Z největších světových producentů bylo v roce 2017 vypěstováno v Číně 71 796 500 tun batátů, v Malawi 5 472 013 tun, v Tanzanii 4 244 370 tun, v Nigérii 4 013 786 tun, v Indonésii 2 023 000 tun, v Etiopii 2 008 293 tun, v Angole 1 857 797 tun, v Ugandě 1 656 981 tun, v USA 1 656 981 tun a v Indii 1 460 000 tun. Povijnice batátová (Ipomoea batatas), jinak též povijnice jedlá, je tropickou rostlinu z čeledi svlačcovitých (Convolvulaceae), která je pěstována pro své kořenové hlízy zvané batáty a nebo sladké brambory. V USA pěstované oranžové odrůdě (viz úvodní foto) se říká jam. Nevíce je tato rostlina rozšířena v tropech a subtropech světa, pochází však z Ameriky, konkrétně z oblasti mexického poloostrova Yucatán a ústí řeky Orinoko ve Venezuele. Čili nejen brambory, ale i batáty dala Amerika světu. Ovšem s brambory není tato rostlina nijak příbuzná, byť oba druhy pochází ze Střední Ameriky. Málokdo též ví, že batáty se dostaly do Evropy o zhruba 100 let dříve jak brambory a byly velice ceněny. V dnešní době existuje na světě více jak 400 různých odrůd batátů, které se navzájem liší především barvou dužiny. Ta se může měnit od fialové až po načervenalou, oranžovou, žlutou a bílou. Odlišné jsou navíc i barvy slupek batátů, struktura a tvar kořenových hlíz a intenzita sladké chuti, stejně jako tvar listů a barvy květů. Povijnice batátová má vytrvalou lodyhu s plazivými stonky a řepovitě ztloustlý kořen, který váží od 0,5 do 5 kg. Její listy jsou vejčitě trojboké a mají srdčitou až střelovitou bázi, přičemž mezi žilkami bývají trochu zvlněné. Řapíky listů jsou dosti dlouhé, stejně jako stonky, které mohou dosahovat až pěti metrů a jsou silně rozvětvené. Pokud rostlina vykvete, pyšní se poměrně velkými květy (3 až 7 cm), které se vyskytují v malých skupinkách. kališní listy jsou podlouhlé, dlouhé přibližně 1 cm, vnější květy jsou pak zašpičatělé a kratší než květy vnitřní. Koruna je zvonkovitá až nálevkovitá a barevnost květů může být opravdu rozmanitá (od levandulově modré až po červenofialovou). Jícen květu bývá zpravidla tmavší. Květy vyrůstají na dlouhých stopkách v paždí listů, ale u některých druhů povijnice se květy vůbec neobjevují, u jiných jsou však velmi zdobné. Plodem je nejčastěji kulovitá tobolka s jedním až dvěma semeny, které se otevírají chlopněmi. Ovšem plody se semeny se u těchto rostlin tvoří jen zřídka. Běžné je množení kořenovými hlízami, které jsou velké zhruba až jako pěst, mají obvykle tvar válcovitě vřetenovitý (tvar se podle odrůdy různí) a podle odrůdy též různou barvu dužniny i slupky. Rostlina snadno zakořeňuje a je celá prostoupena mléčnicemi. Batáty obsahují mnoho škrobu a cukrů, jsou tedy sladké. Nové hlízy obsahují 70 % vody, 18 % škrobu a 6 % cukru (celkem 24 % sacharidů). Jejich energetická hodnota je o cca polovinu větší než je tomu u obyčejných brambor. 100 gramů batátů má energetickou hodnotu přibližně 300 kJ. Sladkou chuť způsobuje fruktóza, glukóza a sacharóza. V některých zemích jsou využívány i listy jako krmivo pro zvířata. Obsahují totiž mnoho železa, vitamínu A, B, C a E a vlákniny. Kořenové hlízy batátů též obsahují mnoho karotenoidů, proteinů, vitaminy A, B6 a C, vápník, draslík, železo, kyselinu chlorgenovou a kávovou, lutein, zeaxatin a pektin, rostlinné steroly, které snižují hladinu cholesterolu v krvi a vážou karcinogenní prvky v trávicím traktu. Samozřejmostí je nerozpustná vláknina. Kromě vysoké výživové hodnoty batáty fungují jako účinná prevence rakoviny, srdečních chorob, depresí a degenerativních očních nemocí. Batáty či jamy neboli sladké brambory patří mezi důležité hospodářské rostliny tropů a subtropů. Stejně jako obyčejné brambory jsou mnohostranně využitelné, lze je vařit, péct i smažit, upravit na slano i sladko, lze z nich získávat škrob a nebo alkohol. Velmi známé jsou například batátové hranolky či chipsy. Z batátů ale též uvaříme bramborovou kaši, polévku, přidáme je vařené do salátů a do těsta, ze kterého upečeme třeba koláče či koblihy, ale i dorty, připravit lze také sladké marmelády.Jak pěstovat batáty (resp. povijnici batátovou), pokud si to chcete vyzkoušet, byť jde o tropickou rostlinu, se dozvíte ZDE.Zdroj: wikipedia.org, ireceptar.cz, archiv ČESKÉSTAVBY.cz
