Sálavé topení předává teplo podobně jako slunce – přímo na objekty, lidi i povrchy v místnosti. Na rozdíl od klasických radiátorů, které nejprve ohřívají vzduch, infrapanely ohřívají rovnou vše kolem sebe. Díky tomu je pocit tepla intenzivnější i při nižší teplotě vzduchu – a to znamená nižší spotřebu energie.Například při teplotě 20 °C se budete cítit stejně příjemně jako při 22 °C s běžným vytápěním. A to už může znamenat až 10% úsporu nákladů na vytápění. Přidejte k tomu fakt, že sálavé topení nevíří prach a funguje bezúdržbově, a začíná to dávat smysl.Díky jednoduché instalaci, absenci hlučných částí, bezúdržbovému provozu a možnosti designových úprav (např. jako zrcadlo či obraz) se sálavé panely hodí do mnoha typů interiérů – od moderních domácností až třeba po školy či kostely. Cena pořízení sálového vytápění pro běžný byt o velikosti 50 m2 se pohybuje kolem 60–80 tisíc korun. Díky nízké spotřebě a možnosti využití levnějších tarifů (například D57d) může být návratnost investice v řádu několika let – zejména při kombinaci s fotovoltaikou. Právě tohle spojení Ing. Charvát označil jako jedno z nejefektivnějších vůbec. Sálavé topení ale rozhodně není univerzálním řešením. Jak zaznělo v podcastu, má i svá omezení:Nevhodné do vlhkých staveb – pokud má stavba problém s trvale vysokou vlhkostí (např. chybějící izolace základů), není sálavé topení ideální volba. Dříve než se nainstaluje, je potřeba vyřešit samotnou příčinu vlhkosti.Závislost na elektřině – jako každé elektrické vytápění je i to sálavé závislé na přívodu proudu. Při výpadku elektřiny netopí, i když přitom jiné spotřebiče (např. chladnička nebo internet) budou chybět dřív.Není zcela „neviditelné“ – panely jsou v interiéru vidět, i když se dají designově upravit. Kdo preferuje zcela skryté vytápění, jako je např. podlahové topení, může být limitován.Vyšší vstupní nároky na izolaci – pro efektivní provoz se doporučuje instalovat sálavé topení do dobře zateplených staveb. U starších nezateplených domů nemusí být provoz tak úsporný, jak se může zdát. Možná vás překvapí, že „sálavé podlahové topení“ je v podstatě marketingový mýtus. Aby bylo topidlo oficiálně označeno jako sálavé, musí dle evropské normy (IEC 60675) vyzařovat více než 40 % výkonu ve formě sálání. U podlahového topení je však tento podíl obvykle jen mezi 10–30 %. Tedy – i když trochu sálá, většina tepla se šíří stále vzduchem. Pavel Charvát v podcastu také varuje před nekvalitními napodobeninami. Ne každé topidlo, které se tváří jako „sálavé“, skutečně splňuje normy. Důležité jsou certifikáty (například AIHO nebo IGEF) a kvalitní provedení, ideálně s kovovým krytem, který minimalizuje elektromagnetické pole.
