Travní plochy je třeba pořádně hnojit především kvůli intenzivní sklizně, kterou na nich provádíme. Pravidelně, přesně střižené travní pažity přicházejí od jara do podzimu stále o největší část listové plochy a ještě k tomu to většinou děláme velice necitlivě. Místo abychom trávu citlivě podřízli, tak ji usekáme a navíc rozšmelcujeme se vším živým, co ji obohacovalo. Tuto hmotu navíc přemístíme jinam, takže nemůže na trávníku hnít a poskytovat mu přirozené hnojivo. Ve volné přírodě vše, co vyroste a odumře, na stejném místě zetleje. Lidské konání je však opačné. Bez přísunu živin se pak půda rychle vyčerpá, jelikož často sekaný trávník živiny z půdy doslova hltá, načež klesá kvalita travní plochy. Mnoho z nás si přitom neuvědomuje, že každý m2 takto zatěžovaného trávníku spotřebuje ročně cca 25 gramů čistého dusíku a to je jen jeden z potřebných prvků. Je nasnadě, že na hnojení jsou nejméně náročné luční porosty.Travní plochy se běžně hnojí kombinovanými hnojivy, prodávají se směsi určené právě pro travní plochy, kdy si na obalech přečtete, jaké množství a jak často použít. Poměr základních živin mívají tyto směsi 6:2:3 (N:P:K). Trávníky běžně hnojíme 4 krát ročně, v dubnu 25% roční potřeby hnojiva, v červnu též 25%, v září 35% a v říjnu 15%. Ovšem pozor, je lepší hnojit v několika menších dávkách než v jedné velké a vždy bychom měli po aplikaci tuhého hnojiva travní plochu pořádně zalít, obzvláště v suchém období, byť je před deštěm. Existují 3 základní metody hnojení travních ploch: rozmetením tuhého hnojiva rovnoměrně po celé ploše před zálivkou (ručně či rozmetadlem – ručním a nebo motorovým), rozmetením tuhého hnojiva rovnoměrně po celé ploše před deštěm a hnojivou zálivkou (na menší plochy aplikujeme konví). Trávník nesmíme hnojit za suchých, horkých dní, jelikož by hnojivo rostliny popálilo, natož za přímého slunečního úpalu, ale ani za mokra, kdy je trávník zcela promáčený. Je skutečně zásadně důležité, aby krátce po rozhození tuhého hnojiva zapršelo, v opačném případě nás čeká konev. Zálivkou hnojíme jen malé plochy, jde sice o ideální způsob – hnojivo se dostane ke kořenům prakticky hned, ovšem u velkých ploch není snadné tento způsob použít.Další možností je použití organických hnojiv (Biokomposty, Vermikomposty a jiná), která obsahují kromě minerálních látek také organické kyseliny, enzymy, mikroorganismy a rostlinné hormony. Hovoříme o „humusu.“ Posviťme si však na základní prvky, které musíme trávníku poskytnout: N (dusík), P (fosfor) a K (draslík). Dusík (N) podporuje růst rostlin, jejich prokořeňování a odnožování, stejně jako barvu listů (myšleno „zdravě zelenou“). Pokud trávník nedostane dostatek dusíku, je řídký, křehký, světle zelený, neodolný a snadno podlehne chorobám. Kromě minerálních hnojiv najdeme dostatek dusíku v ledku (nitrátová forma), močovině (amoniová forma), kompostu a rašelině. Roční spotřeba dusíku je cca 25 g na každý metr čtvereční. Fosfor (P) ovlivňuje růst a podzimní zrání rostlin, jeho zdrojem jsou minerální hnojiva, mleté fosfáty a superfosfáty (roční spotřeba 1,5 až 3,5 g na každý metr čtvereční). Draslík (K) zásadně ovlivňuje zdraví rostlin a jejich a vývoj, navíc zajišťuje jejich mrazuvzdornost a též odolnost vůči nedostatku vody (drží ji v buňkách) a nemocem (roční spotřeba je 8 až 16 g na každý metr čtvereční). Zdrojem draslíku jsou minerální hnojiva, draselné soli (chloridy či sírany) a přípravky Kamex, Kainit a Kieserit, které obsahují také hořčík (Mg). Vápník (Ca) je důležitý pro metabolismu vody a podzimní zrání trávníku a stejně jako draslík zvyšuje odolnost travních ploch před mrazy. Ovšem vápníkem vylepšujeme pouze kyselé půdy, jelikož je v dostatečném množství obsažen v běžných hnojivech. Současným trendem jsou přídavky výtažků z řas do moderních hnojiv. Hovoříme o takzvaných alginátech. Jde o biologicky aktivní a přitom velice ekologické látky, které výborně spolupracují s půdními mikroorganismy, podporují růst kořenů travin a mykorrhizu (soužití kořenů travin s houbovými vlákny), stejně jako vytváření hustých drnů a růst kvalitních listů travin. Už jste vyzkoušeli? Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
