Celý proces začíná důkladným vyčištěním a úpravou výšky porostu. Před zahájením mechanických zásahů z plochy odstraňte spadané listí, větvičky, kameny a veškerý organický spad. Poté trávník posekejte na nižší výšku, než je běžné při letní údržbě, ideálně na zhruba tři až čtyři centimetry. Posekanou hmotu důsledně posbírejte do koše sekačky. Nízký střih zajistí, že následné mechanické zásahy proniknou přímo k zemině a nože strojů nebudou zbytečně brzděny dlouhými stébly. Během roku se u kořenů travních stébel hromadí odumřelé zbytky trávy, mech a plevel, které vytvářejí neprostupnou plstěnou vrstvu. Tato bariéra brání pronikání vody, vzduchu i živin přímo ke kořenovému systému a vytváří ideální prostředí pro houbové choroby. Vertikutátor se svisle rotujícími noži nařízne drn do mírné hloubky, čímž rozruší mech a vyčeše zplstnatělou vrstvu na povrch. Trávník po vertikutaci často vypadá poničeně, jde však o zcela přirozený a žádaný jev. Po dokončení práce je nutné veškerý vyčesaný odpad pečlivě shrabat a odvézt na kompost. U ploch, které jsou celoročně vystaveny vysoké zátěži, jako jsou pochozí trasy dětí nebo domácích mazlíčků, samotná vertikutace nestačí. Půda bývá pod povrchem silně stlačená a kořeny se doslova dusí. V takovém případě přichází na řadu hloubkové provzdušnění neboli aerifikace. Pomocí speciálních vidlí s dutými hroty nebo motorového aerifikátoru se do půdy vytvoří otvory hluboké osm až deset centimetrů. Tyto kanálky okamžitě uvolní tlak v půdním profilu a umožní kořenům volně dýchat i v hlubších vrstvách. Vzniklé otvory po aerifikaci nesmí zůstat prázdné, jinak by se při prvním dešti opět zanesly jemným jílem a zhutnily. Celou plochu je proto potřeba zapískovat křemičitým pískem s frakcí zhruba nula až dva milimetry. Písek se rozmetadlem rozprostře po ploše a koštětem vmete do připravených děr. Tím se trvale zlepší vsakování vody, zabrání se vzniku kaluží a půda získá dlouhodobě vzdušnou a lehkou strukturu, která výrazně omezuje růst nového mechu. Po mechanickém zásahu se v trávníku obvykle objeví prázdná či prořídlá místa, která představují volný prostor pro invazi plevelů. Nyní nastává ideální čas pro přísev kvalitní regenerační travní směsi. Tato osiva obsahují rychle klíčící druhy trav, které se snadno uchytí a vyplní mezery dříve, než se vzpamatují plevele. Směs rovnoměrně vysejte křížovým způsobem, zapravte ji lehce hráběmi a zasypte tenkou vrstvou trávníkového substrátu. Zasetá místa je vhodné mírně uválcovat nebo utlačit prknem, aby semena přilnula k vlhké zemině. Výživa na sklonku sezóny vyžaduje zcela odlišné složení než v období jarního a letního růstu. Zásadní chybou je aplikace dusíkatých hnojiv, která podporují bujný růst mladých, vodnatých pletiv, jež s prvním mrazem okamžitě zmrznou a stanou se terčem plísně sněžné. Podzimní trávníková hnojiva obsahují minimum dusíku a naopak vysoký podíl draslíku a fosforu. Draslík zahušťuje buněčnou šťávu, zpevňuje buněčné stěny a zvyšuje odolnost rostlin proti vymrzání i houbovým chorobám. Fosfor zároveň posiluje kořenový aparát, který bude schopen na jaře okamžitě čerpat živiny. Veškeré regenerační úsilí uzavírá správný režim zálivky. Pokud panuje suchý podzim bez pravidelného deště, je nezbytné ošetřenou plochu pravidelně zavlažovat jemným rozstřikem, aby nově vysetá semena nezaschla. Během října a listopadu stačí trávník udržovat v mírné vlhkosti a pravidelně z něj odstraňovat spadané listí ze stromů, které by pod sebou vytvářelo tlející, neprodyšný koberec. S příchodem prvních souvislých mrazů na trávník raději nevstupujte, aby nedošlo k polámání zkřehlých travních stébel. Takto ošetřený trávník přečká zimu bez úhony a na jaře vás odmění sytě zelenou barvou a hustotou.Zdroj: Publikace Trávníky: zakládání a ošetřování, autorský kolektiv vedený Janem Cagašem; Česká trávníkářská asociace (ČTA); Rolfa Böhmer: Zahradní trávníky; ČESKÉSTAVBY.cz
