Trvalka, která se nebojí společnostiPivoňky si libují ve sluncem prohřátých zahradách, jejich křehké konstituci však nesvědčí silný vítr, takže je rozumné se vyhnout příliš exponovaným stanovištím. Jsou proto ideální do lemů a koutů, nikoli do středu zahrady. Bylinné formy dorůstají od 60 centimetrů do jendoho metru, křovité formy přerůstají do podoby až dvoumetrových keřů. Nejlépe vyniknou na sestříhaném trávníku, okolní vysoká vegetace jim příliš nesvědčí. Na druhé straně se ale nemusíte bát zařadit je do skupinky jiných okrasných rostlin. Pivoňka totiž nemusí být jen solitéra, byť právě toto téma je příčinou častých hádek mezi zahradníky. V případě, že sázíte na „sólo“ variantu, zajistětě jí dostatečný prostor (až dva metry), pokud se těšíte na sestříhávání květů, stačí jeden metr místa. Tradičně také bývá vysazována do těsných skupin s kopretinami nebo ostrožkou, vynikne ale i v kombinaci s nafialovělou lupinou vlčího bobu. Poměrně dobře si rozumí i s tulipánem, narcisem, nebo malými modřenci. INFO: Ještě před čtyřmi stoletími bylo pěstění omamně vonících pivoněk výsadou boháčů, kteří platili zlatem lodím z Dálného východu s tímto cenným nákladem. Jakoby ty čínské pivoňky byly snad o něco lepší než ty, které rostly divoce po pobřeží celého Středozemního moře. Antické Řecko, posléze celé Středomoří, a pak už zámecké zahrady Francie, Anglie a Holandska. Právě zahradníkům ze zámeckých parků vděčíme za neskutečně pestrou paletu poddruhů a kultivarů. Z původních přibližně pětatřiceti druhů se díky jejich pilné práci rozrostla nabídka pivoněk na asi 3000 variant. Šlechtění neustává ani dnes, a navíc se stále oblíbenějšími stávají dosud méně časté dřevité pivoňky. Nic pro nerozhodné zahrádkáře!Při výběru vhodného místa je zapotřebí trochu plánovat dopředu. Tam, kde dnes zasadíte, vám bude nejméně deset let stát poměrně velký keř, který bude k plnému vývoji potřebovat prostor. Takže pozor na stísněné kouty, nebo náhlé změny plánů. Pivoňky netřeba přesazovat, nemají to rády. Pokud vás ale přeci jen k přesazování něco nutí, je na to vhodná doba v září. Ale počítejte s tím, že se jich to „dotkne“, a přibližně po tři další sezóny nepočítejte s květy, než vám to přesazování odpustí. Na svém místě si dokáží počkat prý i desítky let. Jen pro zajímavost, běžné druhy pěstovaných pivoněk dožívají v průměru patnácti let, přičemž největší nadílky květů se dočkáte mezi šestým až desátým rokem. Kde zapustit kořeny?Ideální substrát tvoří úživná a dobře propustná hlinito-písčitá půda, nebo půda s výrazným podílem vápnité složky, dobře zpracovaná do hloubky. Ale kdo to na zahradě má? Ne vždy a všude máme takové štěstí. Nebojte se rýče - vlastní jáma je jen asi půl metru hluboká a stejně tak široká, víc ke štěstí nepotřebujeme. Štěrkovitá drenáž do nejspodnějšího horizontu, zemina smíšená s kompostem výše. Následně další horizont lehce prohnojíme, a oddělíme od vlastní rostliny další vrstvou zeminy. To proto, aby nám chemie nespálila kořeny. Pak už jen zasypáváme. Bezprostředně po výsadbě, a pochopitelně také v suchých letních měsících, nezapomínejte ani na pravidelnou zálivku. Jen pozor, že všeho moc (i vody) škodí. Pivoňkové keře se pořád lépe vyrovnávají se suchem než s pravidelným přemokřením. INFO: O popularitu