Výběr vhodného stanoviště Základem je výběr správného stanoviště. Vybíráme takové místo, na které nepadá stín stromů ani budov. Důraz je tedy kladen na dostatek slunečního světla, které také vyžaduje většina skleníkových rostlin. Konstrukce skleníku vyžaduje navíc takové stanoviště, které skleník nebude nějak ohrožovat např. větvemi stromů za větrného počasí. Pro maximální využití slunečního záření v jarních a podzimních měsících je výhodná poloha podélných stran směrem k jihu. Na větrných místech je vhodné umístit skleník tak, aby byl co nejmenší plochou proti větru. Umístění konstrukce skleníku v blízkosti zdí či plotů značně zhoršuje jeho údržbu. Ideální je tedy pro skleník volné prostranství, kde budou všechny podmínky zajištěny. Vytápěný či nevytápěný skleník? O tom, zda skleník vytápět nebo nevytápět, rozhodnou nejenom finance. Nic naplat, na účtě za elektřinu se vytápění skleníku výrazně promítne. Pokud tedy chcete svůj skleník vytápět, je vhodné myslet na přípojku elektrického proudu. Už při budování skleníku je důležité se také zamyslet nad tím, pro jaké účely je skleník určen. Jiné teplotní nároky mají např. orchideje, exotické rostliny, kaktusy a sukulenty, zelenina či květiny určené k předpěstování. Skleníky lze rozdělit na tři základní skupiny: Teplota ve vytápěných sklenících neklesá pod 15 º C. Jedná se o tropické skleníky, kde můžeme pěstovat řadu exotických rostlin, které jsou náročné na teplotu a vlhkost vzduchu. Provoz těchto skleníků je značně nákladný. Celoročně se vytápějí většinou obrovské skleníky, které vlastní botanické zahrady nebo arboreta. Takový vytápěný skleník je snem mnoha pěstitelů orchidejí a milovníků dalších exotických rostlin. V temperovaných sklenících se teplota udržuje na určité teplotní hranici podle pěstebních podmínek; může se pohybovat od – 3 do 10 º C. Teploty okolo 10 º C jsou vhodné pro přezimování některých druhů orchidejí (např.: Dendrobium nobile, Pleione, Bletilla, Cymbidium) kaktusů a sukulentů. Studené skleníky se nevytápějí. Teplota v nich je v zimě dlouhodobě pod bodem mrazu. V zimě takový skleník lze využít pro přezimování mrazuvzdorných trvalek, cibulovin, okrasných dřevin vysázených v kontejnerech. Nejčastěji je však skleník využíván od časného jara do podzimu k rychlení zeleniny, pro vypěstování květin pro venkovní záhony a balkóny. Budujeme skleník Při výběru skleníku zvažte vhodné materiály. Celá konstrukce by měla být dostatečně pevná a neměla by rostlinám příliš stínit. Může být ocelová, plechová, hliníková, dřevěná nebo plastová. Nejběžněji se používá ocelová konstrukce pro svoji cenovou dostupnost a trvanlivost. Dřevěná konstrukce lépe zapadá do celého řádu zahrady a působí přirozeněji. Problém je však s nízkou tepelnou vodivostí a nižší trvanlivostí. Při volbě krycího materiálu neopomeňte co nejvyšší světelnou propustnost a trvanlivost. Tradičním materiálem pro krytí skleníků je sklo, které výborně propouští světlo. Jako náhradu skla lze volit plexisklo, které je vysoce odolné proti nárazu a má nízkou hmotnost. Jeho nevýhodou je však vyšší cena. V současné době je velice oblíbeným materiálem polykarbonát pro svoji pružnost a nerozbitnost. Pokud chcete skleník přes zimu vytápět, je ideální použití polykarbonátu či plexiskla. Sklo má bohužel špatné tepelně izolační vlastnosti. Využitím těchto desek můžete ušetřit ½ nákladů na vytápění. Skleník z těžké konstrukce je lépe umístit na podezdívku, která by měla být založena do hloubky 60 – 100 cm. Lehčí konstrukce je možné upevnit na pilotech z oceli či betonu. I když jsou s betonovým základem spojeny další vynaložené náklady, vyplatí se to. Výhodou takto ukotvených konstrukcí je vyšší stabilita a trvanlivost. Terén může postupem doby sednout a krycí materiál může začít praskat. Navíc podezdívka zapuštěná do hloubky po celém obvodu zabraňuje v podhrabávání hrabošů do skleníku. Ptáte-li se, zda je nutné stavební povolení, vězte, že pro stavbu skleníku do velikosti 16 m2 není třeba. Pro stavbu skleníku však potřebujete ohlášení stavby, které vydává buď stavební úřad nebo příslušný obecní úřad. V uzavřených prostorech skleníku je důležité větrání. Za parných dní je třeba odvést přebytečnou vlhkost a přebytečné teplo. Většina skleníků je opatřena střešními okny, jejích ovládání je buď ruční či automatické, které reaguje na teplotu ve skleníku. Pokud jste se rozhodli pořídit si skleník svépomocí, zvažte všechna pro a proti. Obecně sice platí, že vlastní stavba skleníku vychází levněji, ale případná nedbalost způsobená neznalostí se nemusí v budoucnu vyplatit. Při nátěrech zásadně nepoužíváme barvy obsahující kadmium. Jde o karcinogenní kov, který by se snadno mohl dostat do zeleniny zde pěstované. Takřka bez starostí je takový skleník na klíč. Sortiment skleníků je široký, takže je skutečně z čeho vybírat. Navíc vám specializovaná firma poradí s výběrem i s montáží. Není problém upravit konstrukci skleníku vašim individuálním představám. Skleníky jsou dodávány ve formě jednoduché stavebnice. Celou konstrukci dáte dohromady pomocí šroubů a matek, mnohdy není třeba ani svařování. Zasklívání se provádí sklenářským nebo silikonovým tmelem. Pokud jste se nechali zlákat, cena skleníku od profesionálů se pohybuje jíž od 7.500 Kč.
