Batáty jsou ve světě významnou zemědělskou komoditou, které se ve světe ročně vyprodukuje cca 113 miliónů tun. Podle organizace pro výživu a zemědělství (FAO, což je jedna z agentur Organizace spojených národů) bylo například v roce 2017 na celém světě vypěstováno 112,8 milionů tun batátů, přičemž 10 největších producentů vypěstovalo dohromady 85,2 % veškeré produkce. Zajímavostí však je, že jde i o krásně kvetoucí rostlinu, podobně, jako je tomu na příklad u konkurenčních brambor, které byly v Evropě zprvu pěstovány jako rostliny okrasné, než zde zabránily hladomoru. Ovšem ne všechny druhy povijnice batátové vůbec vykvetou a většinou se nedočkáme ani plodů se semeny.
10 největších producentů = 85,2 % světové produkce batátů
Z největších světových producentů bylo v roce 2017 vypěstováno v Číně 71 796 500 tun batátů, v Malawi 5 472 013 tun, v Tanzanii 4 244 370 tun, v Nigérii 4 013 786 tun, v Indonésii 2 023 000 tun, v Etiopii 2 008 293 tun, v Angole 1 857 797 tun, v Ugandě 1 656 981 tun, v USA 1 656 981 tun a v Indii 1 460 000 tun.
)
Povijnice batátová a nebo jedlá, příbuzná našich svlačců, ale americká cestovatelka
Povijnice batátová (Ipomoea batatas), jinak též povijnice jedlá, je tropickou rostlinu z čeledi svlačcovitých (Convolvulaceae), která je pěstována pro své kořenové hlízy zvané batáty a nebo sladké brambory. V USA pěstované oranžové odrůdě (viz úvodní foto) se říká jam. Nevíce je tato rostlina rozšířena v tropech a subtropech světa, pochází však z Ameriky, konkrétně z oblasti mexického poloostrova Yucatán a ústí řeky Orinoko ve Venezuele. Čili nejen brambory, ale i batáty dala Amerika světu. Ovšem s brambory není tato rostlina nijak příbuzná, byť oba druhy pochází ze Střední Ameriky. Málokdo též ví, že batáty se dostaly do Evropy o zhruba 100 let dříve jak brambory a byly velice ceněny.
)
V dnešní době existuje na světě více jak 400 různých odrůd batátů, které se navzájem liší především barvou dužiny. Ta se může měnit od fialové až po načervenalou, oranžovou, žlutou a bílou. Odlišné jsou navíc i barvy slupek batátů, struktura a tvar kořenových hlíz a intenzita sladké chuti, stejně jako tvar listů a barvy květů.
)
Popis povijnice batátové
Povijnice batátová má vytrvalou lodyhu s plazivými stonky a řepovitě ztloustlý kořen, který váží od 0,5 do 5 kg. Její listy jsou vejčitě trojboké a mají srdčitou až střelovitou bázi, přičemž mezi žilkami bývají trochu zvlněné. Řapíky listů jsou dosti dlouhé, stejně jako stonky, které mohou dosahovat až pěti metrů a jsou silně rozvětvené.
Pokud rostlina vykvete, pyšní se poměrně velkými květy (3 až 7 cm), které se vyskytují v malých skupinkách. kališní listy jsou podlouhlé, dlouhé přibližně 1 cm, vnější květy jsou pak zašpičatělé a kratší než květy vnitřní. Koruna je zvonkovitá až nálevkovitá a barevnost květů může být opravdu rozmanitá (od levandulově modré až po červenofialovou). Jícen květu bývá zpravidla tmavší. Květy vyrůstají na dlouhých stopkách v paždí listů, ale u některých druhů povijnice se květy vůbec neobjevují, u jiných jsou však velmi zdobné.
)
Plodem je nejčastěji kulovitá tobolka s jedním až dvěma semeny, které se otevírají chlopněmi. Ovšem plody se semeny se u těchto rostlin tvoří jen zřídka. Běžné je množení kořenovými hlízami, které jsou velké zhruba až jako pěst, mají obvykle tvar válcovitě vřetenovitý (tvar se podle odrůdy různí) a podle odrůdy též různou barvu dužniny i slupky. Rostlina snadno zakořeňuje a je celá prostoupena mléčnicemi.
)
Složení batátů a využití
Batáty obsahují mnoho škrobu a cukrů, jsou tedy sladké. Nové hlízy obsahují 70 % vody, 18 % škrobu a 6 % cukru (celkem 24 % sacharidů). Jejich energetická hodnota je o cca polovinu větší než je tomu u obyčejných brambor. 100 gramů batátů má energetickou hodnotu přibližně 300 kJ. Sladkou chuť způsobuje fruktóza, glukóza a sacharóza. V některých zemích jsou využívány i listy jako krmivo pro zvířata. Obsahují totiž mnoho železa, vitamínu A, B, C a E a vlákniny. Kořenové hlízy batátů též obsahují mnoho karotenoidů, proteinů, vitaminy A, B6 a C, vápník, draslík, železo, kyselinu chlorgenovou a kávovou, lutein, zeaxatin a pektin, rostlinné steroly, které snižují hladinu cholesterolu v krvi a vážou karcinogenní prvky v trávicím traktu. Samozřejmostí je nerozpustná vláknina. Kromě vysoké výživové hodnoty batáty fungují jako účinná prevence rakoviny, srdečních chorob, depresí a degenerativních očních nemocí.
)
Batáty či jamy neboli sladké brambory patří mezi důležité hospodářské rostliny tropů a subtropů. Stejně jako obyčejné brambory jsou mnohostranně využitelné, lze je vařit, péct i smažit, upravit na slano i sladko, lze z nich získávat škrob a nebo alkohol. Velmi známé jsou například batátové hranolky či chipsy. Z batátů ale též uvaříme bramborovou kaši, polévku, přidáme je vařené do salátů a do těsta, ze kterého upečeme třeba koláče či koblihy, ale i dorty, připravit lze také sladké marmelády.
Jak pěstovat batáty (resp. povijnici batátovou), pokud si to chcete vyzkoušet, byť jde o tropickou rostlinu, se dozvíte ZDE.
Zdroj: wikipedia.org, ireceptar.cz, archiv ČESKÉSTAVBY.cz
)
Kvíz: Co všechno víte o bramborách?
Brambory. Odkud k nám přišly, kdo je pěstoval jako první, kdy se dostaly do Evropy, proč je Evropané nechtěli dlouho jíst, kdo je největší producent, jaká je nejdražší odrůda, jak vzniklo české slovo brambory, jaké části brambor jsou jedovaté a další otázky a odpovědi na ně. Kaši, nebo vařené? To až podle odpovědí kvízu.
