Byť minimalizované avšak realistické ztvárnění přírody ať už horské bystřiny nebo rybníka dodají rozkvetlé lekníny a břeh osázený nejrůznějšími květinami. Květy a listy plovoucích vodních květin dodávají jezírku zvláštní půvab. U jezírka se můžeme kochat nejen krásou, ale i zvuky. Bublající voda a šustící rákosí, s kterým si něžně pohrává vánek, vyvolává v mnohých pocit klidu. Osazování jezírka rostlinami není tak jednoduché jako zakládání záhonu trvalek a letniček. Je třeba se řídit několika pravidly. Předně neosazujeme více než 1/3 vodní plochy. Nezapomeňte, že většina vodních rostlin nesnáší tekoucí vodu a že každá rostlina má své místo. Samotné jezírko a jeho nejbližší okolí je rozděleno do několika zón, do kterých jsou vhodné podle hloubky jen určité rostliny. Královnou mezi rostlinami vodní říše je leknín, kterému se daří v zóně hluboké vody (tzv. úsek leknínů a plovoucích vodních rostlin). Výška vodní hladiny je 40 – 50 cm. Vodní rostliny nejenže zdobí jezírko svými květy a listy, ale zároveň poskytují úkryt rybám před sluncem a zabraňují růstu řas. Mezi nejoblíbenější vodní rostliny patří lekníny (Nymphaea), možná právě proto, že jejich květy připomínají hvězdy plující na hladině. Květy leknínu se za rozbřesku otevírají a se západem slunce zavírají. Nejpřirozenější barva pro leknín je bílá. Tyto lekníny jsou u nás zákonem chráněny. Dále mohou být žluté, růžové, červené a měďnaté, které mají barvu západu slunce. Podle hloubky vody se dále rozlišují: Typ leknínu Hloubka Příklady odrůd Miniaturní 10 – 25 cm Candida, Aurora, Graciella Malý 15 – 45 cm Sioux, Firecast, Froebeli Střední 30 – 60 cm Sunrise, Gonnere Obrovský 45 – 90 cm Alba, Colossea Leknínům svědčí klidná a teplá voda. Příliš chladné a hluboké stanoviště zpomaluje jejich růst. Při osazování je ideální poměr 1 leknín na 2 m2. V zimě je necháme ve vodě, pokud je jezírko 40 – 60 cm hluboké a voda nezamrzá. Nejvhodnější doba pro výsadbu je začátek léta. K tomu používáme plastové koše s otevřenými stranami. Tyto nádoby omezují rostlinu v růstu a zároveň umožňují snadněji o rostlinu pečovat, protože koš lze snadno z jezera vyndat. Mezi další rostliny, které se pěstují v hluboké vodě, patří např. kalatka (Aponogeton), vodoklas (Orontium) a stulík (Nuphar). Tyto rostliny mají kořeny ponořené, na hladině plavou listy a květy. Tyto rostliny jsou vhodné zejména pro nádrže bez leknínů. I když nejsou již tak dekorativní jako lekníny, na rozdíl od nich snášejí stín a pohybující se vodu. Zajišťují také rybám stín a udržují vodu čistou. Plovoucí rostliny rostou přímo z vody a nepotřebují žádnou zeminu. Tyto rostliny se velice rychle množí a je třeba jejich růst omezovat. Patří mezi ně např. vodní hyacint (Eichornia), který kvete od srpna do září a jeho květy mají modrou, žlutou nebo smetanovou barvu. Azolka (Azollia) je drobná kapradina, která se velmi rychle rozrůstá. Voďanka (Hydrocharis) a kotvice (Trapa) kvetou v létě drobnými bílými květy. V zóně mělké vody (do 40 cm) můžeme kombinovat rostliny ozdobné květem stejně tak jako ozdobné listem. Rostou zde rostliny s kořeny pod vodou, přitom převážná část rostliny roste nad vodou. Rostlinám pěstovaným v této zóně mělká teplá voda svědčí. Patří sem např. šípatka, modráska, žabník, skřípina, suchopýr. Pro bahenní zóny (do 10 cm) jsou ideální blatouchy a kosatce, které jsou velice oblíbené. Blatouch (Caltha) zaujme svými žlutými