pivoněk se zasadili především Řekové, kteří těmto bylinám přisuzovali léčivé schopnosti. Jejich odér prý prodlužuje život, tedy pokud nemáte alergii na pyl. A pokud je něco považováno za všelék na lidské neduhy, a současně je to určeno jen pro horních deset tisíc… není se čemu divit, že se polodivoká pivoňka prostě začala rychle šířit celou Evropou. A jaké nejčastější zázraky starověké a středověké medicíny byly pivoňkám připisovány?Pokud si uděláte koupel z vína, do které přidáte čerstvé květy pivoněk, zbavíte se nočních můr. Tato zajímavá lázeň je prý nejužitečnější při zklidňování nepokojných nemluvňat, což tvrdili už sami staří Řekové. Koupel ve svařáku by ale pravděpodobně ukolébala i dospělého muže. Ve středověku pak byly květy pivoněk naložené v lihu tou nejlepší medicínou proti dně a padoucnici. Nu, a jak je to se vznikem poetického českého jména? Pietro Gregorio Mathioli, mistr herbářů, jej vysvětluje tím, že prý červená barva květů připomínala zabarvení nosu těch, co příliš často a rádi voněli k pivu. Roztomilé. Těžko říci, co o tom soudí dnešní alkoholici, každopádně to zní kouzelně. Dnes je výtažek z květů pivoněk součástí léků tišících kašel a také křeče hladkého svalstva. Řežte se a množte seMnožení pivoněk je už trochu náročnější, ale sami se můžete rozhodnout, jaký postup pro vás bude nejvhodnější. Nejlehčí a nejčastěji doporučované je rozsazování z oddělených trsů. Každý by měl disponovat aspoň čtyřmi očky, a při sázení si pečlivě pohlídejte hloubku zasazení. Neměli byste jít hlouběji, než byly na svém původním záhonu u mateřské rostliny. Pupeny by měly být do tří centimetrů pod povrchem dobře provzdušněné půdy). Můžete vyzkoušet i komplikovanější varianty, například množení z kořenových řízků, nebo roubování na kozí nožku. Každá odrůda pivoněk si totiž žádá své. Jednou z variant je i vysazování semen, ale je to poněkud zdlouhavé, a výsledek je z hlediska stejnocenného růstu dost nejistý. Semínka vyséváme do truhlíku, který umístíme nejlépe do vytápěného skleníku. Po třech měsících uděláme „zimu“ - prostředí s teplotou do deseti stupňů Celsia. Tato stratifikace nastartuje semena ke klíčení, a na jaře už můžeme čekat první vykukující zelené špičky. Práce se semeny je ale běh na dlouhou trať, a na výsledek, první květy, si ještě pět až šest let počkáte. Hnojení pro lepší kveteníHnojíme ke konci léta kompostem a nebo průmyslovými hnojivy (Cererit), ale vyhýbáme se směsím s vysokým obsahem dusíku. Dusík sice umocňuje růst zeleně, ale v případě pivoněk je žene příliš do objemu, a způsobuje nedostatečné vyzrátí stonků. Ty se pak zalamují, a zvláště v zimě mají tendence promrzat. Povětšinou postačí typově stejná hnojiva, která používáme k růžím.Pivoňka je kráska, která vyžaduje údržbu i po odkvetení. Odstraňujte zasychající květy, a nezapomeňte na seříznutí stonku na podzim. To je zvlášť důležité, pokud pěstujete pivoňky na seřezávání do kytic. Pochopitelně vždy záleží na vaší péči. Na zimu při kořenech zasypáváme směsí mulčovací kůry, nebo hrabanky. Před tím, než nasadí do květu a rostlina celkově zbytní, není na škodu podepřít stonek, nebo aspoň zafixovat. Zvláště plnokvěté odrůdy mají tendence podléhat rozmarům větrného počasí. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
