Batáty nazýváme kořenové hlízy tropické povijnice batátové (Ipomoea batatas), jinak též povijnice jedlé. Povijnice patří do čeledi svlačcovitých, není tedy s bramborami nijak příbuzná. Batáty pochází z tropů a subtropů Střední Ameriky, především z mexického poloostrova Yucatan, Kolumbie a Venezuely.
Co jsou batáty
Sladké brambory nazývané batáty patří mezi nejdůležitější užitkové plodiny tropů. Jejich hlízy mají různé tvary a barvy (nejčastěji červené s bílou či žlutou dužninou). Povijnice batátová je poléhavá, vytrvalá, hlíznatá rostlina. V zemích svého původů dorůstá délky až 5 metrů, čemuž odpovídá i bohatá tvorba hlíz pod zemí. Rostlina snadno zakořeňuje a je celá prostoupena mléčnicemi. Listy povijnice jsou různotvaré, až hluboce laločnaté, květy bílé, růžové až purpurové, na dlouhých stopkách. Hmotnost jedné hlízy se pohybuje od 0,5 do 5 kg.Nejrozšířenější červená odrůda batátů obsahuje nejvíce betakarotenu, přičemž se i nejvíce hodí k vaření a zapékání. Na pohled i dotek se tyto hlízy velmi podobají odrůdám brambor s červenou slupkou hlíz. Pokud najdete v obchodě hlízy bílé, se žlutou dužninou, jsou ideální ke smažení a do těsta, hlízy žluté, s oranžovou dužninou, jsou pro změnu nazývány „jam“ a najdeme je v Severní Americe. Narazit též můžeme na vodní batáty (Ipomoea aquatica), ty však pochází z jihovýchodní Asie.
Povijnice batátová
Jak pěstovat batáty
Povijnice batátová vyžaduje dlouhé vegetační období, ovšem nesmí před sklizní mrznout. S pěstováním proto začínáme v interiéru, v mobilních nádobách, a to již v únoru, stejně jako je tomu třeba u paprik a chilli papriček. Sadbu získáme snadno i v běžném supermarketu, prostě si koupíme hlízy s vegetačními očky a ty zasadíme do květináče. Půdu volíme hlinitopísčitou, humózní, ve které batáty snadno zakoření.Jelikož je povijnice poléhavou rostlinou, musíme mladé sazenice vyvazovat, třeba k tyčce zapíchnuté u okraje květináče. Na záhon pak přesadíme sazenice až po ledových mužích, resp. po posledních květnových mrazech. Stanoviště volíme slunné, přičemž sazenice vysazujeme hluboko do vyhřáté půdy. Vhodný je též nevytápěný skleník či fóliovník.
Povijnice batátová není vůbec náročná na závlahu a nevadí jí přísušky, snadno se s nimi vyrovná. Přesto je dobré dopřát rostlinám dostatečnou závlahu, jelikož tak zvýšíme výnos hlíz. Jinak batáty hrůbkujeme stejně jako obyčejné brambory.
Batáty (hlízy povijnice batátové) sklízíme jakmile zaschnou lodyhy rostlin, což je společný znak s bramborami, přesto však nejsou tyto rostliny příbuzné. Nejčastěji je to v září až na začátku října. Sklízíme opatrně, nesmíme hlízy poškodit. Batáty skladujeme v suchém, chladném, větraném a temném sklepě nebo spíži po dobu tří týdnů. V pokojové teplotě vydrží nejdéle týden. Není proto vhodné pěstovat jich mnoho, spotřeba musí být rychlá. Malé hlízky, které chceme k jarní výsadbě, uložíme do bedny se suchým pískem, či rašelinou.
Povijnice batátová
Zdravé batáty
Energetická hodnota batátů je o cca polovinu vyšší, než brambor. Hlízy obsahují 70% vody, 18% škrobu a 6% cukru. Sladkou chuť dodává batátům fruktóza, glukóza a sacharóza. Vedle toho batáty obsahují mnoho karotenoidů, proteinů, vitaminy A, B6 a C, vápník, draslík, železo, kyselinu chlorgenovou a kávovou, lutein, zeaxatin a pektin, rostlinné steroly (snižují hladinu cholesterolu v krvi a vážou karcinogenní prvky v trávicím traktu) a samozřejmě i nerozpustnou vlákninu. Batáty fungují jako účinná prevence rakoviny, srdečních chorob, depresí a degenerativních očních nemocí.V kuchyni najdou batáty široké uplatnění. Lze je vařit, péct, smažit, upravit na slano i sladko. Uvaříme z nich bramborovou kaši, polévku, přidáme je vařené do salátů a do těsta. Z takového těsta upečeme třeba koláče či koblihy, ale i dorty. Známé jsou i ve smažené podobě jako chipsy, ale i jako marmelády.
Zdroj: bydleniprokazdeho.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
Batáty - hlízy povijnice batátové
