejsou už tak neforemné a nevzhledné, jako kdysi. Při dobrém nastavení – vhodně zvolené frekvenci - se budou komáři držet stranou. Zajímavou možností (na kterou zatím hledíme trochu s nedůvěrou) jsou mobilní aplikace, které mají pro lidi neslyšitelný a pro komáry nepříjemný zvuk produkovat samy od sebe.Nemusíte jen odpuzovat, s elektřinou (a lapači) můžete komáry i hubit. Výhodou je, že komáry v tohle případě láká a hubí elektřina, takže vzduch okolo je čistý. Zařízení je bezpečné, pokud tedy dodržíte základní pravidla – a nebudete ho nechávat venku přes déšť. A samozřejmě, jsou tu nejrůznější lepící lapače. Mucholapky na komáry, repelentní spirály. I tady bychom s hodnocením kvalit byli opatrnější. Ale vyzkoušet se má všechno. Vlastní pasti a odpuzovače proti hmyzu si samozřejmě můžete vyrobit sami, takříkajíc z domácích zdrojů. Nenáročné jsou talířky s vyloženými plátky citrusových plodů (spíš citron a limetka), vylepšené třeba ještě skořicí a hřebíčkem. Ty komárům nevoní, a vy jimi můžete vyzdobit prostor na venkovní sezení. Případně můžete vlákat komáry do pasti, když to nádoby (PETky) do půlky naplněné vodou přihodíte pár kostek cukru a droždí. Zahájí se tím kvasný proces, který bude „vydechovat“ oxid uhličitý. Komár nepozná rozdíl, bude si myslet, že to funíte vy. Cestu ven už nenalezne a utopí se. Ne každému pak bude sedět poslední rada: pořiďte si pavouky. Ne, nemusí to být zrovna tarantule, ale stačí nehubit ty pavouky, které kolem posezení běžně máte. I oni – velmi efektivně – vábí komáry do svých sítí, a starají se tak o váš klid.