atraktivními květy, které se objevují již v dubnu. Jeho předností je, že je mrazuvzdorný. Kosatce (Iris) kvetou žlutě, fialově nebo modře od počátku do poloviny léta. Do této zóny vysazujeme také např. šmel, pomněnku, kyprej, dáblík, kejklířku. Tyto rostliny mají kořeny ve vlhké půdě, nejsou však trvale ponořeny ve vodě. Jsou zvyklé na kolísavý stav vodní hladiny a již nerostou tak bujně. Trvale vlhká zóna tvoří okraj vodní nádrže. Zde by měly být vysazeny rostliny, které harmonizují s přechodem z vlhké části na suchou. Tyto rostliny trvale čerpají vodu z jezírka. Vysazujeme sem např. poděnku, denivku, jirnici, bohyšku a úpolín. Suchou pobřežní zónou začíná nezamokřená část zahrady. Do této zóny vysazujeme rostliny, které nesnášejí vlhko. Jsou to rostliny, které běžně rostou na zahradě. Ideální jsou trvalky (čechrava, bohyška, kontryhel), traviny nebo dřeviny. Několik tipů V případě malého jezírka zvažte vysazování rákosu, sítiny a orobince, které by velmi brzy mohly všechny ostatní rostliny zarůst a zastínit. Přechody mezi jednotlivými zónami by měly být plynulé. V jezírku by určitě neměl chybět růžkatec nebo hvězdoš, které mají schopnost udržet vodu čistou. Zhruba 6 týdnů po výsadbě rostlin, kdy se voda již začíná čistit, vysazujeme do jezírka ryby; zejména ty do něj vnášejí život. Nejenže se tak stane jezírko zajímavější, ale ryby v něm jsou velice užitečné. Živí se totiž larvami komárů. Dařit se jim však bude jedině ve správně založeném jezírku se správnou výsadbou vodních a bahenních rostlin. Jedině tak bude voda čistá a cestu k vašemu jezírku si najdou ostatní živočichové. Výběr rybek do jezírka již však není zdaleka tak pestrý jako pro akvária. Mezi nejoblíbenější ryby pro jezírka patří zcela určitě zlaté rybky. Jsou levné a nenáročné. Patří do čeledi kaprovitých a jsou přizpůsobeny k přezimování na dně jezírka. Mají většinou zlatou, žlutou nebo krémovou barvu. Ze zlatých rybek vznikla odrůda Shubunkin. Rybky tohoto typu mají červenou, žlutou, bílou, fialovou, modrou a černou barvu. Zlatá rybka Comet se vyznačuje velkými ploutvemi. Klenotem mezi rybami je kapr KOI, který k nám přicestoval z Japonska, kde se stal kultem a kde je velice populární. Má nápadnou barvu nebo vzorování a je poměrně velký 70 – 90 cm. Vyžaduje hloubku nádrže minimálně 120 cm a dobrý filtr. Rovněž je důležitá péče, která se liší podle druhu. Lze jej snadno ochočit a naučit jej různým kouskům. Při nasazování ryb do vodní nádrže je důležité následovat pravidlo: na 0,1 m2 = 3 cm délky rybího těla. U kapra KOI platí na 2,3 m2 1 kapr. Ryby získávají potravu z vnějšího prostředí (např. larvy, řasy). Na jaře a v létě jim svědčí přikrmování. Při krmení však buďte opatrní, příliš mnoho potravy znečišťuje jezírko. Kapr KOI je natolik přátelský, že se dá krmit i z ruky. Pokud je jezírko hlubší než 80 cm a je-li osázeno správnými rostlinami, ryby zde mohou bez problémů přezimovat. V případě mělčích jezírek je lepší ryby před příchodem zimy vylovit a přezimovat v akváriu na světlém chladném místě (15 ° C). V jezírku a jeho okolí se objevují i jiní živočichové. Někteří se jen vznášejí nad vodní hladinou (vážky), jiní žijí nad vodní hladinou např. bruslařka, vodoměrka. Pod vodní hladinou žije např. potápník a znakoplavka, kteří mohou napadat drobné rybky. Další živočichové, jejichž pulci mají schopnost čistit vodu od řas, jsou žáby např. ropucha a skokan.
